„Vymyslel by si další záminku, jinou lež“. Britové reagují na slova Farage o Putinově motivaci k invazi

Lídr strany Reform UK Nigel Farage je před parlamentními volbami 4. července pod palbou kritiky za své výroky o ruské motivaci k invazi proti Ukrajině. Prohlašoval, že Západ ruskou invazi na Ukrajinu vyprovokoval. Zapomněl ale na nekalé ruské aktivity, které se v Evropě dějí už dlouhá léta a se šířením NATO mají pramálo společného. 

Farage před pár dny vzbudil pozdvižení, když prohlásil, že „Západ vyprovokoval ruskou invazi na Ukrajinu“ a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina Ukrajinu napadnout označil za důsledek expanze EU a NATO. „Proč jsem to řekl? Bylo mi jasné, že neustálé rozšiřování NATO a Evropské unie směrem na východ dává tomuto člověku důvod, aby jeho ruský lid řekl, že si pro nás opět přijde, a aby šel do války,“ líčil Farage v rozhovoru pro britskou BBC. ¨

Jeho výroků se chytil britský bulvár v čele s The Sun. „To nahrává Putinovi. Je to člověk, který použil nervově paralytické látky v britských ulicích, uzavírá dohody se Severní Koreou,“ prohlásil premiér země Rishi Sunak s odkazem na kauzu otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. „Tento druh ústupků je pro bezpečnost Británie nebezpečný,“ doplnil Sunak. 

Farage následně doplnil, že samotná válka je Putinova chyba. „Vyprovokovali jsme tuto válku – samozřejmě je to jeho vina – použil to, co jsme udělali, jako záminku,“ řekl podle CNN. „Jsem jednou z mála osobností, které byly konzistentní a upřímné ohledně války s Ruskem. Putin se mýlil, když napadl suverénní stát, a EU se mýlila, když se rozšiřovala na východ.“

Lídra reformní strany kritizoval předseda labouristů Keir Starmer. „Myslím, že každý, kdo chce kandidovat na zástupce v našem parlamentu, by měl mít opravdu jasno v tom, že ať už jde o ruskou agresi na bojišti, nebo na internetu, že se proti této agresi stavíme. To znamená stát za Ukrajinou, ale také stát za naší svobodou,“ uvedl během rozhovoru pro Sky News.

Labouristický poslanec a stínový ministr obrany John Healey poznamenal, že jde o ostudné komentáře. „Odhalují pravou tvář Nigela Farage: apologeta Putina, kterému by nikdy neměla být svěřena bezpečnost našeho národa. Farage ukázal, že raději olízne botu Vladimiru Putinovi, než aby se postavil za lid Ukrajiny,“ řekl. 

Proti výrokům Farage se postavil také komentátor serveru Politico Jamie Dettmer. Připomněl Putinova slova ze samého počátku roku 2022, kdy prohlašoval, že „nedovolíme, aby se situace doma rozkolísala, a nedovolíme, aby se odehrávaly takzvané barevné revoluce“. Tehdy šéf Kremlu velice tvrdě kritizoval rozšiřování západních struktur na východ. „Kam se poděly záruky, které naši západní partneři poskytli po rozpuštění Varšavské smlouvy?“ tázal se Putin na Mnichovské bezpečnostní konferenci už v roce 2007. 

Někdejší velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer zdůraznil skutečnost, že se „západní lídři nikdy nezavázali nerozšiřovat NATO“. „Tento příběh tak dobře zapadá do obrazu, který se ruský vůdce snaží vykreslit, jako ublížené Rusko, kterého ostatní využívají a které je stále více izolováno – ne kvůli svým vlastním činům, ale kvůli machinacím prolhaného Západu,“ shrnul.

Komentátor Politica Dettmer zdůraznil různé kroky, které dokazují, že expanze NATO na východ nebyla tím jediným důvodem, který Putina vedl k rozhodnutí rozpoutat brutální invazi proti Ukrajině. „Byli jsme svědky kybernetických útoků zaměřených na americké a evropské jaderné elektrárny a další infrastrukturu veřejných služeb, pokusu o atentát nervově paralytickou látkou na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala na britské půdě, dezinformačních kampaní usilujících o vměšování do západních voleb a financování rozvratných pravicových a levicových populistických stran v rámci snahy destabilizovat Západ,“ napsal. 

„Farage samozřejmě nechtěně vypustil kočku z pytle, když svůj komentář zkomolil a dodal, že NATO a EU daly Putinovi záminku k válce. Jinými slovy, Putin si chtěl bez ohledu na to dělat, co chce. Prostě by si vymyslel další záminku, další velkou lež,“ uzavřel svůj komentář Dettmer. 

Související

Nigel Farage

Setkání s Trumpem by dopadlo lépe, kdyby si Zelenskyj vzal oblek, vzkázal Farage Kyjevu

Britský politik Nigel Farage vyvolal vlnu kritiky poté, co prohlásil, že setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mohlo proběhnout lépe, kdyby si Zelenskyj oblékl oblek. Lídr strany Reform UK, který je blízkým spojencem Trumpa, uvedl, že současný prezident Spojených států je „neuvěřitelně staromódní“, pokud jde o oblékání v Oválné pracovně. 
Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trumpovi lidé v EU: Kdo z lídrů je evropským poskokem amerického prezidenta?

Po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období se evropští politici předhánějí v tom, kdo z nich se stane jeho nejbližším spojencem na starém kontinentu. Vzhledem k Trumpovu nevyzpytatelnému stylu politiky, ochranářským ekonomickým postojům a tvrdým požadavkům na evropské spojence v NATO se nabízí otázka: Kdo v Evropě má k Trumpovi nejblíže?

Více souvisejících

Nigel Farage Vladimír Putin válka na Ukrajině Velká Británie Rishi Sunak Keir Starmer (labouristi)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy