Po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období se evropští politici předhánějí v tom, kdo z nich se stane jeho nejbližším spojencem na starém kontinentu. Vzhledem k Trumpovu nevyzpytatelnému stylu politiky, ochranářským ekonomickým postojům a tvrdým požadavkům na evropské spojence v NATO se nabízí otázka: Kdo v Evropě má k Trumpovi nejblíže?
Na základě dosavadních kontaktů a politických postojů některých lídrů sestavil server Politico žebříček největších evropských „Trump whisperers“ – tedy politiků, kteří mají největší šanci na přímou komunikaci s americkým prezidentem.
Evropská verze hnutí MAGA
Giorgia Meloni (Itálie)
Italská premiérka se stala jedinou šéfkou vlády z Evropské unie, která byla pozvána na Trumpovu lednovou inauguraci. Její vztah s americkým prezidentem se začal upevňovat již v prosinci 2024, kdy se oba politici setkali na slavnostním znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, setkání zprostředkoval Elon Musk. V lednu pak Meloni dorazila do Mar-a-Lago na soukromou schůzku, po níž Trump prohlásil, že je „fantastická žena“.
Navzdory těmto úspěchům má Meloni několik slabin – italské výdaje na obranu zůstávají pod 2 % HDP, což je daleko od Trumpem požadovaných 5 %, a její vazby na Muska se mohou stát překážkou, pokud se Trumpův vztah s miliardářem zhorší.
Viktor Orbán (Maďarsko)
Maďarský premiér se s Trumpem zná roky a v roce 2024 absolvoval dvě návštěvy jeho floridského sídla. Trump ho několikrát veřejně pochválil jako „skvělého muže“ a maďarská vláda se podílela na konzervativním strategickém plánu „Project 2025“.
Nicméně Orbánova proruská a pročínská politika může být překážkou – zatímco Trump vyhrožuje sankcemi proti Rusku, Budapešť se staví proti dalším protiruským opatřením EU. Navíc Maďarsko jasně odmítlo Trumpův požadavek na 5% výdaje na obranu.
Andrzej Duda a Mateusz Morawiecki (Polsko)
Polský prezident a bývalý premiér jsou dlouholetými podporovateli Trumpa. Morawiecki v prosinci 2024 prohlásil, že by společně s Meloni mohl být ideálním prostředníkem mezi USA a Evropou, což mu zřejmě zajistilo místo mezi hosty na Trumpově inauguraci.
Polsko má však výhodu i v tom, že jeho výdaje na obranu se skutečně blíží požadovaným 5 % HDP. Klíčovou otázkou ale bude, zda se v květnových prezidentských volbách dostane k moci někdo, kdo udrží úzké vztahy s Trumpovou administrativou.
Nigel Farage (Spojené království)
Bývalý lídr Brexit Party je dlouholetým Trumpovým spojencem a na jeho inauguraci byl viděn v popředí mezi konzervativními hosty. Trump o něm kdysi prohlásil, že je „pohledný chlap“ a že by byl lepším velvyslancem než britská vláda.
Nicméně Farage není lídrem žádné vlády, což jeho vliv výrazně snižuje. Navíc jeho konflikt s Elonem Muskem kvůli podpoře některých radikálních britských aktivistů může jeho pozici oslabit.
Pragmatici v NATO a EU
Mark Rutte (NATO)
Bývalý nizozemský premiér a současný generální tajemník NATO se už několikrát vyjádřil, že Trump má pravdu, když požaduje vyšší evropské výdaje na obranu. Právě on bude klíčovou postavou v Trumpově snaze dotlačit Evropu k většímu vojenskému angažmá.
Trump ho přijal ve svém sídle Mar-a-Lago, ale jejich vztah je čistě pragmatický – Rutte je celoživotní centrista bez přímé ideologické vazby na amerického prezidenta.
Donald Tusk a Radosław Sikorski (Polsko)
Současný polský premiér a ministr zahraničí s Trumpem nesdílí politické názory, ale mají jednu obrovskou výhodu: Polsko plní Trumpovu podmínku na obranné výdaje. Sikorski byl navíc jedním z prvních evropských ministrů, kteří hovořili s novým americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Pokud však prezidentské volby v květnu přinesou vítězství kandidáta podporovaného opoziční stranou PiS, Trumpova pozornost se může opět obrátit k Varšavě.
Friedrich Merz (Německo)
Předseda německé CDU a možná budoucí kancléř je zatím pro Trumpa neznámou veličinou. Jeho obchodní zkušenosti by mu mohly pomoci při jednáních s Bílým domem, ale zatím mezi nimi neproběhl žádný přímý kontakt.
Trump Německo v minulosti ostře kritizoval kvůli nízkým obranným výdajům, a i když Merz slibuje, že se situace zlepší, zatím nemá žádnou osobní vazbu na amerického prezidenta.
Ti, co mají smůlu
Emmanuel Macron (Francie)
Francouzský prezident s Trumpem nemá špatné vztahy, ale také nepatří mezi jeho favority. Přestože se snažil Trumpovi lichotit po jeho zvolení, na inauguraci pozván nebyl.
Trump ho nazval „velmi milým chlapem“, ale také „chytrákem“, což naznačuje, že jejich vztah je spíše formální než blízký.
Ursula von der Leyen, Kaja Kallas a António Costa (EU instituce)
Nejvyšší představitelé EU pro Trumpa prakticky neexistují. Místo nich preferuje bilaterální jednání s jednotlivými státy.
Pokusy těchto lídrů navázat dialog s Trumpem zatím vyznívají do prázdna, což ukazuje, že americký prezident neplánuje EU jako celek brát příliš vážně.
Zatímco některým evropským lídrům se podařilo získat přístup k Trumpovi, jiní zůstávají v jeho stínu. Meloni a Orbán jsou jeho nejbližšími spojenci, zatímco Macron, von der Leyen a další představitelé EU mají minimální vliv.
Klíčovou otázkou do budoucna bude, zda Trump v Evropě upřednostní tvrdé ideologické spojence, nebo pragmatické partnery, kteří mohou nabídnout konkrétní politické a obchodní dohody.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
EU (Evropská unie) , Donald Trump , Giorgia Meloniová , Viktor Orbán , Andrzej Duda , Nigel Farage
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák