Trumpovi lidé v EU: Kdo z lídrů je evropským poskokem amerického prezidenta?

Po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období se evropští politici předhánějí v tom, kdo z nich se stane jeho nejbližším spojencem na starém kontinentu. Vzhledem k Trumpovu nevyzpytatelnému stylu politiky, ochranářským ekonomickým postojům a tvrdým požadavkům na evropské spojence v NATO se nabízí otázka: Kdo v Evropě má k Trumpovi nejblíže?

Na základě dosavadních kontaktů a politických postojů některých lídrů sestavil server Politico žebříček největších evropských „Trump whisperers“ – tedy politiků, kteří mají největší šanci na přímou komunikaci s americkým prezidentem.

Evropská verze hnutí MAGA

Giorgia Meloni (Itálie)
Italská premiérka se stala jedinou šéfkou vlády z Evropské unie, která byla pozvána na Trumpovu lednovou inauguraci. Její vztah s americkým prezidentem se začal upevňovat již v prosinci 2024, kdy se oba politici setkali na slavnostním znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, setkání zprostředkoval Elon Musk. V lednu pak Meloni dorazila do Mar-a-Lago na soukromou schůzku, po níž Trump prohlásil, že je „fantastická žena“.

Navzdory těmto úspěchům má Meloni několik slabin – italské výdaje na obranu zůstávají pod 2 % HDP, což je daleko od Trumpem požadovaných 5 %, a její vazby na Muska se mohou stát překážkou, pokud se Trumpův vztah s miliardářem zhorší.

Viktor Orbán (Maďarsko)
Maďarský premiér se s Trumpem zná roky a v roce 2024 absolvoval dvě návštěvy jeho floridského sídla. Trump ho několikrát veřejně pochválil jako „skvělého muže“ a maďarská vláda se podílela na konzervativním strategickém plánu „Project 2025“.

Nicméně Orbánova proruská a pročínská politika může být překážkou – zatímco Trump vyhrožuje sankcemi proti Rusku, Budapešť se staví proti dalším protiruským opatřením EU. Navíc Maďarsko jasně odmítlo Trumpův požadavek na 5% výdaje na obranu.

Andrzej Duda a Mateusz Morawiecki (Polsko)
Polský prezident a bývalý premiér jsou dlouholetými podporovateli Trumpa. Morawiecki v prosinci 2024 prohlásil, že by společně s Meloni mohl být ideálním prostředníkem mezi USA a Evropou, což mu zřejmě zajistilo místo mezi hosty na Trumpově inauguraci.

Polsko má však výhodu i v tom, že jeho výdaje na obranu se skutečně blíží požadovaným 5 % HDP. Klíčovou otázkou ale bude, zda se v květnových prezidentských volbách dostane k moci někdo, kdo udrží úzké vztahy s Trumpovou administrativou.

Nigel Farage (Spojené království)
Bývalý lídr Brexit Party je dlouholetým Trumpovým spojencem a na jeho inauguraci byl viděn v popředí mezi konzervativními hosty. Trump o něm kdysi prohlásil, že je „pohledný chlap“ a že by byl lepším velvyslancem než britská vláda.

Nicméně Farage není lídrem žádné vlády, což jeho vliv výrazně snižuje. Navíc jeho konflikt s Elonem Muskem kvůli podpoře některých radikálních britských aktivistů může jeho pozici oslabit.

Pragmatici v NATO a EU

Mark Rutte (NATO)
Bývalý nizozemský premiér a současný generální tajemník NATO se už několikrát vyjádřil, že Trump má pravdu, když požaduje vyšší evropské výdaje na obranu. Právě on bude klíčovou postavou v Trumpově snaze dotlačit Evropu k většímu vojenskému angažmá.

Trump ho přijal ve svém sídle Mar-a-Lago, ale jejich vztah je čistě pragmatický – Rutte je celoživotní centrista bez přímé ideologické vazby na amerického prezidenta.

Donald Tusk a Radosław Sikorski (Polsko)
Současný polský premiér a ministr zahraničí s Trumpem nesdílí politické názory, ale mají jednu obrovskou výhodu: Polsko plní Trumpovu podmínku na obranné výdaje. Sikorski byl navíc jedním z prvních evropských ministrů, kteří hovořili s novým americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Pokud však prezidentské volby v květnu přinesou vítězství kandidáta podporovaného opoziční stranou PiS, Trumpova pozornost se může opět obrátit k Varšavě.

Friedrich Merz (Německo)
Předseda německé CDU a možná budoucí kancléř je zatím pro Trumpa neznámou veličinou. Jeho obchodní zkušenosti by mu mohly pomoci při jednáních s Bílým domem, ale zatím mezi nimi neproběhl žádný přímý kontakt.

Trump Německo v minulosti ostře kritizoval kvůli nízkým obranným výdajům, a i když Merz slibuje, že se situace zlepší, zatím nemá žádnou osobní vazbu na amerického prezidenta.

Ti, co mají smůlu

Emmanuel Macron (Francie)
Francouzský prezident s Trumpem nemá špatné vztahy, ale také nepatří mezi jeho favority. Přestože se snažil Trumpovi lichotit po jeho zvolení, na inauguraci pozván nebyl.

Trump ho nazval „velmi milým chlapem“, ale také „chytrákem“, což naznačuje, že jejich vztah je spíše formální než blízký.

Ursula von der Leyen, Kaja Kallas a António Costa (EU instituce)
Nejvyšší představitelé EU pro Trumpa prakticky neexistují. Místo nich preferuje bilaterální jednání s jednotlivými státy.

Pokusy těchto lídrů navázat dialog s Trumpem zatím vyznívají do prázdna, což ukazuje, že americký prezident neplánuje EU jako celek brát příliš vážně.

Zatímco některým evropským lídrům se podařilo získat přístup k Trumpovi, jiní zůstávají v jeho stínu. Meloni a Orbán jsou jeho nejbližšími spojenci, zatímco Macron, von der Leyen a další představitelé EU mají minimální vliv.

Klíčovou otázkou do budoucna bude, zda Trump v Evropě upřednostní tvrdé ideologické spojence, nebo pragmatické partnery, kteří mohou nabídnout konkrétní politické a obchodní dohody. 

Související

těžba ropy, ilustrační fotografie

Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok

Evropské metropole se připravují ke schválení historického kroku, který má stabilizovat světové trhy s energiemi zasažené válkou v Íránu. Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) plánují uvolnit celkem 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Jde o největší intervenci v historii této organizace, která objemem více než dvojnásobně překonává uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Trump Giorgia Meloniová Viktor Orbán Andrzej Duda Nigel Farage

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

13. března 2026 19:51

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

13. března 2026 18:33

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy