Trumpovi lidé v EU: Kdo z lídrů je evropským poskokem amerického prezidenta?

Po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období se evropští politici předhánějí v tom, kdo z nich se stane jeho nejbližším spojencem na starém kontinentu. Vzhledem k Trumpovu nevyzpytatelnému stylu politiky, ochranářským ekonomickým postojům a tvrdým požadavkům na evropské spojence v NATO se nabízí otázka: Kdo v Evropě má k Trumpovi nejblíže?

Na základě dosavadních kontaktů a politických postojů některých lídrů sestavil server Politico žebříček největších evropských „Trump whisperers“ – tedy politiků, kteří mají největší šanci na přímou komunikaci s americkým prezidentem.

Evropská verze hnutí MAGA

Giorgia Meloni (Itálie)
Italská premiérka se stala jedinou šéfkou vlády z Evropské unie, která byla pozvána na Trumpovu lednovou inauguraci. Její vztah s americkým prezidentem se začal upevňovat již v prosinci 2024, kdy se oba politici setkali na slavnostním znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, setkání zprostředkoval Elon Musk. V lednu pak Meloni dorazila do Mar-a-Lago na soukromou schůzku, po níž Trump prohlásil, že je „fantastická žena“.

Navzdory těmto úspěchům má Meloni několik slabin – italské výdaje na obranu zůstávají pod 2 % HDP, což je daleko od Trumpem požadovaných 5 %, a její vazby na Muska se mohou stát překážkou, pokud se Trumpův vztah s miliardářem zhorší.

Viktor Orbán (Maďarsko)
Maďarský premiér se s Trumpem zná roky a v roce 2024 absolvoval dvě návštěvy jeho floridského sídla. Trump ho několikrát veřejně pochválil jako „skvělého muže“ a maďarská vláda se podílela na konzervativním strategickém plánu „Project 2025“.

Nicméně Orbánova proruská a pročínská politika může být překážkou – zatímco Trump vyhrožuje sankcemi proti Rusku, Budapešť se staví proti dalším protiruským opatřením EU. Navíc Maďarsko jasně odmítlo Trumpův požadavek na 5% výdaje na obranu.

Andrzej Duda a Mateusz Morawiecki (Polsko)
Polský prezident a bývalý premiér jsou dlouholetými podporovateli Trumpa. Morawiecki v prosinci 2024 prohlásil, že by společně s Meloni mohl být ideálním prostředníkem mezi USA a Evropou, což mu zřejmě zajistilo místo mezi hosty na Trumpově inauguraci.

Polsko má však výhodu i v tom, že jeho výdaje na obranu se skutečně blíží požadovaným 5 % HDP. Klíčovou otázkou ale bude, zda se v květnových prezidentských volbách dostane k moci někdo, kdo udrží úzké vztahy s Trumpovou administrativou.

Nigel Farage (Spojené království)
Bývalý lídr Brexit Party je dlouholetým Trumpovým spojencem a na jeho inauguraci byl viděn v popředí mezi konzervativními hosty. Trump o něm kdysi prohlásil, že je „pohledný chlap“ a že by byl lepším velvyslancem než britská vláda.

Nicméně Farage není lídrem žádné vlády, což jeho vliv výrazně snižuje. Navíc jeho konflikt s Elonem Muskem kvůli podpoře některých radikálních britských aktivistů může jeho pozici oslabit.

Pragmatici v NATO a EU

Mark Rutte (NATO)
Bývalý nizozemský premiér a současný generální tajemník NATO se už několikrát vyjádřil, že Trump má pravdu, když požaduje vyšší evropské výdaje na obranu. Právě on bude klíčovou postavou v Trumpově snaze dotlačit Evropu k většímu vojenskému angažmá.

Trump ho přijal ve svém sídle Mar-a-Lago, ale jejich vztah je čistě pragmatický – Rutte je celoživotní centrista bez přímé ideologické vazby na amerického prezidenta.

Donald Tusk a Radosław Sikorski (Polsko)
Současný polský premiér a ministr zahraničí s Trumpem nesdílí politické názory, ale mají jednu obrovskou výhodu: Polsko plní Trumpovu podmínku na obranné výdaje. Sikorski byl navíc jedním z prvních evropských ministrů, kteří hovořili s novým americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Pokud však prezidentské volby v květnu přinesou vítězství kandidáta podporovaného opoziční stranou PiS, Trumpova pozornost se může opět obrátit k Varšavě.

Friedrich Merz (Německo)
Předseda německé CDU a možná budoucí kancléř je zatím pro Trumpa neznámou veličinou. Jeho obchodní zkušenosti by mu mohly pomoci při jednáních s Bílým domem, ale zatím mezi nimi neproběhl žádný přímý kontakt.

Trump Německo v minulosti ostře kritizoval kvůli nízkým obranným výdajům, a i když Merz slibuje, že se situace zlepší, zatím nemá žádnou osobní vazbu na amerického prezidenta.

Ti, co mají smůlu

Emmanuel Macron (Francie)
Francouzský prezident s Trumpem nemá špatné vztahy, ale také nepatří mezi jeho favority. Přestože se snažil Trumpovi lichotit po jeho zvolení, na inauguraci pozván nebyl.

Trump ho nazval „velmi milým chlapem“, ale také „chytrákem“, což naznačuje, že jejich vztah je spíše formální než blízký.

Ursula von der Leyen, Kaja Kallas a António Costa (EU instituce)
Nejvyšší představitelé EU pro Trumpa prakticky neexistují. Místo nich preferuje bilaterální jednání s jednotlivými státy.

Pokusy těchto lídrů navázat dialog s Trumpem zatím vyznívají do prázdna, což ukazuje, že americký prezident neplánuje EU jako celek brát příliš vážně.

Zatímco některým evropským lídrům se podařilo získat přístup k Trumpovi, jiní zůstávají v jeho stínu. Meloni a Orbán jsou jeho nejbližšími spojenci, zatímco Macron, von der Leyen a další představitelé EU mají minimální vliv.

Klíčovou otázkou do budoucna bude, zda Trump v Evropě upřednostní tvrdé ideologické spojence, nebo pragmatické partnery, kteří mohou nabídnout konkrétní politické a obchodní dohody. 

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Trump Giorgia Meloniová Viktor Orbán Andrzej Duda Nigel Farage

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy