NÁZOR – Většina amerického zahraničněpolitického establishmentu nadále považuje NATO a transatlantickou vazbu klíčový prvek zahraniční politiky Spojených států, konstatuje Ted Galen Carpenter v komentáři pro server Washington Post. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute dodává, že proto jsou opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští spojenci investovali více do vojenské oblasti, přijímány s nevraživostí hraničící s hysterií.
Evropané preferují neutralitu
Trump však podle Carpentera není hlavní hrozbou pro transatlantickou solidaritu. Za tu považuje posun nálad evropské veřejnosti směrem k neutralitě. Odkazuje v tomto směru na zprávu Evropské rady pro zahraniční vztahy plnou překvapivých zjištění.
Průzkum zahrnoval 60 tisíc respondentů ze 14 zemí EU a naznačil, že důvody ostrých rozdílů v evropském a americkém pohledu na množství zahraničněpolitických otázek jsou mnohem hlubší než nespokojenost s Trumpem, konstatuje analytik. Za nejlepší příklad považuje postoj k zadržování Ruska Severoatlantickou aliancí.
Na otázku, na jakou stranu by se měla jejich země přidat v případě konfliktu mezi USA a Ruskem, většina respondentů odpověděla, že ani na jednu, poukazuje odborník. Zmiňuje v té souvislosti francouzsko-americkou novinářku Annabelle Timsitovou, která zjištění shrnula v konstatování, že Trump během tří let v úřadu poškodil postavení Spojených států ve světě a nikde to není zřetelnější než v Evropě, jelikož Evropané již nevěří, že Washington dokáže garantovat jejich bezpečnost.
Timsitová však podle Carpentera přehlíží dech beroucí rozsah neutralistických nálad mezi předpokládanými bezpečnostními partnery Washingtonu. „Pouze 18 % lidí ve Francii by podpořilo Spojené státy, zatímco 63 % by volilo neutralitu; v Itálii je to 17 % versus 65 % a v Německu 12 % ku 70 %,“ píše analytik. Dodává, že výsledky jsou podobné v nových východoevropských členských státech NATO, ačkoliv ty jsou vystaveny většímu ruskému tlaku a potenciální agresi.
Maďarští respondenti tak ze 71 % volí neutralitu a USA by podpořilo jen 13 % z nich, v Rumunsku je tento poměr 65 ku 17 % a neutralistické nálady převládají v poměru 45 ku 33 % dokonce i v Polsku, které má mrazivou historickou zkušenost s Ruskem z carské i sovětské éry, nastiňuje Carpenter. Doplňuje, že postoje Evropanů nejsou příliš odlišné ani v dalších kontroverzních zahraničněpolitických otázkách spojených s USA.
Nová realita
Na otázku, na jaké straně by měla stát jejich země v případě střetu Spojených států s Čínou, byly odpovědi ve prospěch USA ještě slabší, poukazuje analytik. Uvádí, že největší podporu Washingtonu vyjádřili Poláci - 24 % pro Spojené státy, 54 % pro neutralitu -, přičemž na americkou stranu by se přidalo jen 19 % Čechů, 17 % Rumunů, 13 % Maďarů, 18 % Francouzů, 20 % Italů a pouhých 10 % Němců.
„Další zjištění potvrzuje, že Evropané momentálně preferují nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku namísto dalšího setrvávání v pozici slabšího partnera Washingtonu,“ pokračuje Carpenter. Odkazuje na závěry zmíněné zprávy, že respondenti chtějí, aby EU jednala jako geopolitický hráč a sledovala vlastní linii, a jsou nakloněni politické vizi „evropské armády“ nezávislé na NATO, kterou nejvíce prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Vinit z eroze transatlantické solidarity Trumpova neomalená izolacionistická prohlášení je podle analytika „intelektuálně pohodlné“. Tato eroze ovšem začala ještě předtím, než se současný americký prezident objevil na scéně, a týká se dokonce klíčového účelu NATO, kolektivní obrany, deklaruje Carpenter. Odkazuje na zjištění průzkumu Pew Research Center z roku 2015 provedeného v 8 zemích NATO, z nichž vyplývá, že průměrně 49 % respondentů by nechtělo bránit spojence, přičemž ve Francii, Itálii a Německu tuto nechuť vyjádřila většina dotazovaných.
Závěr podle Carpentera zní, že transatlantická solidarita a celá kolektivní obrana je momentálně pouze konceptem „odtržených“ politických elit na obou stranách Atlantiku a názory tamních obyvatel na zahraniční politiku jsou odlišné. „Vládnoucí elity mohou nálady veřejnosti nějaký čas ignorovat, ale bude těžké udržet politiku, která jde stále více proti přání většiny populace,“ píše analytik.
NATO a zbytku poválečného transatlantického zahraničněpolitického systému tak zvoní umíráček, tvrdí Carpenter. Soudí, že EU a USA se budou muset této skutečnosti přizpůsobit a začít vést vlastní, nezávislou politiku.
Související
Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun
Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
před 3 hodinami
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
před 4 hodinami
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
před 5 hodinami
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
před 6 hodinami
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
před 7 hodinami
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
před 8 hodinami
Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie
před 9 hodinami
Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice
před 10 hodinami
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
před 10 hodinami
Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI
před 11 hodinami
V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí
před 11 hodinami
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
před 12 hodinami
Policie potvrdila informace ohledně závažného zločinu na Semilsku
před 13 hodinami
Pavel a Babiš se konečně znovu sešli. Řešil se projev pro Valné shromáždění OSN
před 14 hodinami
Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel
před 14 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun
před 15 hodinami
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
před 16 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
včera
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
včera
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.
Zdroj: Jan Hrabě