NATO zvoní umíráček? Analytik poukázal na zarážející průzkumy

NÁZOR – Většina amerického zahraničněpolitického establishmentu nadále považuje NATO a transatlantickou vazbu klíčový prvek zahraniční politiky Spojených států, konstatuje Ted Galen Carpenter v komentáři pro server Washington Post. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute dodává, že proto jsou opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští spojenci investovali více do vojenské oblasti, přijímány s nevraživostí hraničící s hysterií.

Evropané preferují neutralitu

Trump však podle Carpentera není hlavní hrozbou pro transatlantickou solidaritu. Za tu považuje posun nálad evropské veřejnosti směrem k neutralitě. Odkazuje v tomto směru na zprávu Evropské rady pro zahraniční vztahy plnou překvapivých zjištění.

Průzkum zahrnoval 60 tisíc respondentů ze 14 zemí EU a naznačil, že důvody ostrých rozdílů v evropském a americkém pohledu na množství zahraničněpolitických otázek jsou mnohem hlubší než nespokojenost s Trumpem, konstatuje analytik. Za nejlepší příklad považuje postoj k zadržování Ruska Severoatlantickou aliancí.

Na otázku, na jakou stranu by se měla jejich země přidat v případě konfliktu mezi USA a Ruskem, většina respondentů odpověděla, že ani na jednu, poukazuje odborník. Zmiňuje v té souvislosti francouzsko-americkou novinářku Annabelle Timsitovou, která zjištění shrnula v konstatování, že Trump během tří let v úřadu poškodil postavení Spojených států ve světě a nikde to není zřetelnější než v Evropě, jelikož Evropané již nevěří, že Washington dokáže garantovat jejich bezpečnost.

Timsitová však podle Carpentera přehlíží dech beroucí rozsah neutralistických nálad mezi předpokládanými bezpečnostními partnery Washingtonu. „Pouze 18 % lidí ve Francii by podpořilo Spojené státy, zatímco 63 % by volilo neutralitu; v Itálii je to 17 % versus 65 % a v Německu 12 % ku 70 %,“ píše analytik. Dodává, že výsledky jsou podobné v nových východoevropských členských státech NATO, ačkoliv ty jsou vystaveny většímu ruskému tlaku a potenciální agresi.

Maďarští respondenti tak ze 71 % volí neutralitu a USA by podpořilo jen 13 % z nich, v Rumunsku je tento poměr 65 ku 17 % a neutralistické nálady převládají v poměru 45 ku 33 % dokonce i v Polsku, které má mrazivou historickou zkušenost s Ruskem z carské i sovětské éry, nastiňuje Carpenter. Doplňuje, že postoje Evropanů nejsou příliš odlišné ani v dalších kontroverzních zahraničněpolitických otázkách spojených s USA.

Nová realita

Na otázku, na jaké straně by měla stát jejich země v případě střetu Spojených států s Čínou, byly odpovědi ve prospěch USA ještě slabší, poukazuje analytik. Uvádí, že největší podporu Washingtonu vyjádřili Poláci - 24 % pro Spojené státy, 54 % pro neutralitu -, přičemž na americkou stranu by se přidalo jen 19 % Čechů, 17 % Rumunů, 13 % Maďarů, 18 % Francouzů, 20 % Italů a pouhých 10 % Němců.

„Další zjištění potvrzuje, že Evropané momentálně preferují nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku namísto dalšího setrvávání v pozici slabšího partnera Washingtonu,“ pokračuje Carpenter. Odkazuje na závěry zmíněné zprávy, že respondenti chtějí, aby EU jednala jako geopolitický hráč a sledovala vlastní linii, a jsou nakloněni politické vizi „evropské armády“ nezávislé na NATO, kterou nejvíce prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vinit z eroze transatlantické solidarity Trumpova neomalená izolacionistická prohlášení je podle analytika „intelektuálně pohodlné“. Tato eroze ovšem začala ještě předtím, než se současný americký prezident objevil na scéně, a týká se dokonce klíčového účelu NATO, kolektivní obrany, deklaruje Carpenter. Odkazuje na zjištění průzkumu Pew Research Center z roku 2015 provedeného v 8 zemích NATO, z nichž vyplývá, že průměrně 49 % respondentů by nechtělo bránit spojence, přičemž ve Francii, Itálii a Německu tuto nechuť vyjádřila většina dotazovaných.      

Závěr podle Carpentera zní, že transatlantická solidarita a celá kolektivní obrana je momentálně pouze konceptem „odtržených“ politických elit na obou stranách Atlantiku a názory tamních obyvatel na zahraniční politiku jsou odlišné. „Vládnoucí elity mohou nálady veřejnosti nějaký čas ignorovat, ale bude těžké udržet politiku, která jde stále více proti přání většiny populace,“ píše analytik.

NATO a zbytku poválečného transatlantického zahraničněpolitického systému tak zvoní umíráček, tvrdí Carpenter. Soudí, že EU a USA se budou muset této skutečnosti přizpůsobit a začít vést vlastní, nezávislou politiku.

Související

Více souvisejících

NATO USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy