Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Podle vyjádření jeho choti se zdravotní stav bývalého šéfa rozvědky v posledních letech výrazně zhoršoval. Hlavní příčinou dlouhodobého chřadnutí byl takzvaný havanský syndrom, kterým Woolsey trpěl po incidentech, jež ho postihly během pobytů ve Washingtonu a Istanbulu. Výsledné zdravotní komplikace nakonec výrazně oslabily jeho organismus.

Havanský syndrom představuje záhadný soubor neurologických příznaků, který byl poprvé zdokumentován na konci roku 2016 u amerických a kanadských diplomatů i pracovníků zpravodajských služeb působících na velvyslanectví v kubánské Havaně. Od té doby nahlásily obdobné potíže stovky amerických úředníků, vojáků a agentů rozmístěných v různých částech světa.

Projev této neznámé zdravotní indispozice bývá často velmi náhlý. Postižení jedinci zpravidla popisují, že bezprostředně před nástupem potíží zaslechli pronikavý, směrovaný hluk nebo ucítili silný tlak a vibrace uvnitř hlavy. Následně se u nich objevují intenzivní migrény, závratě, ztráta rovnováhy, poruchy spánku, zvonění v uších a závažné kognitivní problémy, jako jsou výpadky paměti či neschopnost soustředění.

Příčina tohoto fenoménu zůstává předmětem ostrých debat a vyšetřování. Americké úřady oficiálně používají označení „anomální zdravotní incidenty“. Mezi předkládanými hypotézami se objevují teorie o použití cílených impulzních elektromagnetických zbraní či mikrovlnného záření ze strany cizích mocností, stejně jako úvahy o akustických zbraních, působení toxinů či vysoké míře psychického stresu. Jednoznačný vědecký ani lékařský konsenzus však dosud neexistuje.

Lidé zasažení havanským syndromem často čelí chronickým následkům, které jim znemožňují pokračovat v běžném pracovním i osobním životě. Nejinak tomu bylo i u Woolseyho, jehož rodina strávila několik let cestováním po světě a hledáním účinné léčby či terapie, která by dokázala dopady tohoto neobjasněného stavu zvrátit.

R. James Woolsey se narodil v roce 1941 v Oklahomě a vystudoval prestižní univerzity Stanford a Yale. Své působení ve státních službách zahájil již na počátku sedmdesátých let v Radě národní bezpečnosti, odkud později přešel do Senátu jako právní poradce výboru pro ozbrojené síly. Ve fázích mimo vládní angažmá působil jako uznávaný právník ve Washingtonu.

Významných diplomatických úspěchů dosáhl ještě před svým jmenováním do čela rozvědky. Za vlády prezidenta George H. W. Bushe působil jako hlavní vyjednavač při rozhovorech mezi Severoatlantickou aliancí a Varšavskou smlouvou. Jeho úsilí vyvrcholilo v roce 1990 podpisem přelomové Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, která zásadním způsobem přispěla k redukci vojenského arsenálu na kontinentu.

Do funkce ředitele CIA jej počátkem roku 1993 jmenoval prezident Bill Clinton. Woolsey převzal agenturu v komplikované éře po rozpadu Sovětského svazu, kdy tajné služby čelily silnému tlaku zákonodárců na výrazné škrty v rozpočtu i v počtu zaměstnanců. Vedení rozvědky se tak muselo vyrovnávat s nutností transformace v novém geopolitickém uspořádání.

Jeho dvouleté působení v čele tajné služby zásadním způsobem poznamenal jeden z největších špionážních skandálů v historii Spojených států. V roce 1994 byl zatčen dlouholetý důstojník CIA Aldrich Ames, který téměř desetiletí předával Moskvě přísně tajné informace za odměnu ve výši přesahující dva miliony dolarů, což vedlo k odhalení a smrti řady západních agentů.

Aféra vyvolala ostrou kritiku ze strany Kongresu, avšak Woolsey odmítl přistoupit k plošným čistkám a namísto toho udělil důtky vybraným nadřízeným. Argumentoval tím, že žádná zpravodajská služba se nemůže absolutně ochránit před vnitřním zrádcem a že nepřiměřeně tvrdá bezpečnostní opatření by v agentuře vyvolala atmosféru paranoie a falešných obvinění. V důsledku tlaku po této aféře počátkem roku 1995 ze své funkce odstoupil.