ANALÝZA | Případné nasazení vojsk NATO na Ukrajině je možné v jediném případu. Ukrajinci si nesmí dělat naděje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá Západ o posílení podpory v boji proti ruské agresi. NATO však přímo zasáhne až v případě jaderného útoku ze strany Ruska. I když ruské drony a rakety několikrát ohrozily území členských států, tyto útoky byly hodnoceny spíše jako chyby. 

Území NATO bylo ohroženo několikrát

Zelenskyj už několikrát vyzval západní spojence k obraně ukrajinského nebe před ruskými raketami. Výbuch rakety v Polsku, které je členem Severoatlantické aliance, koncem roku 2022 podnítil obavy, že by rusko-ukrajinský konflikt mohl eskalovat i za hranice Ukrajiny. Varšava a představitelé NATO ale krátce po incidentu zmírnili napětí tvrzením, že pravděpodobně šlo o ukrajinskou raketu, vystřelenou v rámci obrany před ruskými útoky.

Washington sice od roku 2022 poskytl Ukrajině pomoc v hodnotě přesahující 50 miliard dolarů, použití těchto zbraní ale výrazně omezil – tedy pouze na ukrajinské území, případně na obranné přeshraniční operace. „„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj.

Tento krok se netýká výlučně Spojených států. Rusko například varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi.

Během ruského útoku na Ukrajinu z minulého pondělí vletěl neidentifikovaný objekt, s největší pravděpodobností dron, i do vzdušného prostoru Polska a zřejmě dopadl na jeho území. S odvoláním na operační velitelství polských ozbrojených sil o tom informovala agentura Bloomberg.

Rumunská protivzdušná obrana pak měla napilno koncem července. V severní oblasti okresu Tulcea se objevily výstražní zprávy týkající se možnosti „pádu objektů ze vzdušného prostoru v blízkosti hranic s Ukrajinou“. Informovaly o tom rumunské servery G4 a Digi24.

Server Visegrád 24 na sociální síti X zveřejnil video, na kterém lze pozorovat poničený lesní porost a ohořelý strom. „Ruský dron letěl více než 10 kilometrů za hranici na území země NATO předtím, než narazil do země a explodoval.“

Co stačí k vyprovokování reakce NATO?

Ani jeden ruský dron nebo raketa neznamenaly aktivaci článku 5 Smlouvy o NATO. Vysvětlení je jednoduché – nešlo o cílený útok, spíše omyly. Proti ukrajinskému území už letěly desetitisíce ruských strojů a čas od času se může stát, že dojde k chybě v zaměření nebo odchýlení při letu.

Už při pohledu na mapu je ale zřejmé, že může nastat situace, kdy Rusko tuto „chybu“ přežene a raketa či dron dopadne do některého z důležitých měst. Nedaleko hranic s Ruskem se totiž nachází kupříkladu polský Chelm, Rzeszów, Lublin nebo Przemyśl; v Rumunsku pak jde o Botoșani, Baia Mare, Brăila či Galați.

Není ale jasné, jak velkou chybu dokáže NATO „tolerovat“. Bývalý šéf CIA David Petraeus ale má jasno v tom, kdy Západ skutečně bude reagovat. Podle něj nasazení ruských jaderných zbraní vyvolá odpověď NATO vedenou Spojenými státy. „Nechcete jadernou konfrontaci, ale stejně tak musíte ukázat, že je to nepřijatelné,“ řekl Petraeus k eventuálnímu nasazení jaderných zbraní.

Přiznal, že o případné reakci USA nemluvil s národním bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem. „Může to být pro Putina a pro Rusko ještě horší a na tom nic nezmění ani nasazení taktických jaderných zbraní na bojišti,“ zdůraznil Petraeus. Ruskou hrozbu těmito zbraněmi je podle něj třeba brát vážně.

Podoba případné reakce je zřejmá: „Zničení všech ruských konvenčních sil identifikovatelných na bojišti“ na Ukrajině, na sporném Krymu anektovaném Ruskem roku 2014 a lodí v Černém moři. „Na to nelze nereagovat, ale nebude se to rozšiřovat, to není jaderné za jaderné. Není zájem o jadernou eskalaci,“ popsal někdejší šéf CIA.

NATO nehodlá asistovat jinak než podporou

NATO ani Washington, jak se zdá, nebudou reagovat na ruskou agresi proti Ukrajině jinak než dosavadní podporou napadené zemi. Ukrajina už má k dispozici nespočet západního vybavení. Na zemi k nim patří například německé páteřní tanky Leopard 2 či americké M1 Abrams, ve vzduchu bojují moderní americké stihačky F-16 a nebe proti náletům chrání například systémy Patriot.

Největšími pomocníky Kyjevu nadále zůstávají Američané. Od začátku ruské invaze do letošního dubna USA Ukrajině celkem pomohly 175 miliardami dolarů. „Tyto historické částky pomáhají širokému okruhu ukrajinských lidí a institucí, včetně uprchlíků, orgánů činných v trestním řízení a nezávislých rozhlasových stanic, ačkoli většina pomoci se týkala vojenských záležitostí,“ píše server Council on Foreign Relations.

Pouze 107 miliard dolarů ale přímo do vojenské pomoci směřované na Ukrajinu. Většina zbývajících prostředků financovala různé aktivity USA spojené s válkou na Ukrajině. Další malá část podporuje další postižené země v regionu. Celkem

Zároveň je velká část peněz investována přímo v USA, kde se jimi platí továrny a v nich pracující dělníci. Případně dochází k doplňování amerických zásob zbraní. „Z pomoci Ukrajině je financována obranná výroba ve více než sedmdesáti amerických městech,“ uvádí analýza American Enterprise Institute.

Naopak Česko za materiál dodaný Ukrajině dostává kompenzace z takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). „Letos ČR zatím obdržela refundace ve výši téměř 245 milionů korun a dalších zhruba 127 milionů korun by měla získat ještě do konce roku. Dalších více než 35 milionů korun ČR obdržela za výcvik ukrajinských vojáků,“ vyčíslilo ministerstvo obrany.

Ministryně obrany Jana Černochová stojí za tím, aby dodávky Ukrajině pokračovaly. „Podpora Ukrajiny je naším životním zájmem,“ poznamenala. „Můžeme ji podporovat mimo jiné i dodávkami vojenského materiálu, což představuje pro napadenou zemi ve válce tu zásadní pomoc.“

Ocenila také podporu ze strany Evropské unie. „Zároveň jsem velmi ráda, že Evropská unie chápe důležitost takovéto podpory a že ji financuje v rámci programu EPF,“ řekla.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině NATO

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Letadla, ilustrační fotografie.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s více než sedmi desítkami lidí na palubě. Po nehodě začal hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 12 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 36 minutami

před 2 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že více než 3000 severokorejských vojáků bylo zabito nebo zraněno během bojů proti ukrajinské armádě v ruské Kurské oblasti. Informaci přinesl server Kyiv Independent s odkazem na prohlášení prezidenta na sociální síti X (dříve Twitter).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy