ANALÝZA | Případné nasazení vojsk NATO na Ukrajině je možné v jediném případu. Ukrajinci si nesmí dělat naděje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá Západ o posílení podpory v boji proti ruské agresi. NATO však přímo zasáhne až v případě jaderného útoku ze strany Ruska. I když ruské drony a rakety několikrát ohrozily území členských států, tyto útoky byly hodnoceny spíše jako chyby. 

Území NATO bylo ohroženo několikrát

Zelenskyj už několikrát vyzval západní spojence k obraně ukrajinského nebe před ruskými raketami. Výbuch rakety v Polsku, které je členem Severoatlantické aliance, koncem roku 2022 podnítil obavy, že by rusko-ukrajinský konflikt mohl eskalovat i za hranice Ukrajiny. Varšava a představitelé NATO ale krátce po incidentu zmírnili napětí tvrzením, že pravděpodobně šlo o ukrajinskou raketu, vystřelenou v rámci obrany před ruskými útoky.

Washington sice od roku 2022 poskytl Ukrajině pomoc v hodnotě přesahující 50 miliard dolarů, použití těchto zbraní ale výrazně omezil – tedy pouze na ukrajinské území, případně na obranné přeshraniční operace. „„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj.

Tento krok se netýká výlučně Spojených států. Rusko například varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi.

Během ruského útoku na Ukrajinu z minulého pondělí vletěl neidentifikovaný objekt, s největší pravděpodobností dron, i do vzdušného prostoru Polska a zřejmě dopadl na jeho území. S odvoláním na operační velitelství polských ozbrojených sil o tom informovala agentura Bloomberg.

Rumunská protivzdušná obrana pak měla napilno koncem července. V severní oblasti okresu Tulcea se objevily výstražní zprávy týkající se možnosti „pádu objektů ze vzdušného prostoru v blízkosti hranic s Ukrajinou“. Informovaly o tom rumunské servery G4 a Digi24.

Server Visegrád 24 na sociální síti X zveřejnil video, na kterém lze pozorovat poničený lesní porost a ohořelý strom. „Ruský dron letěl více než 10 kilometrů za hranici na území země NATO předtím, než narazil do země a explodoval.“

Co stačí k vyprovokování reakce NATO?

Ani jeden ruský dron nebo raketa neznamenaly aktivaci článku 5 Smlouvy o NATO. Vysvětlení je jednoduché – nešlo o cílený útok, spíše omyly. Proti ukrajinskému území už letěly desetitisíce ruských strojů a čas od času se může stát, že dojde k chybě v zaměření nebo odchýlení při letu.

Už při pohledu na mapu je ale zřejmé, že může nastat situace, kdy Rusko tuto „chybu“ přežene a raketa či dron dopadne do některého z důležitých měst. Nedaleko hranic s Ruskem se totiž nachází kupříkladu polský Chelm, Rzeszów, Lublin nebo Przemyśl; v Rumunsku pak jde o Botoșani, Baia Mare, Brăila či Galați.

Není ale jasné, jak velkou chybu dokáže NATO „tolerovat“. Bývalý šéf CIA David Petraeus ale má jasno v tom, kdy Západ skutečně bude reagovat. Podle něj nasazení ruských jaderných zbraní vyvolá odpověď NATO vedenou Spojenými státy. „Nechcete jadernou konfrontaci, ale stejně tak musíte ukázat, že je to nepřijatelné,“ řekl Petraeus k eventuálnímu nasazení jaderných zbraní.

Přiznal, že o případné reakci USA nemluvil s národním bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem. „Může to být pro Putina a pro Rusko ještě horší a na tom nic nezmění ani nasazení taktických jaderných zbraní na bojišti,“ zdůraznil Petraeus. Ruskou hrozbu těmito zbraněmi je podle něj třeba brát vážně.

Podoba případné reakce je zřejmá: „Zničení všech ruských konvenčních sil identifikovatelných na bojišti“ na Ukrajině, na sporném Krymu anektovaném Ruskem roku 2014 a lodí v Černém moři. „Na to nelze nereagovat, ale nebude se to rozšiřovat, to není jaderné za jaderné. Není zájem o jadernou eskalaci,“ popsal někdejší šéf CIA.

NATO nehodlá asistovat jinak než podporou

NATO ani Washington, jak se zdá, nebudou reagovat na ruskou agresi proti Ukrajině jinak než dosavadní podporou napadené zemi. Ukrajina už má k dispozici nespočet západního vybavení. Na zemi k nim patří například německé páteřní tanky Leopard 2 či americké M1 Abrams, ve vzduchu bojují moderní americké stihačky F-16 a nebe proti náletům chrání například systémy Patriot.

Největšími pomocníky Kyjevu nadále zůstávají Američané. Od začátku ruské invaze do letošního dubna USA Ukrajině celkem pomohly 175 miliardami dolarů. „Tyto historické částky pomáhají širokému okruhu ukrajinských lidí a institucí, včetně uprchlíků, orgánů činných v trestním řízení a nezávislých rozhlasových stanic, ačkoli většina pomoci se týkala vojenských záležitostí,“ píše server Council on Foreign Relations.

Pouze 107 miliard dolarů ale přímo do vojenské pomoci směřované na Ukrajinu. Většina zbývajících prostředků financovala různé aktivity USA spojené s válkou na Ukrajině. Další malá část podporuje další postižené země v regionu. Celkem

Zároveň je velká část peněz investována přímo v USA, kde se jimi platí továrny a v nich pracující dělníci. Případně dochází k doplňování amerických zásob zbraní. „Z pomoci Ukrajině je financována obranná výroba ve více než sedmdesáti amerických městech,“ uvádí analýza American Enterprise Institute.

Naopak Česko za materiál dodaný Ukrajině dostává kompenzace z takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). „Letos ČR zatím obdržela refundace ve výši téměř 245 milionů korun a dalších zhruba 127 milionů korun by měla získat ještě do konce roku. Dalších více než 35 milionů korun ČR obdržela za výcvik ukrajinských vojáků,“ vyčíslilo ministerstvo obrany.

Ministryně obrany Jana Černochová stojí za tím, aby dodávky Ukrajině pokračovaly. „Podpora Ukrajiny je naším životním zájmem,“ poznamenala. „Můžeme ji podporovat mimo jiné i dodávkami vojenského materiálu, což představuje pro napadenou zemi ve válce tu zásadní pomoc.“

Ocenila také podporu ze strany Evropské unie. „Zároveň jsem velmi ráda, že Evropská unie chápe důležitost takovéto podpory a že ji financuje v rámci programu EPF,“ řekla.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

Více souvisejících

válka na Ukrajině NATO

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 49 minutami

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

před 2 hodinami

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

před 2 hodinami

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

před 3 hodinami

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 5 hodinami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

včera

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy