ANALÝZA | Vyhlídka nástupu Trumpa nutí Ukrajince i Rusy eskalovat. Před jednáním se snaží urvat co nejvíc

Blížící se inaugurace Donalda Trumpa na ukrajinském bojišti zjevně způsobuje úzkost. Obě strany se snaží získat co nejlepší pozici předtím, než potenciálně začnou mírová jednání. A ani ta rozhodně neproběhnou snadno a rychle.

Ukrajina a Rusko v předvečer nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA eskalují konflikt. Informoval o tom server Globe24.cz s tím, že během posledních dvou nocí došlo k intenzivní výměně masivních útoků, zaměřených především na kritickou infrastrukturu.

Kyjev v úterý oznámil, že během předchozí noci podnikl svůj dosud nejmasivnější útok od začátku války. Podle informací ruských úřadů bylo z ukrajinského území vypáleno několik desítek bezpilotních letounů, šest raket americké výroby ATACMS a přibližně osm francouzsko-britských raket Storm Shadow.

Na ruské straně už dříve zaznělo varování, že použití raket ATACMS ze strany Ukrajiny bude mít závažné následky. Moskva pohrozila odpálením hypersonické rakety středního doletu Orešnik jako reakci na takové kroky. Rusko v noci na středu skutečně provedlo četné údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Trumpova horlivost proti nemožným podmínkám

Nastupující prezident Spojených států opakovaně deklaroval odhodlání konflikt na Ukrajině ukončit. Jeho odvážný slib, že konflikt vyřeší „do 24 hodin“, který se stal ústředním heslem jeho volební kampaně, se sice ukázal být spíše symbolickou výzvou než reálným časovým závazkem, nicméně jeho budoucí administrativa naznačuje, že práce na tomto složitém úkolu již byly zahájeny.

Trump koncem listopadu oznámil, že jmenuje generála Keitha Kellogga zvláštním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko. Na svém kanálu Truth Social Trump napsal: „Společně zajistíme mír skrze sílu a znovu učiníme Ameriku a svět bezpečnými!“ Podle serveru CNN tak začíná být jasné, jak bude Trumpův mírový plán vypadat, a už nyní naráží na problémy.

Kelloggův plán zahrnuje vyhlášení příměří a vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Rusko by za tento krok získalo částečné uvolnění sankcí, přičemž úplné zrušení by bylo možné až po dosažení mírové dohody.

První kroky Trumpovy diplomacie směřují k navázání přímých kontaktů s oběma hlavními aktéry – Ruskem a Ukrajinou. Zákulisní jednání již podle dostupných informací probíhají a americká administrativa naznačuje, že by v dohledné době mohlo dojít k zásadnímu diplomatickému momentu – přímému setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem, minulý týden. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

Zatímco obě strany konfliktu cítí tlak na uzavření minimálně příměří, situace na bojišti se zdá být paradoxně napjatější než kdy dříve. Válčící strany, vědomy si možného blížícího se obratu, nasazují stále tvrdší strategii, aby maximalizovaly své zisky před případným dosažením dohody.

Rusko, které koncem roku 2022 oficiálně anektovalo čtyři ukrajinské oblasti – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou – nyní bude v jakýchkoli mírových rozhovorech nepochybně trvat na uznání své kontroly nad těmito regiony. Je však nutné dodat, že plnou kontrolu z těchto oblastí drží pouze nad Luhanskou oblastí a většinou Doněcké.

Na druhé straně ukrajinská vláda, vedená prezidentem Volodymyrem Zelenským, zastává nekompromisní postoj. Jejím základním požadavkem zůstává úplné stažení ruských okupačních sil ze všech ukrajinských území včetně Krymu, který Rusko anektovalo již v roce 2014. Ukrajina se odvolává na mezinárodní právo a hranice stanovené po rozpadu Sovětského svazu, přičemž zdůrazňuje, že jakékoli ústupky by byly v rozporu s její státní suverenitou a integritou.

Jakákoli dohoda mezi těmito dvěma stranami tedy nebude rychlá a už vůbec ne snadná. Spojené státy, pod vedením Donalda Trumpa, nyní stojí před obrovskou výzvou, kdy budou muset nejen prokázat diplomatickou obratnost, ale také přesvědčit mezinárodní společenství o tom, že jejich role mírotvůrce je efektivní a důvěryhodná.

Na bojišti převládá strach, co přijde

Ostřelování pokračuje se zvyšující se intenzitou a bezohledností, přičemž obě strany konfliktu – ruská i ukrajinská – nasazují těžkou techniku, bezpilotní letouny a rakety, a vyčerpávají všechny dostupné prostředky v boji o strategické pozice.

Blížící se inaugurace nového prezidenta USA, plánovaná na 20. ledna, se stává dalším faktorem, který Moskvu i Kyjev znervózňuje. Trumpova pověst nevyzpytatelného lídra, jehož výroky často balancují mezi ambiciózními sliby a kontroverzními návrhy, zanechává obě hlavní města ve stavu úzkosti.

V Kyjevě panují obavy, že nová americká administrativa by mohla vůči Ukrajině zmírnit dosavadní podporu, což by mohlo zásadně změnit rovnováhu sil ve prospěch Moskvy. Naopak v Kremlu vyvolává Trumpův příslib aktivního zapojení do ukrajinské krize naději, ale zároveň i nejistotu, jaký přístup americký prezident skutečně zvolí.

EuroZprávy.cz v minulosti oslovily bezpečnostního experta Lukáše Visingra, který vysvětlil, že úpadek americké podpory Ukrajině nemusí být až takovou hrozbou, jak se zdá. „Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit,“ popsal.

Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít podle Visingra „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude Zelenskyj chtít jednat a Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“

Válka je zásadní a existenční

Podle bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna je válka mezi Ukrajinou a Ruskem zásadní a existenční. „Ukrajina bojuje za své právo na existenci. Rusko bojuje za velmocenské ambice, v nichž je porážka a začlenění Ukrajiny do Ruské federace klíčové. Po zahájení nespravedlivé a nevyprovokované války není cesty zpět. Z přátel se stali nepřátelé. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a zločinný stát,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

Rusko tak buď zvítězí a stane se budoucí velmocí, nebo bude poraženo jako vyvrhel mezinárodního společenství. „Pro Západ je však tato válka neméně zásadní. Evropská bezpečnost je nevyhnutelně spojena s nezávislou, suverénní a úplnou Ukrajinou,“ zdůraznil norský analytik.

Válku podle něj nelze vyřešit jednáním, přičemž se odvolal na svou zprávu pro Centrum obranných strategií. „Buď bude poraženo Rusko, nebo Ukrajina. Moje zpráva nastiňuje možné strašlivé důsledky pro Evropu a USA v případě vítězství agresora. Již 27 měsíců tvrdím, že tuto válku lze vyřešit ku prospěchu Ukrajiny a Evropy pouze demonstrací síly – jediného jazyka, kterému Rusko rozumí a který respektuje,“ upozornil.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.
Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

24. ledna 2025 19:18

24. ledna 2025 17:15

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

24. ledna 2025 16:32

Slovensko čelí masivnímu kybernetickému útoku, oznámil Fico těsně před demonstracemi

Slovensko čelí dalšímu masivnímu kybernetickému útoku, který tentokrát míří na státní Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VšZP). Premiér Robert Fico (Směr-SD) a ministr zdravotnictví Kamil Šaško (Hlas-SD) na dnešní tiskové konferenci potvrdili, že útok stále probíhá, ale bezpečnostní týmy se mu úspěšně brání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy