ANALÝZA | Vyhlídka nástupu Trumpa nutí Ukrajince i Rusy eskalovat. Před jednáním se snaží urvat co nejvíc

Blížící se inaugurace Donalda Trumpa na ukrajinském bojišti zjevně způsobuje úzkost. Obě strany se snaží získat co nejlepší pozici předtím, než potenciálně začnou mírová jednání. A ani ta rozhodně neproběhnou snadno a rychle.

Ukrajina a Rusko v předvečer nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA eskalují konflikt. Informoval o tom server Globe24.cz s tím, že během posledních dvou nocí došlo k intenzivní výměně masivních útoků, zaměřených především na kritickou infrastrukturu.

Kyjev v úterý oznámil, že během předchozí noci podnikl svůj dosud nejmasivnější útok od začátku války. Podle informací ruských úřadů bylo z ukrajinského území vypáleno několik desítek bezpilotních letounů, šest raket americké výroby ATACMS a přibližně osm francouzsko-britských raket Storm Shadow.

Na ruské straně už dříve zaznělo varování, že použití raket ATACMS ze strany Ukrajiny bude mít závažné následky. Moskva pohrozila odpálením hypersonické rakety středního doletu Orešnik jako reakci na takové kroky. Rusko v noci na středu skutečně provedlo četné údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Trumpova horlivost proti nemožným podmínkám

Nastupující prezident Spojených států opakovaně deklaroval odhodlání konflikt na Ukrajině ukončit. Jeho odvážný slib, že konflikt vyřeší „do 24 hodin“, který se stal ústředním heslem jeho volební kampaně, se sice ukázal být spíše symbolickou výzvou než reálným časovým závazkem, nicméně jeho budoucí administrativa naznačuje, že práce na tomto složitém úkolu již byly zahájeny.

Trump koncem listopadu oznámil, že jmenuje generála Keitha Kellogga zvláštním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko. Na svém kanálu Truth Social Trump napsal: „Společně zajistíme mír skrze sílu a znovu učiníme Ameriku a svět bezpečnými!“ Podle serveru CNN tak začíná být jasné, jak bude Trumpův mírový plán vypadat, a už nyní naráží na problémy.

Kelloggův plán zahrnuje vyhlášení příměří a vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Rusko by za tento krok získalo částečné uvolnění sankcí, přičemž úplné zrušení by bylo možné až po dosažení mírové dohody.

První kroky Trumpovy diplomacie směřují k navázání přímých kontaktů s oběma hlavními aktéry – Ruskem a Ukrajinou. Zákulisní jednání již podle dostupných informací probíhají a americká administrativa naznačuje, že by v dohledné době mohlo dojít k zásadnímu diplomatickému momentu – přímému setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem, minulý týden. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

Zatímco obě strany konfliktu cítí tlak na uzavření minimálně příměří, situace na bojišti se zdá být paradoxně napjatější než kdy dříve. Válčící strany, vědomy si možného blížícího se obratu, nasazují stále tvrdší strategii, aby maximalizovaly své zisky před případným dosažením dohody.

Rusko, které koncem roku 2022 oficiálně anektovalo čtyři ukrajinské oblasti – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou – nyní bude v jakýchkoli mírových rozhovorech nepochybně trvat na uznání své kontroly nad těmito regiony. Je však nutné dodat, že plnou kontrolu z těchto oblastí drží pouze nad Luhanskou oblastí a většinou Doněcké.

Na druhé straně ukrajinská vláda, vedená prezidentem Volodymyrem Zelenským, zastává nekompromisní postoj. Jejím základním požadavkem zůstává úplné stažení ruských okupačních sil ze všech ukrajinských území včetně Krymu, který Rusko anektovalo již v roce 2014. Ukrajina se odvolává na mezinárodní právo a hranice stanovené po rozpadu Sovětského svazu, přičemž zdůrazňuje, že jakékoli ústupky by byly v rozporu s její státní suverenitou a integritou.

Jakákoli dohoda mezi těmito dvěma stranami tedy nebude rychlá a už vůbec ne snadná. Spojené státy, pod vedením Donalda Trumpa, nyní stojí před obrovskou výzvou, kdy budou muset nejen prokázat diplomatickou obratnost, ale také přesvědčit mezinárodní společenství o tom, že jejich role mírotvůrce je efektivní a důvěryhodná.

Na bojišti převládá strach, co přijde

Ostřelování pokračuje se zvyšující se intenzitou a bezohledností, přičemž obě strany konfliktu – ruská i ukrajinská – nasazují těžkou techniku, bezpilotní letouny a rakety, a vyčerpávají všechny dostupné prostředky v boji o strategické pozice.

Blížící se inaugurace nového prezidenta USA, plánovaná na 20. ledna, se stává dalším faktorem, který Moskvu i Kyjev znervózňuje. Trumpova pověst nevyzpytatelného lídra, jehož výroky často balancují mezi ambiciózními sliby a kontroverzními návrhy, zanechává obě hlavní města ve stavu úzkosti.

V Kyjevě panují obavy, že nová americká administrativa by mohla vůči Ukrajině zmírnit dosavadní podporu, což by mohlo zásadně změnit rovnováhu sil ve prospěch Moskvy. Naopak v Kremlu vyvolává Trumpův příslib aktivního zapojení do ukrajinské krize naději, ale zároveň i nejistotu, jaký přístup americký prezident skutečně zvolí.

EuroZprávy.cz v minulosti oslovily bezpečnostního experta Lukáše Visingra, který vysvětlil, že úpadek americké podpory Ukrajině nemusí být až takovou hrozbou, jak se zdá. „Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit,“ popsal.

Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít podle Visingra „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude Zelenskyj chtít jednat a Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“

Válka je zásadní a existenční

Podle bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna je válka mezi Ukrajinou a Ruskem zásadní a existenční. „Ukrajina bojuje za své právo na existenci. Rusko bojuje za velmocenské ambice, v nichž je porážka a začlenění Ukrajiny do Ruské federace klíčové. Po zahájení nespravedlivé a nevyprovokované války není cesty zpět. Z přátel se stali nepřátelé. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a zločinný stát,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

Rusko tak buď zvítězí a stane se budoucí velmocí, nebo bude poraženo jako vyvrhel mezinárodního společenství. „Pro Západ je však tato válka neméně zásadní. Evropská bezpečnost je nevyhnutelně spojena s nezávislou, suverénní a úplnou Ukrajinou,“ zdůraznil norský analytik.

Válku podle něj nelze vyřešit jednáním, přičemž se odvolal na svou zprávu pro Centrum obranných strategií. „Buď bude poraženo Rusko, nebo Ukrajina. Moje zpráva nastiňuje možné strašlivé důsledky pro Evropu a USA v případě vítězství agresora. Již 27 měsíců tvrdím, že tuto válku lze vyřešit ku prospěchu Ukrajiny a Evropy pouze demonstrací síly – jediného jazyka, kterému Rusko rozumí a který respektuje,“ upozornil.

Související

Nikolaj Kapitonenko Rozhovor

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy