Blížící se inaugurace Donalda Trumpa na ukrajinském bojišti zjevně způsobuje úzkost. Obě strany se snaží získat co nejlepší pozici předtím, než potenciálně začnou mírová jednání. A ani ta rozhodně neproběhnou snadno a rychle.
Ukrajina a Rusko v předvečer nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA eskalují konflikt. Informoval o tom server Globe24.cz s tím, že během posledních dvou nocí došlo k intenzivní výměně masivních útoků, zaměřených především na kritickou infrastrukturu.
Kyjev v úterý oznámil, že během předchozí noci podnikl svůj dosud nejmasivnější útok od začátku války. Podle informací ruských úřadů bylo z ukrajinského území vypáleno několik desítek bezpilotních letounů, šest raket americké výroby ATACMS a přibližně osm francouzsko-britských raket Storm Shadow.
Na ruské straně už dříve zaznělo varování, že použití raket ATACMS ze strany Ukrajiny bude mít závažné následky. Moskva pohrozila odpálením hypersonické rakety středního doletu Orešnik jako reakci na takové kroky. Rusko v noci na středu skutečně provedlo četné údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Trumpova horlivost proti nemožným podmínkám
Nastupující prezident Spojených států opakovaně deklaroval odhodlání konflikt na Ukrajině ukončit. Jeho odvážný slib, že konflikt vyřeší „do 24 hodin“, který se stal ústředním heslem jeho volební kampaně, se sice ukázal být spíše symbolickou výzvou než reálným časovým závazkem, nicméně jeho budoucí administrativa naznačuje, že práce na tomto složitém úkolu již byly zahájeny.
Trump koncem listopadu oznámil, že jmenuje generála Keitha Kellogga zvláštním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko. Na svém kanálu Truth Social Trump napsal: „Společně zajistíme mír skrze sílu a znovu učiníme Ameriku a svět bezpečnými!“ Podle serveru CNN tak začíná být jasné, jak bude Trumpův mírový plán vypadat, a už nyní naráží na problémy.
Kelloggův plán zahrnuje vyhlášení příměří a vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Rusko by za tento krok získalo částečné uvolnění sankcí, přičemž úplné zrušení by bylo možné až po dosažení mírové dohody.
První kroky Trumpovy diplomacie směřují k navázání přímých kontaktů s oběma hlavními aktéry – Ruskem a Ukrajinou. Zákulisní jednání již podle dostupných informací probíhají a americká administrativa naznačuje, že by v dohledné době mohlo dojít k zásadnímu diplomatickému momentu – přímému setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem, minulý týden. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“
Zatímco obě strany konfliktu cítí tlak na uzavření minimálně příměří, situace na bojišti se zdá být paradoxně napjatější než kdy dříve. Válčící strany, vědomy si možného blížícího se obratu, nasazují stále tvrdší strategii, aby maximalizovaly své zisky před případným dosažením dohody.
Rusko, které koncem roku 2022 oficiálně anektovalo čtyři ukrajinské oblasti – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou – nyní bude v jakýchkoli mírových rozhovorech nepochybně trvat na uznání své kontroly nad těmito regiony. Je však nutné dodat, že plnou kontrolu z těchto oblastí drží pouze nad Luhanskou oblastí a většinou Doněcké.
Na druhé straně ukrajinská vláda, vedená prezidentem Volodymyrem Zelenským, zastává nekompromisní postoj. Jejím základním požadavkem zůstává úplné stažení ruských okupačních sil ze všech ukrajinských území včetně Krymu, který Rusko anektovalo již v roce 2014. Ukrajina se odvolává na mezinárodní právo a hranice stanovené po rozpadu Sovětského svazu, přičemž zdůrazňuje, že jakékoli ústupky by byly v rozporu s její státní suverenitou a integritou.
Jakákoli dohoda mezi těmito dvěma stranami tedy nebude rychlá a už vůbec ne snadná. Spojené státy, pod vedením Donalda Trumpa, nyní stojí před obrovskou výzvou, kdy budou muset nejen prokázat diplomatickou obratnost, ale také přesvědčit mezinárodní společenství o tom, že jejich role mírotvůrce je efektivní a důvěryhodná.
Na bojišti převládá strach, co přijde
Ostřelování pokračuje se zvyšující se intenzitou a bezohledností, přičemž obě strany konfliktu – ruská i ukrajinská – nasazují těžkou techniku, bezpilotní letouny a rakety, a vyčerpávají všechny dostupné prostředky v boji o strategické pozice.
Blížící se inaugurace nového prezidenta USA, plánovaná na 20. ledna, se stává dalším faktorem, který Moskvu i Kyjev znervózňuje. Trumpova pověst nevyzpytatelného lídra, jehož výroky často balancují mezi ambiciózními sliby a kontroverzními návrhy, zanechává obě hlavní města ve stavu úzkosti.
V Kyjevě panují obavy, že nová americká administrativa by mohla vůči Ukrajině zmírnit dosavadní podporu, což by mohlo zásadně změnit rovnováhu sil ve prospěch Moskvy. Naopak v Kremlu vyvolává Trumpův příslib aktivního zapojení do ukrajinské krize naději, ale zároveň i nejistotu, jaký přístup americký prezident skutečně zvolí.
EuroZprávy.cz v minulosti oslovily bezpečnostního experta Lukáše Visingra, který vysvětlil, že úpadek americké podpory Ukrajině nemusí být až takovou hrozbou, jak se zdá. „Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit,“ popsal.
Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít podle Visingra „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude Zelenskyj chtít jednat a Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“
Válka je zásadní a existenční
Podle bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna je válka mezi Ukrajinou a Ruskem zásadní a existenční. „Ukrajina bojuje za své právo na existenci. Rusko bojuje za velmocenské ambice, v nichž je porážka a začlenění Ukrajiny do Ruské federace klíčové. Po zahájení nespravedlivé a nevyprovokované války není cesty zpět. Z přátel se stali nepřátelé. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a zločinný stát,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.
Rusko tak buď zvítězí a stane se budoucí velmocí, nebo bude poraženo jako vyvrhel mezinárodního společenství. „Pro Západ je však tato válka neméně zásadní. Evropská bezpečnost je nevyhnutelně spojena s nezávislou, suverénní a úplnou Ukrajinou,“ zdůraznil norský analytik.
Válku podle něj nelze vyřešit jednáním, přičemž se odvolal na svou zprávu pro Centrum obranných strategií. „Buď bude poraženo Rusko, nebo Ukrajina. Moje zpráva nastiňuje možné strašlivé důsledky pro Evropu a USA v případě vítězství agresora. Již 27 měsíců tvrdím, že tuto válku lze vyřešit ku prospěchu Ukrajiny a Evropy pouze demonstrací síly – jediného jazyka, kterému Rusko rozumí a který respektuje,“ upozornil.
Související
Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině
Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , Ruská armáda
Aktuálně se děje
včera
Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině
včera
Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád
včera
Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce
včera
Trump: Za to, že válka pokračuje, může Putin. Stačil by jediný krok a okamžitě skončí
včera
Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?
včera
Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem
včera
Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů
včera
Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku
včera
Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí
včera
Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod
včera
Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?
včera
Severní Korea zakázala rozvody. Příliš západní jsou i párky v rohlíku
včera
Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc
včera
Počasí bude o víkendu velmi teplé. Teploty vyrostou na 11 stupňů
24. ledna 2025 22:13
Slovenskem prošly největší demonstrace za poslední roky. Lidé požadují pád Fica
24. ledna 2025 21:44
WHO čelí po odchodu USA velkým problémům. Začala masivně škrtat
24. ledna 2025 20:53
Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů
24. ledna 2025 19:18
„Slovensko je Európa“. Lidé po celé zemi se bouří proti Ficovi, vyrazili do ulic
24. ledna 2025 17:15
Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození
24. ledna 2025 16:32
Slovensko čelí masivnímu kybernetickému útoku, oznámil Fico těsně před demonstracemi
Slovensko čelí dalšímu masivnímu kybernetickému útoku, který tentokrát míří na státní Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VšZP). Premiér Robert Fico (Směr-SD) a ministr zdravotnictví Kamil Šaško (Hlas-SD) na dnešní tiskové konferenci potvrdili, že útok stále probíhá, ale bezpečnostní týmy se mu úspěšně brání.
Zdroj: Libor Novák