ANO neprosadilo omezení peněžitých náhrad pro církve

Navrhované zásahy do státních náhrad církvím zdůvodňované mírou růstu cen v loňském a v letošním roce nezískaly podle záznamů z hlasování podporu koaliční většiny ani části zákonodárců ANO.

Peněžité náhrady, jejichž výši zakotvil příslušný zákon, dostávají církve ve splátkách za dříve znárodněný majetek, který jim stát nevydal. Nesplacené částky se podle zákona každoročně zvyšují o míru roční inflace vždy pro předminulý rok. "Zohledníme-li současnou inflaci, je zřejmé, že nová výše nesplacené částky zvýšená o inflaci z let 2022 a 2023 by si vyžádala alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který nejenom nebyl předpokládán, ale je též neudržitelný," uvedly poslankyně Margita Balaštíková a Jaroslava Pokorná Jermanová ve zdůvodnění pozměňovacích návrhů.

První z nich by zvyšoval nesplacené částky náhrad každoročně o 2,26 procenta. Odpovídalo by to podle předkladatelek průměrné inflaci za deset let předcházejících roku, kdy zákon o takzvaných církevních restitucích nabyl účinnosti. Další úprava nabízela valorizaci o 3,03 procenta, tedy podle autorek o průměrný růst cen za posledních deset let. Dolní komora oba pozměňovací návrhy zamítla

Vypořádání mezi státem a církvemi dovedl do konce kabinet ODS, TOP 09 a strany LIDEM v roce 2012. Dohoda spočívala ve vrácení 56 procent majetku, hlavně polí, lesů a rybníků, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za zbylý majetek, který se nevracel, dostávají církve postupně odškodnění. Zároveň se ale snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat bez započtení inflace 59 miliard korun. Za prvních deset let stát vyplatil církvím 21,1 miliardy korun. Částka se vlivem růstu cen zvýšila z 1,959 miliardy korun v roce 2013 na loňských 2,31 miliardy korun. Celková částka vyplácená ministerstvem kultury církvím ale ve stejném období klesla z 3,4 miliardy korun na 3,25 miliardy korun.