Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček chce seniorům přidat nad rámec zákonné valorizace jednorázový příspěvek ve výši 5000 korun. Podle opozice se jedná o populistický návrh, který je nezodpovědný.
Sociální demokraté už v úterý navrhovali zvýšit od ledna důchody o 300 až 400 korun nad zákonnou valorizaci. Ta nyní činí v průměru 840 korun. Politici svůj návrh odůvodnili koronavirovou krizí a zdražováním. Dodatečné navýšení by podle nich mohli lidí dostat buď měsíčně, nebo formou jednorázového příspěvku.
Při přidání 300 či 400 korun měsíčně všem stejně by každý senior a seniorka dostali 3600 či 4800 korun za rok k zákonnému přidání navíc. Kdyby peníze získali v jednorázovém příspěvku, výdaje by příští rok činily zhruba 8,7 či 11,6 miliardy korun. Pokud by se 300 či 400 korun přidalo přímo do penze, znamenalo by to každoroční růst výdajů i do budoucna.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden uvedl, že by chtěl průměrné přidání zaokrouhlit na 900 korun, a o víkendu zmínil možnost zvýšení penzí v průměru o tisícikorunu měsíčně. Jan Hamáček ale nyní Právu řekl, že by seniorům přidal 5000 jednorázově.
"Umím si představit jednorázovou výplatu 5000 korun, to přibližně odpovídá 400 korunám měsíčně. Rozpočet by to stálo asi 14,5 miliardy. Musíme to projednat s koaličním partnerem, diskuse je možná i o vyšší částce, inflace na seniory dopadá víc než na jiné skupiny, nesmíme dopustit, aby se jejich životní úroveň zhoršovala," uvedl.
Ještě v únoru podporovala vyšší než zákonný růst důchodů také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Naopak ministryně financí Alena Schillerová už dříve několikrát uvedla, že při sestavování státního rozpočtu na příští rok nepočítá s vyšším růstem důchodů, než stanovuje zákon. Poukázala přitom právě na dopady epidemie koronaviru.
"Dopady vypnutí ekonomiky z důsledku covidu ještě v plné míře neznáme a je krajně nezodpovědné slibovat více, než předpokládá automatický systém navyšování důchodů," tvrdí poslanec ODS Jan Bauer.
Podle TOP 09 jde o nejvíce populistický rozpočtový návrh a důchody by měly růst na základě zákonem dané valorizace. Lidovci jsou naopak pro zvýšení důchodů, ale jen o dalších 150 korun měsíčně nad valorizaci, tedy zhruba o tisíc korun.
Související
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák