Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

V Polsku se podle Židka na základě dohod pravidelně měří koncentrace prachových částic polétavého prachu (PM10) na deseti vybraných bodech. "V rámci provedeného měření byly sledovány průměrné denní koncentrace prachových částic PM10, přičemž na každém bodě bylo 24hodinové měření provedeno opakovaně vždy ve dvou po sobě jdoucích dnech. Celé měření probíhalo na jednotlivých bodech loni postupně od 23. května do 12. června 2022," doplnil krajský radní.

Průměrné denní koncentrace prachových částic se podle Židka v blízkém okolí dolu v době měření pohybovaly od devíti do 43 mikrogramů na metr krychlový, a nebyl tak překročen povolený zdravotní limit 50 mikrogramů na metr krychlový. "Na české straně máme stanici přímo u hranic v Uhelné, která měří kontinuálně. Ukázalo se, že v některých dnech tam ovzduší mnohem víc ovlivňují lokální topeniště na české straně než důl v Polsku," řekl Židek.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen zvýšené prašnosti, ale také hluku, poklesu půdy a hlavně ztráty podzemní vody. Polská strana se ve smlouvě zavázala k vybudování podzemní bariéry, která by měla bránit odtoku vody. Před prachem a hlukem z dolu by měl lidi na české straně ochránit zemní val.

Podle organizací Greenpeace, Bund Sachsen a místního Sousedského spolku Uhelná je ale vyjednaná dohoda slabá, nedostatečná a nechrání zásoby vody na českém území. Organizace proto podaly loni na podzim stížnost k Evropské komisi. Dohoda podle nich nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí. Vlivem provozu dolu podle ekologů nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podání žaloby k Soudnímu dvoru EU.