Lidé dnes v Praze demonstrovali před ambasádou kvůli těžbě v dole Turów

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. 

Demonstraci s názvem Zveřejněte dohodu, dejte stop Turówu pořádalo hnutí Fridays For Future, připojili se i zástupci hnutí Greenpeace. České ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že poskytuje veřejnosti všechny dostupné informace, které od Polska získává.

"Vláda ve svém programovém prohlášení slibovala, že bude transparentní, a tomu se tak v tomhle případě nestalo. Česká vláda musí mít data o podzemní vodě v oblasti uhelného dolu Turów a nevypouští je, nebo respektive nezveřejňuje je všechny. Z důvodu jakého, to se asi můžeme ptát, ale spoustu studií nevládních ekologických organizací ukazují, že těžba v hnědouhelném dole Turów není dobrá pro okolní krajinu, ať na polské, německé nebo české straně, a česká vláda se těmto obviněním nebo těmto analýzám nevládních organizací brání a říká, že tomu tak není," řekl ČTK Lukáš Skála z hnutí Fridays for Future.

Demonstranti se nejdříve shromáždili před polskou ambasádou. Jejich transparenty hlásily hesla jako "Uhlí se přece nedá pít", "Vládo, nechráníš životní prostředí" či přeškrtnutou číslici 2044. Demonstranti se pak průvodem přesunuli na Klárov, a následně k nábřeží, kde jedna z účastnic demonstrace vystoupila s tanečním představením o úbytku vody v Turówě. Průvod byl následně zakončen před sídlem vlády ve Strakově akademii, po cestě demonstranti volali hesla jako "Uhlí - ropa - plyn, patří do dějin".

Česko-polská dohoda o řešení vlivu těžby v dole Turów byla uzavřena 3. února loňského roku. Polsko vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy Kč) a Česká republika stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Ekologické organizace ale smlouvu kritizují, jelikož podle nich nechrání české občany před ztrátou vody.

Letos na konci února povolilo Polsko prodloužení těžby v dole Turów do roku 2044. Ekologové s rozhodnutím nesouhlasí, protože podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Podle MŽP poskytuje resort veřejnosti transparentně a podle zákona všechny dostupné informace, které od polské strany získává, uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. "Po roce existence mezivládní Dohody o Turówu platí, že polská strana skutečně své závazky plní, probíhá velmi intenzivní komunikace. Díky tomu máme konečně možnost téměř on-line monitorovat vliv těžby na životní prostředí, máme data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší," uvedl Michal Pastvinský, ředitel zahraničního odboru MŽP a zmocněnec za ČR pro Dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów.

Související

Důl Turów (autor: Anna Uciechowska)

Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl dnes ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.
Ilustrační fotografie.

Turów vadí i Němcům. Žitava plánuje žalobu kvůli rozšíření dolu

Německá Žitava plánuje podat u polského soudu žalobu kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Zastupitelstvo tohoto města u německo-česko-polského trojmezí ve středu schválilo příslušný návrh starosty Thomase Zenkera, informovalo Radio Lausitz. Zenker se odvolává na studii, podle které by se půda v Žitavě kvůli rozšíření těžby k Nise mohla propadnout až o jeden metr.

Více souvisejících

důl Turów Demonstrace Velvyslanectví Polsko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 2 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 5 hodinami

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

Zdravotníci v Olomouci čelili zraněnému opilci, hrozil jim smrtí. Co se děje v posledních letech, nemá obdoby, popsal primář urgentu

Agresivita pacientů na urgentních příjmech nemocnic, včetně Fakultní nemocnice Olomouc, rok od roku narůstá. Zdravotníci čelí vyhrožování i fyzickým útokům a musí často zvažovat, zda je práce na urgentním příjmu ještě únosná. Situace se podle pracovníků z FNOL v poslední době dramaticky zhoršuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy