Pavel v NATO podpořil Ukrajinu, alternativu nevidí. Jinak zvítězí Rusko, řekl

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Pavel na twitteru připomněl, že na půdě NATO strávil několik let. Předem uvedl, že chce partnery ujistit o tom, že Česká republika je spolehlivým a sebevědomým partnerem. 

"Silné NATO je zárukou naší bezpečnosti. V roce 2024 jsme připraveni naplnit závazek investovat do obrany alespoň 2 % HDP. V případě potřeby jsme připraveni investovat i více, pokud budou plánované výdaje spojeny s konkrétními projekty," napsal prezident. Se Stoltenbergem hovořil například o dalším plánovaném zvyšování obranných výdajů, které má schvalovat červencový alianční summit ve Vilniusu. 

"Jsem rád, že všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes," prohlásil Pavel. Do centrály NATO, kde v letech 2015-2018 působil jako šéf Vojenského výboru aliance, zavítal na úvod své první návštěvy Bruselu v prezidentské funkci.

Stoltenberg ocenil Pavla jako silného stoupence NATO a také skutečnost, že Česko již dodalo Ukrajině tanky, vrtulníky a protivzdušné systémy. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.

"Je zjevné, že potřebujeme investovat více do obrany, protože žijeme v nebezpečnějším světě a vidíme, že prezident Putin je připraven použít sílu proti sousedům," prohlásil Stoltenberg po setkání s Pavlem, jehož dalším tématem byly právě peníze. Kromě samotné podpory Ukrajiny je podle šéfa NATO nutné dále zvětšit armádní zdroje v rámci posilování vojenské přítomnosti na východním křídle aliance, které má odradit Putina od případného útoku na další země.

Stoltenberg chce na summitu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet. Česká vláda plánuje splnit dvouprocentní slib příští rok. "Jsme ale také otevřeni diskusi o vyšších výdajích, pokud budou nutné," řekl Pavel, podle něhož je důležité účelné vydávání peněz za nové vojenské kapacity.

Související

Petr Pavel

Musíme se postavit zlu, říká Pavel. Navrhl vznik koalice "ochotných"

Prezident Petr Pavel naznačil, že by se za Ukrajinu měly postavit země ochotné usilovat o spravedlivý mír. Svobodný svět se podle jeho slov musí postavit zlu. Pavel už v pátek vyjádřil podporu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému po roztržce s americkým protějškem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně Bílého domu. 

Více souvisejících

Petr Pavel NATO Jens Stoltenberg válka na Ukrajině Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu

Čínská státní média oslavují rozhodnutí Donalda Trumpa snížit veřejné financování mediálních organizací Hlas Ameriky - Voice of America (VOA) a Radio Free Asia (RFA), které se dlouhodobě zaměřují na zpravodajství z autoritářských režimů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy