Policisté mohli podle Křečka situaci na Babišově mítinku řešit profesionálněji

Ombudsman šetření zastavil, protože policie podle něj přijala opatření k nápravě. Neuniformovaní policisté loni v létě zaklekli školáka, který chtěl odnést Babišovi reproduktor. Policie zákrok vyhodnotila jako kázeňský přestupek.

Veřejný ochránce práv věc prověřoval z vlastní iniciativy. Podle něj byli policisté v rámci kázeňských řízení uznáni vinnými z toho, že dotyčnému tykali a oslovili jej slovy "Ukaž občanku, ukaž.", respektive "Máš občanku, nebo ne?" a "Ukaž mi občanku, ti povídám! Nebo máme zavolat uniformovaný policisty, aby si tě odvezli na ztotožnění?" Za porušení zákona o policii pak ombudsman považuje slova policistů o tom, zda je dotyčný "za frajera" a "zda umí číst". "Zjevně nejsou v souladu s pravidly zdvořilosti a nedbají cti a vážnosti dané osoby - byť ta se předtím dopustila jednání, jež naplňuje znaky přestupku," uvedl Křeček.

Pochybení policistů shledal i při výzvách k prokázání totožnosti. Uvedl, že před použitím donucovacích prostředků policisté nepoužili odpovídající výzvy se slovy "Jménem zákona!". "Pokud chtěli policisté ztotožnění vynutit, měli čas a prostor k tomu, aby své zákonné povinnosti k užití výzvy dostáli," uvedl ombudsman. Tím by podle něj dali dotyčnému ještě poslední šanci k dobrovolnému prokázání totožnosti, a donucovací prostředky by tak byly použity až jako krajní řešení situace. Ombudsman pak nezjistil pochybení v postupu policistů při poutání dotyčného.

"Nad rámec výše uvedeného uvádím, že policisté, v jejichž zájmu bylo zůstat v utajení, mohli celou situaci řešit profesionálněji. Považoval bych za vhodnější, pokud by o spolupráci požádali uniformovanou policii," uvedl ombudsman. Dotyčného mohli pak jen sledovat, aniž by prozradili svou příslušnost k policii. A zasáhnout až v případě rizika, že dotyčný bude chtít z Borovan odjet. "Pokud už se ale rozhodli, že jej ztotožní sami, měli jej řádně vyzvat k prokázání totožnosti včetně sdělení důvodu, proč tak činí," uvedl Křeček. Mohli také, pokud by dotyčného ztotožnili, pracovat s informací, že jde o dítě. A mohli také podle ombudsmana začít slušně komunikovat i s ženou, která jim tuto informaci sdělovala a která, jak se později ukázalo, byla jeho matkou," uvedl ombudsman.

Policie vyhodnotila zákrok v Borovanech jako kázeňský přestupek, od kázeňského trestu ale upustila, "neboť samotné projednání přestupku postačuje k nápravě policistů. Přihlédnuto bylo i ke skutečnosti, že policisté byli vystaveni značnému mediálnímu tlaku, který zasáhl i do jejich soukromého života," uvedl tehdy policejní mluvčí Jiří Matzner. Zákrok policie a použití donucovacích prostředků proti školákovi v Borovanech posuzovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podle ní byl zákrok policistů v dané situaci oprávněný, přiměřený a v souladu s právními předpisy.

Zákrok vyvolal kritiku veřejnosti. Policisté uvedli, že mladík vypadal starší a na první pohled netrpěl žádnými zdravotními problémy. Až po zákroku matka chlapce uvedla, že je mu 15 let a trpí poruchou autistického spektra.