ROZHOVOR | Bez USA Sýrie nemá šanci, tvrdí Fiala. Co se týče Ruska...

Řadu měsíců vystupujete proti návrhu na zavedení registračních pokladen, kterými chce ministr financí Andrej Babiš bojovat proti krácení daní. Znamená to, že tento problém nepovažujete za tolik závažný?

Výběr daní je základní úlohou a předpokladem existence státu a stát by se měl snažit hledat řešení, jak daně vybrat. V případě elektronické evidence ale přenáší svou povinnost na podnikatele, a to za jejich vlastní peníze. Naším hlavním argumentem je, že systém je disproporčně zacílený na nepatrnou část daňových úniků. Podle zprávy NKÚ je pouze 7 % výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Přesto ministerstvo financí na ně zaměřuje svoje hlavní úsilí. Navíc, finanční správa má již nyní všechny informace potřebné k tomu, aby identifikovala ty, kdo případně krátí daně nebo neplatí DPH. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu a dobře znají poplatníky ve svém okolí.

Zastánci registračních pokladen se zaklínají záměrem zajistit slušným, daně platícím podnikatelům, rovné prostředí. Za to si ale už dnes všichni stát platí svými daněmi – ten ale neumí využít nástrojů, které už dnes má, a místo toho podnikatelům a jejich zaměstnancům přidělá další práci.

Jaké jiné formy boje proti daňovým únikům navrhujete?

ODS je pro důslednou daňovou kontrolu tam, kde existuje podezření, že dochází k daňovému úniku. Ale hlavní řešení spočívá přece v něčem jiném. Cílem by měly být přehledné daně, nikoli stále komplikovanější systém – kromě registračních pokladen zde máme 3 sazby DPH, kontrolní hlášení atd. Pokud chce vláda zvýšit výběr daní, mělo by podle občanských demokratů dojít místo šikany živnostníků registračními pokladnami ke snížení odvodů za zaměstnance a liberalizaci pracovního trhu.

ODS přichází s přehledným systémem tří daňových sazeb na 19 % - 3 × 19. Chceme snížit základní sazbu DPH na 19 %, zrušit superhrubou mzdu a mít rovnou daň z příjmu fyzických osob ve výši19 %, a zachovat daň z příjmu právnických osob na úrovni 19 %.

Rozpočet 2016 má mít schodek 70 mld. Kč, ale jen díky tomu, že investice nerostou, ale klesají, a vláda navíc uvažuje o nových daních - sektorová, investiční fondy, dividendy. S velkou slávou vláda schválila finanční ústavu, ale ta je bez skutečných brzd dluhů a sankcí. Dále rostou sociální výdaje – např. rozšíření nároku na porodné, zvýšení příspěvku na podporu bydlení, na podporu nezaměstnanosti. Mandatorní výdaje jsou historicky nejvyšší. Vše zaplatí občané. Stát ale nemá vybírat spousty peněz a přerozdělovat je podle sebe. Naopak – co nejvíce nechat lidem v peněženkách. Nízké a jednoduché daně, to je nejlepší forma boje proti daňovým únikům.

Jako argument proti registračním pokladnám uvádíte zejména růst nákladů pro jednotlivé živnostníky, rovněž tvrdíte, že se je vláda snaží zničit. Na čem toto tvrzení stavíte? O kolik vlastně náklady pro živnostníky vzrostou?

Nejzákladnější vybavení nutné k elektronické evidenci přijde drobného prodejce na 5 700 korun. Střední firmy odhadují náklady na zavedení od 450 000 korun. K tomu si živnostník musí přičíst provozní náklady, které budou více než 5 000 korun ročně – v tom je zahrnut pronájem softwaru, internetové připojení, odpisy pokladny, barva do tiskárny, papír na účtenky atd. Důvodová zpráva ministerstva financí počítá s 4, 5 milióny kusů terminálů elektronických evidencí. Celkově tedy náklady podnikatelů půjdou do několika miliard korun. Je zajímavé, že se ministerstvo v důvodové zprávě ani nepokusilo o jejich vyčíslení. Tyto výdaje povedou ke zdražení služeb i produktů, takže zákazníci ponesou část nákladů

Znám případy řady drobnějších obchodníků, kteří si nedávno pořídili drahou pokladnu třeba za dvacet tisíc. Teď se bojí, že ji budou muset kvůli elektronické evidenci vyhodit. 20 tisíc není pro živnostníka a jeho rodinu zanedbatelná částka. Ministr financí sice mluví o slevě na dani ve výši pěti tisíc, a to pouze pro fyzické osoby na nákup pokladny, za tuto částku ale nelze koupit ani tu nejlevnější pokladnu.

Jaké změny by musely v návrhu na zavedení registračních pokladen nastat, abyste jej podpořili?

Elektronickou evidenci nepodpoříme. Důvodů je několik: elektronická evidence tržeb je zbytečná, je drahá pro podnikatele i pro státní rozpočet a bude pro mnoho živnostníků likvidační. Co však považuji za nejzávažnější výhradu je to, že je symptomem celkové změny společenské, politické atmosféry a hospodářského prostředí v naší zemi. Soukromníci a podnikatelé jsou a priori podezřelí, protože jsou zvyklí se postarat sami o sebe a jsou relativně nezávislí na přerozdělovacích mechanismech státu. Socialistická vláda proto vymýšlí, jak tuto skupinu dostat pod kontrolu.

Před několika týdny jste v tiskové zprávě uvedl, že „Registrační pokladny nejsou zdaleka jediným útokem Ministerstva financí na pracovité lidi." Můžete jmenovat další příklady?

To souvisí s mou předchozí odpovědí a nemusím zde ani připomínat komplikovaný a stále se měnící daňový systém, kontrolní hlášení DPH, chystanou regulaci prodejní doby, zásahy do tvorby cen atd. Současná socialisticko-oligarchická vláda chce řídit, kontrolovat, regulovat a evidovat stále více a více oblastí našeho života – jsme svědky zavádění různých kontrolních hlášení, rejstříků a registrů. Koaliční vláda znovu buduje socialistické prostředí, jehož ústředním motivem je to, že nikdo nikomu nevěří, a proto je lepší všechny kontrolovat. Vše co není v naší společnosti svázáno regulací a dohledem vlády je pro současnou koaliční vládu podezřelé. Prostor pro svobodný život a svobodné podnikání se tak postupně zužuje.

Když k tomu přičtu například i nedávný boj občanských demokratů proti daňové podpoře biopaliv, vypadá to, že se ODS čím dál tím více vyhraňuje proti Andreji Babišovi. Je tomu skutečně tak, nebo pouze plníte roli opozice?

ODS plní roli konstruktivní opozice vůči všem opatřením, která ztěžují život aktivním a pracovitým lidem. Není podstatné, kdo je jejich autorem, ale jaké dopady na tyto lidi mají. Stát by měl aktivní lidi podporovat a ne jim házet klacky pod nohy, tak jak to dělá dnešní vláda. ODS se staví proti jakékoliv formě socialismu. Sobotkova vláda ho tady zavádí a ministr financí tomu významně napomáhá. Má na tom tedy svůj podíl, navíc k prosazení levicových opatření a svých vlastních ekonomických zájmů využívá svou propagandistickou mašinérii.

Najdete něco, v čem byste se s ministrem financí shodnul?

Nevím, náš pohled na svět a pojetí politiky se zásadně liší. Věřím v individuální svobodu a odpovědnost, v parlamentní demokracii a svobodný trh. Nejsem zastáncem socialistického manažerismu, který je postaven na státní nedůvěře a na domněle efektivním procesním řízení ekonomiky i společnosti.

ODS si před několika týdny ve Sněmovně vynutila, aby se neplánovaně řešila problematika migrace. Vypadá to, že se vláda podle Vás uprchlické krizi nevěnuje dostatečně?

Mimořádnou schůzi Sněmovny jsme vyvolávali již v červnu, protože bylo evidentní, že čelíme obrovskému problému, který vláda nezvládá. Kvůli vládním poslancům, kteří radši odešli domů, nebylo možné přijmout usnesení, které by vládu zavázalo k rozhodnému jednání. Chceme problém s imigranty, kteří se valí na Evropu, řešit. Při zářijové Sněmovně jsme přikročili ke stejnému kroku, protože vláda místo řešení uprchlické krize se chtěla zabývat reflexními vestami, kolik má stát voda a pivo a kde mají být registrační pokladny. Využili jsme také zasedání Sněmovny k tomu, abychom představili několik konkrétních opatření: například zvýšit tresty za převaděčství, pomáhat více přímo v místě konfliktu, zlepšit návratovou politiku a zvýšit prostředky na českou rozvojovou spolupráci. Důležitým opatřením je také vybudování tzv. hot spotů nejen v oblasti Středomoří, ale také na tzv. Balkánské trase v Makedonii a Srbsku. Vláda žádné svoje návrhy na řešení migrační krize nepředložila, reaguje pozdě na vývoj událostí, a tím ohrožuje i naši bezpečnost.

Jak by se měla obecně Česká republika k tomuto problému postavit? 

Vládu jsme v odmítavém postoji vůči kvótám podporovali. Nicméně poté, co Unie použila politický nátlak a přistoupila k bezprecedentnímu kroku hlasovat o záležitosti, která se bytostně týká bezpečnosti a suverenity naší země, vláda srazila paty a tomuto postupu se podřídila. Je to její politické selhání. Považuji to za velmi nebezpečný precedent do budoucna. Vláda tím omezuje možnosti v budoucnosti bránit zájmy českých občanů v EU. A obávám se, že takováto politika diktátu většiny ze strany EU více prohloubí nedůvěru občanů v EU.

Jaký postup by měla podle Vás nyní učinit Evropská unie, aby zastavila příval dalších uprchlíků a jejich pohyb volně po území EU?

Je iluzí se domnívat, že to celé zase nějak přejde, že nemusíme dělat nic, maximálně rozdělovat uprchlíky podle kvót. Bez rozhodných kroků, včetně stabilizace situace v severní Africe a na Blízkém východě si s tímto rozsáhlým stěhováním národů neporadíme. Mnozí současní evropští politici se chovají tak, jako by řešení viděli v tom, že se severní Afrika přestěhuje do Evropy. Evropa migrační krizi vlastně neřeší. Když se třeba podíváme na aktuální příliv syrských uprchlíků, tak je jasné, že se zmírní až v okamžiku, kdy válka v Sýrii skončí. Ale to samo o sobě nestačí. Syřané po ukončení konfliktu musí mít také perspektivu společenské a politické stability tak, aby mohla začít rekonstrukce této země a lidé zde mohli vést alespoň více méně normální život – mít práci, možnost posílat děti do školy, mít dostupnou zdravotní péči. To je však cesta, která bude trvat desítky let. Takže to je dlouhodobý proces, který na situaci v Evropě mít bezprostřední vliv nebude. Zamezit nyní volnému pohybu uprchlíků znamená kontrolovat vnější hranici a znamená to bohužel i dočasné omezení Schengenu.

Je uprchlická krize problém Evropy, nebo se dá považovat za globální problém?

Obojí. Současný masivní migrační pohyb je primárně problémem Evropy, protože vzniká v jejím bezprostředním sousedství, v regionu, který je nyní mimořádně bezpečnostně nestabilní, ale má samozřejmě i globální dosah. Nebezpečím pro celý západní svět - ale nejen pro něj - je ideologie radikálního islámu, která se navzdory všem opatřením šíří jako mor. Pokud se také potvrdí teorie o vysychání zdrojů vody v této oblasti, je globální rozměr této situace zcela zjevný.

Měly by se v této krizi nějak angažovat i mimoevropské státy, např. USA nebo Rusko?

Spojené státy určitě, bez USA by ostatně nebyla zajištěna evropská bezpečnost v celém poválečném období. A je iluzí se domnívat, zvláště při slabosti evropských zemí, že se dá bez Spojených států se situací v Sýrii a jejím okolí něco dělat. Pokud se do boje s Islámským státem a do úsilí o stabilizaci blízkovýchodního region vloží Rusko, tak to můžeme přivítat pouze při splnění jedné podstatné podmínky, že to bude na základě dohody se západními demokraciemi a při respektování našich zájmů. Jakékoliv jednostranné kroky Ruska v této oblasti k žádnému zlepšení situace - rozumějte zlepšení situace z hlediska evropských zemí - nepovedou. Historické zkušenosti jsou v tomto směru docela výmluvné.