Hlasování o brexitu ovlivní život desítek tisíc Čechů. Otazník visí nad studenty

Dnešní rozhodnutí britských poslanců o dohodě o vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní život desítek tisíc Čechů v Británii. Odhady jejich počtu se liší, konzulární služba českého velvyslanectví v Londýně hovoří zhruba o 100.000 lidech. Hlasování může ovlivnit i zájem českých studentů o britské univerzity, ačkoli podle ministerstva školství by ti, kteří nastoupí na britské vysoké školy letos na podzim, měli studovat ještě podle pravidel platných před brexitem. Británie by EU měla opustit 29. března.

Ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách konstatuje, že počet Čechů žijících v Británii není znám. Podle londýnské ambasády jich je asi 100.000. Britský statistický úřad naproti tomu uvádí, že v roce 2017 žilo Čechů v Británii 49.000 a Češi tak tvořili 27. nejpočetnější národnostní menšinu v Británii.

Pokud se britské premiérce Therese Mayové podaří dohodu o brexitu prosadit, bude platit i přechodné období do konce roku 2020, po dobu kterého se pro Čechy v Británii nic nezmění. Po skončení přechodného období by ale museli zažádat o status usedlíka. Není jasné, co by pro české občany znamenal krach dohody a takzvaný tvrdý brexit. Británie však opakovaně uvádí, že by občané zemí EU, kteří v zemi už žijí, měli mít do budoucna stejné zacházení jako dosud.

Dohoda o brexitu upravuje i práva Britů v zemích EU po dobu trvání přechodného období. V Česku jich podle Českého statistického úřadu v roce 2017 dlouhodobě žilo zhruba 4700. Vláda minulý týden přijala návrh zákona, který britským občanům i v případě tvrdého brexitu zajistí stejné zacházení jako občanům EU do konce roku 2020. Pokud Mayová neuspěje s brexitovou dohodou, chce česká vláda zákon ve zrychleném řízení projednat v Parlamentu. Zákon má posloužit jako reciproční opatření proto, aby i Británie přistupovala k českým občanům jako dosud, a ne jako k občanům třetích zemí.

Británie také patří mezi oblíbené cíle pro studium v zahraničí. V programu Erasmus+ tam na studijní programy a stáže ročně jezdí zhruba 600 studentů, uvedlo ministerstvo školství. Dalších asi 500 lidí ročně absolvuje studium na britských univerzitách a Spojené království je v tomto ohledu druhou nejoblíbenější destinací. Tamní univerzity absolvuje 15 procent všech českých studentů, kteří se rozhodli pro studium v zahraničí.

Podle ministerstva školství zatím nelze odhadnout, jaký dlouhodobý dopad bude mít brexit na zájem Čechů o studium v Británii. "Minimálně pro příští akademický rok by však nemusel klesnout počet českých studentů, kteří se ve Velké Británii zapíší k vysokoškolskému studiu, proti počtu studentů, kteří se k němu zapsali v minulosti. Tento odhad můžeme vyvozovat z toho, že britský ministr školství Damian Hinds na počátku července 2018 uvedl, že studenti z EU, kteří ve Spojeném království začnou studovat od akademického roku 2019/2020, budou z hlediska výše školného a přístupu ke studentským půjčkám podléhat stávajícímu režimu," sdělila ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Dolní sněmovna britského Parlamentu bude dnes hlasovat o brexitové dohodě, předtím bude rozprava poslanců.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit češi Velká Británie ministerstvo zahraničí Česká republika

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 6 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 7 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 8 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 9 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 10 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo

Spousta času ještě zbývá do příští pravidelné valorizace důchodů, která nastane 1. ledna 2027. Z vyjádření politiků je ale zřejmé, kdo by se na ni měl obzvlášť těšit. Babišova vláda chce totiž důchodcům přilepšovat, když dosáhnou určitého věku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy