Dnešní rozhodnutí britských poslanců o dohodě o vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní život desítek tisíc Čechů v Británii. Odhady jejich počtu se liší, konzulární služba českého velvyslanectví v Londýně hovoří zhruba o 100.000 lidech. Hlasování může ovlivnit i zájem českých studentů o britské univerzity, ačkoli podle ministerstva školství by ti, kteří nastoupí na britské vysoké školy letos na podzim, měli studovat ještě podle pravidel platných před brexitem. Británie by EU měla opustit 29. března.
Ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách konstatuje, že počet Čechů žijících v Británii není znám. Podle londýnské ambasády jich je asi 100.000. Britský statistický úřad naproti tomu uvádí, že v roce 2017 žilo Čechů v Británii 49.000 a Češi tak tvořili 27. nejpočetnější národnostní menšinu v Británii.
Pokud se britské premiérce Therese Mayové podaří dohodu o brexitu prosadit, bude platit i přechodné období do konce roku 2020, po dobu kterého se pro Čechy v Británii nic nezmění. Po skončení přechodného období by ale museli zažádat o status usedlíka. Není jasné, co by pro české občany znamenal krach dohody a takzvaný tvrdý brexit. Británie však opakovaně uvádí, že by občané zemí EU, kteří v zemi už žijí, měli mít do budoucna stejné zacházení jako dosud.
Dohoda o brexitu upravuje i práva Britů v zemích EU po dobu trvání přechodného období. V Česku jich podle Českého statistického úřadu v roce 2017 dlouhodobě žilo zhruba 4700. Vláda minulý týden přijala návrh zákona, který britským občanům i v případě tvrdého brexitu zajistí stejné zacházení jako občanům EU do konce roku 2020. Pokud Mayová neuspěje s brexitovou dohodou, chce česká vláda zákon ve zrychleném řízení projednat v Parlamentu. Zákon má posloužit jako reciproční opatření proto, aby i Británie přistupovala k českým občanům jako dosud, a ne jako k občanům třetích zemí.
Británie také patří mezi oblíbené cíle pro studium v zahraničí. V programu Erasmus+ tam na studijní programy a stáže ročně jezdí zhruba 600 studentů, uvedlo ministerstvo školství. Dalších asi 500 lidí ročně absolvuje studium na britských univerzitách a Spojené království je v tomto ohledu druhou nejoblíbenější destinací. Tamní univerzity absolvuje 15 procent všech českých studentů, kteří se rozhodli pro studium v zahraničí.
Podle ministerstva školství zatím nelze odhadnout, jaký dlouhodobý dopad bude mít brexit na zájem Čechů o studium v Británii. "Minimálně pro příští akademický rok by však nemusel klesnout počet českých studentů, kteří se ve Velké Británii zapíší k vysokoškolskému studiu, proti počtu studentů, kteří se k němu zapsali v minulosti. Tento odhad můžeme vyvozovat z toho, že britský ministr školství Damian Hinds na počátku července 2018 uvedl, že studenti z EU, kteří ve Spojeném království začnou studovat od akademického roku 2019/2020, budou z hlediska výše školného a přístupu ke studentským půjčkám podléhat stávajícímu režimu," sdělila ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Dolní sněmovna britského Parlamentu bude dnes hlasovat o brexitové dohodě, předtím bude rozprava poslanců.
Související
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
Brexit , češi , Velká Británie , ministerstvo zahraničí , Česká republika
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák