Česko čeká v příštím desetiletí nastavení pravidel práce přes online platformy v zákonech či debata o zkrácení pracovní doby. Stát by měl podpořit celoživotní učení a kariérní poradenství i cílené získávání pracovních sil z ciziny. Důchodový systém by pak měl motivovat k prodloužení kariéry a pozdějšímu nástupu do penze.
Zmiňuje to nový strategický rámec politiky zaměstnanosti do roku 2030. Dokument schválila tento týden vláda.
Materiál navazuje na vládní strategii politiky zaměstnanosti na roky 2014 až 2020. Ta obsahovala ale konkrétnější cíle a opatření, a to třeba dosažení stanoveného podílu zaměstnanosti či změnu investičních pobídek.
"V roce 2030 bude český trh práce, opíraje se o kooperující a efektivní služby zaměstnanosti, schopen reakce na globální trendy a bude zabezpečovat jak důstojnou práci pro obyvatele ČR, tak dostatek pracovní síly odpovídající požadavkům českého hospodářství," uvádějí nyní jako hlavní cíl autoři dokumentu. Pomoci k tomu mají vybudování systému predikcí vývoje trhu práce, opatření "šitá na míru" lidem i zaměstnavatelům a regionům, podpora přizpůsobení se změnám a efektivní služby státu.
Ministerstvo práce materiál připravilo loni. Změny na trhu práce v kvůli koronavirové krizi se v něm tak neodrážejí. Tým ministryně Jany Maláčové (ČSSD) místo strategie navrhl tentokrát strategický rámec bez přesnějších úkolů a financování. Autoři ve zprávě k dokumentu upozornili, že si provedení vyžádá "blíže neurčené finanční prostředky". Seznam kroků a částky mají obsahovat navazující plány. První z nich na příští dva roky by měla vláda dostat do konce června.
Víc než dvě třetiny ze 75 stran strategického rámce zabírá popis vývoje trhu práce od minulé krize a nynější situace. Pětinu pak tvoří návrhová část. Je v ní zmínka o tom, že se nejspíš v příštích deseti letech bude muset upravit pracovní právo. Nastavit by se měly podmínky práce přes online platformy, pravidla sdílené ekonomiky a také jejich sociálního zabezpečení a daní. Díky komunikačním technologiím jsou pracovníci stále dosažitelní, stírají se tak rozdíly mezi pracovní dobou a volnem. To může nepříznivě dopadat na soukromí i zdraví. "Bude nutné nalézt vhodné nástroje regulace přílišné flexibility s cílem ochrany zaměstnance," uvádí strategický rámec.
Podle něj by se s automatizací a rozšiřováním technologií a s nimi spojenou rostoucí produktivitou mělo také diskutovat o zkrácení pracovní doby. Důchodový systém by měl "pozitivně motivovat" k prodlužování profesního života. Stát by měl podporovat celoživotní vzdělávání i celoživotní kariérní poradenství.
Podle mezinárodních studií Česko patří k zemím, které automatizace výrazně ovlivní. Dokument uvádí, že by mohlo do roku 2029 zaniknout asi 420.000 míst a proměnit by se mohlo dalších 1,4 milionu pozic. Se stárnutím společnosti by mohlo ale také být o 400.000 pracovníků méně.
V následujícím desetiletí bude podle strategického rámce aktuální hlavně podpora přizpůsobivosti pracovníků a zaměstnavatelů novým podmínkám. Státní správa by měla být schopná vývoj trhu práce předvídat. Informační systémy ministerstva práce a jeho úřadů by měly umožnit přípravu podrobných statistik a analýz. Úřady práce by měly k lidem přistupovat individuálně podle jejich věku, vzdělání či podle toho, zda se musejí starat o děti a jiné blízké. Zvláštní pozornost by se měla věnovat lidem v exekuci. Rozšířit se mají sociální podniky. Počítá se s podporou cílené pracovní migrace cizinců a jejich integrace.
Související

Microsoft popsal, jak bude vypadat budoucnost: Každý zaměstnanec bude šéfem umělých agentů

Novinky u pracovního volna. Ministerstvo řeklo, co bude od června jinak
zaměstnání , práce , důchody , Ministerstvo práce a soc. věcí , Jana Maláčová (ČSSD)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek