Volby českých poslanců začnou kvůli časovému posunu dnes na americkém kontinentu. Jako první budou mít možnost volit Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a Argentině, a to od 19:00 SELČ. O hodinu později se začne volit na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady.
Volební místnosti v Americe budou otevřeny dnes od 14:00 do 21:00 místního času a ve stejném časovém rozmezí ještě v pátek 8. října. Ve zbytku světa se bude hlasovat stejně jako v Česku. Celkem bude otevřeno podle ministerstva zahraničí 111 volebních míst, většinou na českých velvyslanectvích a konzulátech. Hlasovat bude moci mimo jiné na 120 českých vojáků, kteří působí v rámci mezinárodních misí v Mali.
Češi v cizině si budou vybírat z kandidátů, kteří se do voleb přihlásili v Ústeckém kraji. Stejně jako před čtyřmi lety ovšem budou moci zasáhnout do duelu mezi premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem a předsedou Pirátů Ivanem Bartošem. V roce 2017 u voličů v zahraničí, kteří tehdy vybírali ze středočeských kandidátů, vyhrála TOP 09 před Piráty a ODS, ANO skončilo čtvrté.
Možnost ovlivnit složení dolní komory českého Parlamentu budou mít čeští občané, kteří trvale žijí nebo jen dočasně pobývají v cizině kvůli práci, studiu i rekreaci. K volbám v zahraničí se Češi mohli zapsat do voličských seznamů nebo hlasovat s voličským průkazem. Při minulých sněmovních volbách 2017 bylo k volbám v cizině zapsáno zhruba 15.000 voličů, hlasovat přišlo 10.527 z nich, tedy 70 procent.
Hlasovat dnes mezi 08:00 a 22:00, případně v pátek mezi 8:00 a 18:00, bude možné v pobytových zařízeních typu léčebny dlouhodobě nemocných nebo domovů důchodců, které byly uzavřeny krajskou hygienickou stanicí kvůli výskytu koronaviru. Ostatní voliči v karanténě měli možnost hlasovat ve středu na 82 drive-in stanovištích, další mají možnost si na pátek a v sobotu objednat zvláštní volební komisi domů. Čas na objednání na telefonních číslech, které zveřejnily krajské úřady, mají ovšem jen do dnešních 20:00.
Související

Dva průzkumy, podobné výsledky. Volby by vyhrálo ANO, uspěla by další čtyři uskupení

Spolu kauza kolem bitcoinů nepoškodila, potvrzuje další průzkum
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek