Koaliční většina má po dnešním jednání Sněmovny problém s volbou zbývajícího šestého místopředsedy dolní komory. Ve hře by mohlo být i zrušení této pozice, jež by měla připadnout nominantovi opozičního hnutí ANO.
Koalici se dnes v souvislosti s postupem opozice nepodařilo posunout do dalšího kola projednávání návrh na roční odklad účinnosti většiny sporného nového stavebního zákona ani senátní předlohu o zavedení možnosti korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí.
"Zvažujeme různé varianty," odpověděl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda na dotaz, zda koalice nenechá pozici šestého místopředsedy zrušit. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný soudí, že bude dobré nechat ochladnout emoce. "Ale jistě teď nevidím důvod, proč rychle volit šestého místopředsedu Poslanecké sněmovny," napsal ČTK.
Poslancům opozičního hnutí ANO se s podporou dalšího opozičního hnutí SPD podařilo přerušit úvodní debatu o stavební novele do března. O návrhu se hlasovalo dokonce dvakrát. První hlasování, v němž byl schválen, zpochybnil Jan Farský (STAN) kvůli tomu, že měl na záznamu odlišný výsledek od toho, jak skutečně hlasoval. Návrh na odročení ale prošel i napodruhé, a to o dva hlasy. Omluveno bylo 21 poslanců vládních stran. K senátní novele volebního zákona se Sněmovna nedostala, když si klub SPD vzal přestávku do konce jednacího dne.
"Co se tady odehrálo, pokládám za velký faul," komentoval postup opozice už na plénu Benda. Zapochyboval o tom, zda zástupci opozice mají schůze Sněmovny řídit a školit poslance, že v jednacím sále musí být "24 hodin denně a poslouchat všechny ty řeči". V té době vedla schůzi místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO). "Bohužel opozice nám nějak neumožňuje věnovat se úplně té práci, které bychom se měli věnovat," řekl novinářům před jednáním vlády ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Volba místopředsedy dolní komory se měla podle původních plánů odehrát dnes po 13:30. Ráno ale poslanci pevné zařazení tohoto bodu na návrh předsedy klubu koaličního hnutí STAN Josefa Cogana zrušili, pro byli i zákonodárci ANO a SPD. Favorizovaným kandidátem volby dosud byl někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Hnutí SPD už potřetí nominovalo svého předsedu Tomia Okamuru. Zástupci koaliční většiny už dřív deklarovali, že představitele SPD ve vedení dolní komory nechtějí.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že volba se dnes neuskutečnila kvůli obstrukcím ANO a SPD. "Statisíce lidí, kteří staví, rekonstruují či platí vysoké nájmy, čekají na nový stavební zákon, aby tu byla jistota. Bohužel ANO nedodrželo dohodu a byly obstrukce," napsal ČTK.
V minulosti se o pozici střetli ve dvou dvoukolových volbách někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura. Ani jeden z nich ale nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.
Poslanci loni v listopadu na ustavující schůzi po říjnových sněmovních volbách zvolili za předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a vybrali i pět ze šesti místopředsedů. Stali se jimi Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Mračková Vildumetzová.
Související

Dva průzkumy, podobné výsledky. Volby by vyhrálo ANO, uspěla by další čtyři uskupení

Spolu kauza kolem bitcoinů nepoškodila, potvrzuje další průzkum
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek