Koronavirové pasy by se podle Petříčka mohly využívat zhruba od června

Jednotné covidové pasy, jejichž parametry dnes navrhla Evropská komise, by se v Evropě mohly začít používat zhruba od konce května či od června. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Jde podle něj o dočasné řešení. Jakmile Světová zdravotnická organizace (WHO) konstatuje, že koronavirová pandemie skončila, je cílem se vrátit k běžným podmínkám cestování, uvedl.

Jednodušší cesty přes hranice komplikované pandemií by s ním měli od léta mít lidé očkovaní, s negativním testem či protilátkami proti covidu-19. V příštích měsících se ovšem na jejich přesné podobě budou muset shodnout členské státy, které se dosud nesjednotily například na vzájemném uznávání testů.

Podle šéfa české diplomacie je klíčové, že jednotlivá kritéria by měla mít stejnou váhu. Zároveň se předběžně počítá s digitální i papírovou podobou certifikátů, jež by mohly fungovat na bázi QR kódů. Předpokladem též je, že půjde o jednotný certifikát v angličtině.

Evropská komise podle Petříčka vzala též v potaz požadavek na zajištění ochrany osobních údajů. V rámci covidového pasu se budou evidovat pouze nezbytné informace, jako je jméno, datum narození, případně relevantní informace o splnění podmínek pro cestování.

"Jedná se o dočasné řešení. Evropská komise se vyjádřila, že ve chvíli, kdy WHO bude konstatovat, že pandemie skončila, tak by měl skončit i covid pas a měli bychom se vrátit k normálním podmínkám pro cestování," řekl Petříček. Nástroj je podle něj důležitý nejen kvůli turismu, ale zejména pro obchodní jednání, pracovní cesty či návštěvy příbuzných po Evropě.

Zásadní debata se v komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat zatím v EU neautorizované vakcíny, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují také politici v Česku. Podle dnešního návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v unii, "členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny". Petříček by upřednostnil, aby ČR uznávala pouze vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Ministr věří, že se členské státy na přesné podobě covidových pasů shodnou. Pokud by se tak nestalo, bude chtít Česko individuálně jednat se státy, které certifikáty hodlají zohledňovat. "Z mého hlediska je ideální celounijní platnost, protože jedním z důvodů je, abychom se vrátili k dodržování základních práv občanů Evropské unie, a to je svoboda pohybu v rámci Evropské unie," dodal ministr.

Návrh na zavedení certifikátů uvítala i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). "Věřím, že to bude významný krok k obnově cestovního ruchu," poznamenala na twitteru.

Související

Aplikace Tečka sloužila mj. k uložení certifikátu o očkování.

Tečka dostane nový život. Bude z ní EZ karta, úřad investuje 50 milionů korun

Ministerstvo zdravotnictví přejmenuje mobilní aplikaci Tečka na aplikaci EZ karta. Už letos by mohla začít fungovat jako elektronický očkovací průkaz nebo pro zasílání zpráv. Na dotaz ČTK to uvedl vrchní ředitel sekce informačních a komunikačních technologií ministerstva Milan Blaha. Úřad vypsal na provoz a další rozvoj aplikace veřejnou zakázku v hodnotě 50 milionů korun.
Covid pas, ilustrační foto

Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí

Ve Francii dnes posledním dnem platí zdravotnický výjimečný stav zavedený v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Od pondělí tak končí povinnost překládat covidový pas při vstupu do země ze zahraničí a do práce se budou smět vrátit zdravotníci, kteří nesplnili povinné očkování proti covidu-19, oznámily úřady. Nový zákon ale vládě umožňuje zavést některá omezení, pokud si to vyžádá epidemická situace.

Více souvisejících

covid pasy Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy