Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí

Ve Francii dnes posledním dnem platí zdravotnický výjimečný stav zavedený v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Od pondělí tak končí povinnost překládat covidový pas při vstupu do země ze zahraničí a do práce se budou smět vrátit zdravotníci, kteří nesplnili povinné očkování proti covidu-19, oznámily úřady. Nový zákon ale vládě umožňuje zavést některá omezení, pokud si to vyžádá epidemická situace.

Tento týden francouzský parlament definitivně schválil zákon, který od pondělí 1. srpna ruší zdravotnický výjimečný stav. Zrušením výjimečného stavu tak vláda už nebude moci zavést povinnost se prokazovat covidovým pasem při vstupu do některých míst či na francouzské území. To znamená, že od pondělí se cestující do Francie už nebudou muset prokazovat negativním testem či dokončeným očkováním proti covidu-19.

Konec výjimečného stavu má velký význam i pro zdravotníky, kteří se nenechali naočkovat proti covidu-19 a byli proto posláni na nucenou dovolenou bez nároku na plat. Od pondělí se totiž budou moci znovu vrátit do práce.

Nový zákonný rámec ale vládě umožňuje přijmout některá opatření, pokud se situace opět horší. Úřady budou smět například obnovit kontrolu covidových pasů na hranicích, ale jen po dobu dvou měsíců. Na delší dobu by potřebovaly souhlas parlamentu. Rozsáhlé využití covidových pasů uvnitř Francie, například pro vstup do některých vnitřních prostorů jako restaurací či kulturních provozů, nebude od pondělí možné. I nadále bude fungovat systém testování a trasování koronavirové nákazy.

Zdravotnické úřady každopádně doporučují dodržovat některá preventivní pravidla, například nosit roušky a respirátory v místech, kde se shromažďuje velký počet lidí. Epidemická situace ve Francii se za poslední měsíc výrazně zlepšila. Na začátku července přibývalo v průměru 120.000 nových nakažených denně, v posledních červencových dnech to byla zhruba polovina, ukazují data americké Univerzity Johnse Hopkinse. Od začátku epidemie se ve Francii, kde žije na 67 milionů lidí, nakazilo koronavirem bezmála 34 milionů lidí a 153.000 nakažených zemřelo.

Současná podoba zdravotnického výjimečného stavu platí od podzimu loňského roku, mimořádná opatření ale vláda a parlament přijaly od března roku 2020. Podle některých odborníků Francie zavedla za pandemie tvrdší opatření, než bylo nutné, píše agentura AFP. "V západní Evropě byla Francie zemí, která přijala nejtvrdší opatření," upozornil politolog z univerzity Sciences-Po v Grenoblu Raul Magni-Berton. Podle něj k tomu přispěl fakt, že vláda měla v parlamentu rozsáhlou většinu a nemusela tak naslouchat dalším silám. Podle něj tak není překvapivé, že výjimečný stav končí právě v době, kdy vláda už většinu v parlamentu nemá. Kritičtí byli k počínání vlády za pandemie také někteří opoziční poslanci.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie covid pasy

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 33 minutami

Vlastimil Válek

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má rakovinu

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má rakovinu a vedení úřadu na dva týdny předá do rukou náměstka. Lékaři u Válka během screeningu odhalili nádor prostaty v časné fázi, jak prozradil v pátek. Nyní ho čeká operační zákrok, při němž bude nádor odstraněn. Ministr zároveň vyzval všechny muže, aby se nechali vyšetřit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Merz řekl, jak může Evropa zapůsobit na Trumpa

Konzervativní kandidát na německého spolkového kancléře Friedrich Merz vyzval Evropu, aby se postavila čelem výzvám, které s sebou může přinést druhé funkční období nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

před 3 hodinami

včera

Marián Bušša

Co může napáchat znovuzvolení Trumpa? Politolog pro EZ prozradil, kdo z něj může těžit

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vyvolalo širokou diskusi o tom, jakým směrem se Spojené státy budou ubírat na nejbližší čtyři roky. Při této příležitosti EuroZprávy.cz oslovily Mariána Buššu, politologa z univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne, aby nám přiblížil, jak by mohla vypadat Trumpova repríza v Bílém domě. V rozhovoru jsme se zaměřili na budoucí směřování americké zahraniční politiky vůči Číně a Izraeli, vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, ale také na to, jak Trumpův návrat ovlivní populistické trendy a politické dění ve střední Evropě. 

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden po volbách v USA promluvil k národu

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ve svém projevu slíbil hladké předání moci vítězi prezidentských voleb Donaldu Trumpovi, které má proběhnout 20. ledna příštího roku.

včera

včera

Frank-Walter Steinmeier

Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

včera

Donald Trump

Výsledky voleb v USA okomentoval i Hizballáh

Militantní hnutí Hizballáh, které je silně podporováno Íránem a dlouhodobě se angažuje v konfliktu proti Izraeli, a to především na libanonské hranici, neočekává od nového prezidenta USA žádnou změnu.

včera

včera

včera

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Expert pro EZ vysvětlil, proč Rusku vítězství Trumpa vyhovuje

Co vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách bude znamenat pro americkou zahraniční politiku vysvětlil v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity. „V zahraniční politice se zaměří hlavně na Čínu, protože čistě pragmaticky z podpory Ukrajině neplyne přínos pro jeho voliče, který by mohl dobře prezentovat,“ popsal.

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem Prohlédněte si galerii

Ukrajina čelí tvrdé realitě. Trump může za 24 hodin ukončit válku tak, jak se to Kyjevu líbit nebude

Ukrajina se ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“. To však může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.

včera

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy