NERV předloží vládě seznam opatření ke snížení schodku, navrhuje i zvýšení daní

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předloží ve středu večer kabinetu k diskusi seznam opatření, která by přispěla ke snížení deficitu státního rozpočtu. ČTK to sdělili zástupci NERV. Podle dřívějších informací médií návrh obsahuje více než dvě desítky opatření, která by v úhrnu mohla vést k úsporám až 200 miliard korun.

Česko se v posledních letech potýká s vysokými rozpočtovými schodky. Loni činil 420 miliard korun, na letošní rok vláda plánuje 375 miliard korun a na příští rok 295 miliard korun.

Podle České televize návrh NERV obsahuje 14 opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a 11 opatření na omezení výdajů. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Hospodářské noviny dnes napsaly, že tím by se výnos této daně zvýšil ročně o sto miliard korun.

Média dále uvádějí, že návrh NERV předpokládá zvýšení poplatků za těžbu nerostných surovin, zvýšení spotřební daně na alkoholické nápoje a na tabákové výrobky, růst daně z nemovitosti nebo přesunutí části zboží a služeb do vyšší sazby DPH. Podle NERV by stát mohl zavést také odložené školné na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.

Na výdajové straně rozpočtu podle médií NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití, aby se neprodlužovala doba, kterou lidé tráví v důchodu. Měl by se také zpomalit růst důchodů a zrušit příspěvek za vychované děti, který vláda schválila od příštího roku.

NERV navrhuje zrušení státní podpory pro stavební spoření či zrušení odečitatelné položky na dani za školkovné. Materiál podle médií navrhuje také vrácení slev na jízdném na úroveň před rok 2018, kdy tehdejší vláda ANO a ČSSD rozhodla o jejich výrazném zvýšení. Odborníci doporučují snížit počet úředníků, policistů či vězňů nebo sloučit malé obce, aby se ušetřilo na provozu samospráv.

Návrh NERV slouží jako podklad pro jednání vlády. Konečné rozhodnutí o jednotlivých návrzích bude na politické dohodě kabinetu. Vláda nicméně dávala v minulosti najevo, že chce státní rozpočet konsolidovat. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden při prvním čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedl, že kabinet chce na jaře přijít s plánem, jak krotit růst výdajů.

Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl na 286,7 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun. Výdaje meziročně vzrostly o tři procenta na 1,584 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle MF zejména výnosy z pojistného a z daní. Prohloubení výdajů ovlivnila především mimořádná valorizace důchodů, zvýšení dávek a příspěvek domácnostem na platby za energie.

"Ve zbývajících dvou měsících porostou hlavně výdaje na pomoc s cenami energií a očekávat lze také další růst státních investic, které tradičně vrcholí právě v závěru roku. Dosud je investiční aktivita státu o 13 procent silnější než loni, což mě velmi těší. Byť v tuto chvíli existuje stále mnoho neznámých, troufnu si říci, že na konci roku dodržíme schodek novelizovaného rozpočtu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda původně pro letošek plánovala hospodařit se schodkem 280 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna schválila novelizovanou verzi rozpočtu s deficitem 375 miliard korun. Nová verze rozpočtu předpokládá celkové příjmy 1,678 bilionu korun, výdaje 2,053 bilionu korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září meziročně vzrostlo o 18,5 procenta na 286,7 miliardy korun. Výběr daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 15 procent na 119,7 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 13,6 procenta na 97 miliard korun a na spotřební dani do rozpočtu přišlo 127,5 miliardy korun, meziročně o 4,9 procenta víc. Meziroční srovnání příjmů ovlivňuje loňský jednorázový příjem 5,6 miliardy korun z aukce kmitočtů.

Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje zvýšily o 2,2 procenta na 1,455 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 12,7 procenta na 128,8 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil za deset měsíců 635,4 miliardy korun meziročně o deset procent víc. Z toho na důchody šlo 485,6 miliardy korun.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka přispívá k vyšším příjmům rozpočtu inflace, která se ale zároveň podepisuje na růstu výdajů, například prostřednictvím opakované mimořádné valorizace důchodů. Postupně také porostou náklady na obsluhu státního dluhu, a to nejen kvůli rostoucímu zadlužení, ale i kvůli vyšším úrokovým sazbám u dluhopisů. "Trend rozpočtového hospodaření nelze považovat za nijak pozitivní. Rychlý nárůst mandatorních výdajů, kterému nestačí vývoj příjmů si vyžádá další růst zadlužení státu i v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že ekonomika zřejmě vstupuje do recese a inflace nepolevuje, bude tlak na výdaje pokračovat i nadále," uvedl Dufek.

Související

Vláda ČR

Strategie vlády: ekonomický růst a modernizace ekonomiky v krátké době

Urychlení investic do dopravní infrastruktury, modernizace zákoníku práce či reformní kroky v regionálním školství patří do souboru opatření, jimiž chce vláda urychlit ekonomický růst a modernizovat tuzemskou ekonomiku. Tyto kroky jsou součástí strategického dokumentu prorůstových opatření, který projednal kabinet na středeční schůzi.

Více souvisejících

nerv Vláda ČR státní rozpočet EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 23 minutami

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 27 minutami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 4 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 7 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 8 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

před 10 hodinami

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny

Z letních prázdnin sice neuběhly ještě ani dva týdny, ale policie již vyšetřuje další tragédii, při které přišlo o život dítě. Třináctiletý chlapec v noci na středu zemřel ve Starém Plzenci v Plzeňském kraji. Spadl ze střechy bývalé továrny na výrobu nábytku. Podle dosavadních zjištění spáchal sebevraždu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy