ODS navrhuje opatření kvůli ekonomickým dopadům koronaviru

Občanští demokraté chtějí, aby zaměstnanci v domácí karanténě dostávali 100 procent platu. Polovinu by platil zaměstnavatel a druhou polovinu stát. Jednat chtějí také o změnách parametrů ošetřovného, které mohou čerpat rodiče na hlídání školáků vzhledem k uzavření škol kvůli koronaviru. Dávka se pobírá nejdéle devět kalendářních dnů, podle ODS by ale v takovém případě, kdy zasáhl stát, měli rodiče ošetřovné pobírat po celou dobu trvání opatření. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci strany.

Pokud by situace trvala déle a někteří zaměstnanci museli dlouhodobě zůstat doma a pobírali plný plat, mohl by jim vzniknout závazek vůči zaměstnavateli, že by si například v průběhu tří let absenci částečně dopracovali.

Čerpat ošetřovné na hlídaní školáků mohou rodiče dětí do deseti let. Potvrzení jim tentokrát nevystaví lékař, ale přímo škola. Ošetřovné činí 60 procent základu příjmu, člověk ale musí mít nemocenské pojištění. Dávka se pobírá nejdéle devět kalendářních dnů. Podle ODS ale není možné, aby stát nechal od desátého dne rodinu bez příjmu. Samoživitelům a samoživitelkám s potomky do 16 let se vyplácí až 16 dnů.

První místopředseda ODS a šéf poslanců Zbyněk Stanjura také zmínil další možné opatření - posunutí termínu podání daně z příjmů fyzických osob. To už ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mezitím ohlásila. Chce posunout termín pro odevzdání daňového přiznání u daně z příjmu a úhradu daně drobným podnikatelům a fyzický osobám o tři měsíce. Dodala, že tak chce ulevit drobným podnikatelům a malým firmám v současné situaci.

ODS také chce, aby ministryně prominula úroky z prodlení či pokuty za opožděné podání daně. Schillerová by také podle ODS mohla zrušit zálohy na daň z příjmů, které se mají platit v polovině března a června. Stanjura zopakoval požadavek ODS na posunutí účinnosti třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, která se má mimo jiné týkat zdravotníků.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček doplnil, že by se mohla snížit daň z příjmu právnických osob o jeden procentní bod. Vláda by podle něj také měla zvážit zvýšení základní slevy na poplatníka nebo jiným způsobem snížit daňové zatížení fyzických osob. Snížit by se podle něj mohly také povinné odvody zaměstnavatelů za zaměstnance, například snížením příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti. "Z celkových odvodů zaměstnavatelů tvoří 1,2 procenta, navrhujeme jej snížit na polovinu, 0,6 procenta," řekl.

Občanští demokraté řekli, že jejich návrhy nejsou dogmatem, ale chtějí o nich jednat s vládou i dalšími opozičními stranami. ODS kabinet podporuje v preventivních opatřeních, některé státy ale podle ní jdou v ekonomických krocích na pomoc vlastnímu hospodářství dál.

Související

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.
Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 

Více souvisejících

ODS Ekonomika Jan Skopeček (ODS) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy