Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka dnes před sněmovní komisí kategoricky odmítl obvinění, která zazněla z úst prezidenta Miloše Zemana na adresu kontrarozvědky. Po zhruba hodinovém jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS to novinářům řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Koudelka podle něj uvedl, že BIS své zákonné povinnosti neporušila. Potvrdil také, že za dobu jeho vedení nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů ani že nezažil nátlak na ukončení sledování, konstatovala komise. Prezidentská kancelář dnes naopak obvinila Koudelku, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.
"Také bylo jasně řečeno, že ze strany předsedy vlády na plukovníka Koudelku nebyl vyvíjen žádný nátlak, který by se týkal uvedených kauz, ale v podstatě ani žádných jiných," doplnil Bělobrádek znění usnesení. Zástupce hnutí ANO v komisi Robert Králíček zdůraznil, že premiér Andrej Babiš (ANO) nevyvíjel tlak na Koudelku, aby zastavoval jakékoli operativní prověřování osob.
Prezident v neděli v rozhovoru pro Blesk obvinil ředitele BIS z toho, že před několika lety nařídil odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí včetně ekonomického poradce Martina Nejedlého. Protože sám nemá telefon a využívá telefony spolupracovníků, týkají se podle Zemana odposlechy i jeho. Řekl také, že kvůli záležitosti kontaktoval premiéra, který mu posléze sdělil, že odposlechy zastavil. Podle prezidenta u toho byl přítomen i jeho kancléř Vratislav Mynář. Babiš to v úterý popřel. "Mohu konstatovat, že jsou to tvrzení proti tvrzení na jedné straně premiéra a ředitele BIS a na druhé straně prezidenta," uvedl Bělobrádek na dotaz novinářů, zda tedy někdo lhal.
Komise na závěr přijala tříbodové usnesení. V něm konstatuje, že Koudelka potvrdil, že za dobu jeho působení ve funkci ředitele nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů. Koudelka podle druhého bodu usnesení informoval, že nikdy nebyl tlak předsedy vlády na jeho osobu, aby ukončil operativní prověřování jakékoli osoby. Ve třetím bodu komise konstatuje, že neexistují žádné indicie, že by BIS použila zpravodajskou techniku v rozporu se zákonem o BIS.
Zasedání komise bylo uzavřené, mluvilo se na něm i o zákonném rámci odposlouchávání. Bělobrádek po něm uvedl, že pokud někdo z BIS požádá o odposlechy, povoluje to předseda senátu Vrchního soudu v Praze. V případě, že by na odposlouchávaném čísle byl zaznamenán hovor konkrétní osoby, který nesouvisí, je smazán. Povolení musí být písemné a týká se veškeré zpravodajské techniky. Povolení na odposlechy platí po čtyři měsíce, pak musí zpravodajci požádat znovu.
Uvedl také, že v případě, že zazní obvinění z úniku informací, tak BIS toto podezření prověřuje. "Ano, to zaznělo, že se to prověřuje," řekl.
Zeman je dlouhodobým kritikem BIS a Koudelky. Šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti a v řadě případů zpochybnil kvalitu práce BIS. Prezident usiloval o to, aby Koudelka v čele tajné služby nepokračoval, kabinet však Koudelku pověřil, aby BIS provizorně vedl i po 15. srpnu, kdy mu skončil mandát. Rozhodnutí by měla učinit až vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.
Prezidentská kancelář: Koudelka dlouhodobě porušuje zákon
Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu. V tiskovém prohlášení to dnes uvedl Pražský hrad.
Prohřešek spatřuje prezidentská kancelář hlavně v tom, že Koudelka od roku 2018 neodpověděl na dotaz prezidenta, zda BIS při použití odposlechů na spolupracovníky Miloše Zemana zjistila konkrétní bezpečnostní rizika pro Českou republiku v rámci zákonné působnosti BIS.
"V rozporu se zákonem nedostal prezident na svoji otázku do dnešního dne odpověď. Zároveň prezident nebyl ředitelem BIS upozorněn na žádná bezpečnostní rizika ve svém okolí," stojí v prohlášení. Prezidentská kancelář zdůrazňuje, že právo hlavy státu na úplné informace o činnosti zpravodajských služeb významně omezuje riziko návratu k praktikám totalitní komunistické Státní bezpečnosti (StB) z doby před rokem 1989.
Prohlášení navazuje na víkendové vyjádření prezidenta pro Blesk, podle kterého se v minulosti dozvěděl o odposleších nasazených na lidi v jeho nejbližším okolí. "Prezident požádal již v roce 2018 ředitele BIS o poskytnutí informace, zda použitím zpravodajských prostředků či shromažďováním informací BIS proti pracovníkům Kanceláře prezidenta republiky, respektive spolupracovníkům prezidenta, byla zjištěna konkrétní bezpečnostní rizika pro ČR v rámci zákonné působnosti BIS," uvedl Hrad.
Že Zeman dosud postrádá odpověď, ale i upozornění na bezpečnostní rizika ve svém okolí, dokládá podle prezidentské kanceláře obsah korespondence mezi prezidentem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) a Koudelkou z let 2018 až 2021. "Dosavadní průběh vede k závěru, že pan Koudelka dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky BIS zneužívá ke shromažďování informací pro svoji osobní potřebu," konstatoval Hrad.
Koudelka kvůli předchozím Zemanovým výrokům dnes vystoupil na jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS. Podle šéfa komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) kategoricky odmítl obvinění na adresu kontrarozvědky. "Také bylo jasně řečeno, že ze strany předsedy vlády na plukovníka Koudelku nebyl vyvíjen žádný nátlak, který by se týkal uvedených kauz, ale v podstatě ani žádných jiných," uvedl Bělobrádek. Zeman Blesku řekl, že v minulosti požádal premiéra Babiše o zastavení odposlechů a Babiš mu posléze řekl, že je zastavil. Premiér to kategoricky odmítl.
"Hlava státu není při komunikaci se zpravodajskou službou odkázána na komisi pana poslance Bělobrádka, pracující pouze s těmi informacemi, které se jí ředitel BIS uvolí poskytnout," uvedl Hrad. Podle zákona je postavení prezidenta v otázkách úkolování a nároku na informace zpravodajských služeb totožné s postavením vlády, přičemž prezident zpravodajské služby úkoluje s vědomím vlády, stojí v prohlášení.
Podle zákona o BIS předkládá její ředitel kontrolnímu orgánu písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky. Kontrolním orgánem je ze zákona sněmovní komise pro kontrolu BIS. Podle předsedy komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) bude nutné ujasnit, zda žádost o informaci je to samé, jako zpráva o činnosti nebo o plnění úkolů. "Žádost o informaci a uložení úkolu mohou být dvě rozdílné věci, je to věc výkladu. Výklad zákona může podle mého názoru podat pouze soud,“ řekl Bělobrádek na dotaz ČTK.
Hrad doplnil, že prvořadým úkolem demokratického státu je zajistit, aby zpravodajské služby využívaly své pravomoci jen v nezbytně nutné míře a v souladu se zákonem. "Zásadní je otázka, zda v BIS nakládají se shromážděnými informacemi v souladu se zákonem a zda informují oprávněné adresáty, tj. prezidenta republiky a vládu. Jinak hrozí vážné nebezpečí, že výsledky činnosti BIS slouží například k osobnímu vydírání, politickým hrám nebo cíleným mediálním únikům," stojí v prohlášení.
Související

Jurečka je stále v ohrožení. Změna je nutná, míní bývalý předseda lidovců

Komise nemá indicie, že by BIS postupovala nezákonně, uvedl Bělobrádek
Pavel Bělobrádek , Poslanecká sněmovna , BIS , Miloš Zeman , Michal Koudelka (BIS)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 2 hodinami

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 3 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 4 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 5 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 5 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 6 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 6 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 7 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 8 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 8 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 9 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 10 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 11 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 11 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 12 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 12 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 13 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 13 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 14 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek