Koudelka odmítl Zemanovo obvinění z nezákonné činnosti BIS

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka dnes před sněmovní komisí kategoricky odmítl obvinění, která zazněla z úst prezidenta Miloše Zemana na adresu kontrarozvědky. Po zhruba hodinovém jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS to novinářům řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Koudelka podle něj uvedl, že BIS své zákonné povinnosti neporušila. Potvrdil také, že za dobu jeho vedení nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů ani že nezažil nátlak na ukončení sledování, konstatovala komise. Prezidentská kancelář dnes naopak obvinila Koudelku, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.

"Také bylo jasně řečeno, že ze strany předsedy vlády na plukovníka Koudelku nebyl vyvíjen žádný nátlak, který by se týkal uvedených kauz, ale v podstatě ani žádných jiných," doplnil Bělobrádek znění usnesení. Zástupce hnutí ANO v komisi Robert Králíček zdůraznil, že premiér Andrej Babiš (ANO) nevyvíjel tlak na Koudelku, aby zastavoval jakékoli operativní prověřování osob.

Prezident v neděli v rozhovoru pro Blesk obvinil ředitele BIS z toho, že před několika lety nařídil odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí včetně ekonomického poradce Martina Nejedlého. Protože sám nemá telefon a využívá telefony spolupracovníků, týkají se podle Zemana odposlechy i jeho. Řekl také, že kvůli záležitosti kontaktoval premiéra, který mu posléze sdělil, že odposlechy zastavil. Podle prezidenta u toho byl přítomen i jeho kancléř Vratislav Mynář. Babiš to v úterý popřel. "Mohu konstatovat, že jsou to tvrzení proti tvrzení na jedné straně premiéra a ředitele BIS a na druhé straně prezidenta," uvedl Bělobrádek na dotaz novinářů, zda tedy někdo lhal.

Komise na závěr přijala tříbodové usnesení. V něm konstatuje, že Koudelka potvrdil, že za dobu jeho působení ve funkci ředitele nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů. Koudelka podle druhého bodu usnesení informoval, že nikdy nebyl tlak předsedy vlády na jeho osobu, aby ukončil operativní prověřování jakékoli osoby. Ve třetím bodu komise konstatuje, že neexistují žádné indicie, že by BIS použila zpravodajskou techniku v rozporu se zákonem o BIS.

Zasedání komise bylo uzavřené, mluvilo se na něm i o zákonném rámci odposlouchávání. Bělobrádek po něm uvedl, že pokud někdo z BIS požádá o odposlechy, povoluje to předseda senátu Vrchního soudu v Praze. V případě, že by na odposlouchávaném čísle byl zaznamenán hovor konkrétní osoby, který nesouvisí, je smazán. Povolení musí být písemné a týká se veškeré zpravodajské techniky. Povolení na odposlechy platí po čtyři měsíce, pak musí zpravodajci požádat znovu.

Uvedl také, že v případě, že zazní obvinění z úniku informací, tak BIS toto podezření prověřuje. "Ano, to zaznělo, že se to prověřuje," řekl.

Zeman je dlouhodobým kritikem BIS a Koudelky. Šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti a v řadě případů zpochybnil kvalitu práce BIS. Prezident usiloval o to, aby Koudelka v čele tajné služby nepokračoval, kabinet však Koudelku pověřil, aby BIS provizorně vedl i po 15. srpnu, kdy mu skončil mandát. Rozhodnutí by měla učinit až vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.

Prezidentská kancelář: Koudelka dlouhodobě porušuje zákon

Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu. V tiskovém prohlášení to dnes uvedl Pražský hrad.

Prohřešek spatřuje prezidentská kancelář hlavně v tom, že Koudelka od roku 2018 neodpověděl na dotaz prezidenta, zda BIS při použití odposlechů na spolupracovníky Miloše Zemana zjistila konkrétní bezpečnostní rizika pro Českou republiku v rámci zákonné působnosti BIS.

"V rozporu se zákonem nedostal prezident na svoji otázku do dnešního dne odpověď. Zároveň prezident nebyl ředitelem BIS upozorněn na žádná bezpečnostní rizika ve svém okolí," stojí v prohlášení. Prezidentská kancelář zdůrazňuje, že právo hlavy státu na úplné informace o činnosti zpravodajských služeb významně omezuje riziko návratu k praktikám totalitní komunistické Státní bezpečnosti (StB) z doby před rokem 1989.

Prohlášení navazuje na víkendové vyjádření prezidenta pro Blesk, podle kterého se v minulosti dozvěděl o odposleších nasazených na lidi v jeho nejbližším okolí. "Prezident požádal již v roce 2018 ředitele BIS o poskytnutí informace, zda použitím zpravodajských prostředků či shromažďováním informací BIS proti pracovníkům Kanceláře prezidenta republiky, respektive spolupracovníkům prezidenta, byla zjištěna konkrétní bezpečnostní rizika pro ČR v rámci zákonné působnosti BIS," uvedl Hrad.

Že Zeman dosud postrádá odpověď, ale i upozornění na bezpečnostní rizika ve svém okolí, dokládá podle prezidentské kanceláře obsah korespondence mezi prezidentem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) a Koudelkou z let 2018 až 2021. "Dosavadní průběh vede k závěru, že pan Koudelka dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky BIS zneužívá ke shromažďování informací pro svoji osobní potřebu," konstatoval Hrad.

Koudelka kvůli předchozím Zemanovým výrokům dnes vystoupil na jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS. Podle šéfa komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) kategoricky odmítl obvinění na adresu kontrarozvědky. "Také bylo jasně řečeno, že ze strany předsedy vlády na plukovníka Koudelku nebyl vyvíjen žádný nátlak, který by se týkal uvedených kauz, ale v podstatě ani žádných jiných," uvedl Bělobrádek. Zeman Blesku řekl, že v minulosti požádal premiéra Babiše o zastavení odposlechů a Babiš mu posléze řekl, že je zastavil. Premiér to kategoricky odmítl.

"Hlava státu není při komunikaci se zpravodajskou službou odkázána na komisi pana poslance Bělobrádka, pracující pouze s těmi informacemi, které se jí ředitel BIS uvolí poskytnout," uvedl Hrad. Podle zákona je postavení prezidenta v otázkách úkolování a nároku na informace zpravodajských služeb totožné s postavením vlády, přičemž prezident zpravodajské služby úkoluje s vědomím vlády, stojí v prohlášení.

Podle zákona o BIS předkládá její ředitel kontrolnímu orgánu písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky. Kontrolním orgánem je ze zákona sněmovní komise pro kontrolu BIS. Podle předsedy komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) bude nutné ujasnit, zda žádost o informaci je to samé, jako zpráva o činnosti nebo o plnění úkolů. "Žádost o informaci a uložení úkolu mohou být dvě rozdílné věci, je to věc výkladu. Výklad zákona může podle mého názoru podat pouze soud,“ řekl Bělobrádek na dotaz ČTK.

Hrad doplnil, že prvořadým úkolem demokratického státu je zajistit, aby zpravodajské služby využívaly své pravomoci jen v nezbytně nutné míře a v souladu se zákonem. "Zásadní je otázka, zda v BIS nakládají se shromážděnými informacemi v souladu se zákonem a zda informují oprávněné adresáty, tj. prezidenta republiky a vládu. Jinak hrozí vážné nebezpečí, že výsledky činnosti BIS slouží například k osobnímu vydírání, politickým hrám nebo cíleným mediálním únikům," stojí v prohlášení.

Související

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

Komise nemá indicie, že by BIS postupovala nezákonně, uvedl Bělobrádek

Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) nemá žádné indicie, že tato zpravodajská služba postupovala nezákonně. ČTK to po dnešní schůzi řekl předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Členové se po více než roce vrátili k obvinění prezidenta Miloše Zemana, že ředitel BIS Michal Koudelka nařídil v minulosti odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí, a odposlouchávána tak byla i hlava státu. Na jednání komise o tomto tématu upozornil server Lidovky.cz.

Více souvisejících

Pavel Bělobrádek Poslanecká sněmovna BIS Miloš Zeman Michal Koudelka (BIS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby

Erin Pattersonová byla v australském státě Victoria uznána vinnou z trojnásobné vraždy a pokusu o vraždu poté, co svým hostům naservírovala jídlo s jedovatými muchomůrkami. Oběd v Leongathě skončil smrtí tří příbuzných a těžkou otravou čtvrtého. Žena se snažila nahrát svou vlastní otravu, ale lékaři i vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo o promyšlený čin. Motiv zůstává předmětem dalšího šetření.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

před 6 hodinami

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 10 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 11 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 12 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 13 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy