Sněmovna by mohla v příštím týdnu jednat o připravovaném kurzarbeitu. Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly by měla podle plánu začít platit nejspíš od března. Shoda na podobě zkrácené práce s příspěvkem na mzdu od státu zatím nebyla.
Poslanci navrhují desítky úprav, které se týkají výše a délky vyplácení státní podpory, odvodů či nastavení automatického zavedení. Aby se mohl nový kurzarbeit začít v Česku za necelých sedm týdnů využívat, musí zákon projednat i Senát a podepsat prezident.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení už loni od listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Termín se odsunul nejdřív na leden a pak na březen. Do konce února se totiž prodloužil dočasný program Antivirus. Příspěvky na mzdy firmy, na které dopadla epidemie, dostávají za období od loňského března. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se může tato podpora podle pravidel EU poskytovat nejvýš rok, takže Antivirus se už nedá prodlužovat.
První kolo jednání o vládní novele, kterou kritizovali odboráři i zaměstnavatelé, se ve Sněmovně konalo 7. října. Poslanci odmítli schválit zákon bez podrobnějšího projednání rovnou. Od té doby předložili pět desítek návrhů s řadou úprav. Ucelený návrh změn připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák.
Podle Maláčové je na této nové verzi z jejího resortu shoda odborů i zaměstnavatelů. Uvedla, že by se norma mohla projednávat příští týden ve středu. Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.
Podle původní vládní novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh teď doplňuje, že by kabinet stanovil i to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.
Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle vládní novely to mělo být 70 procent čistého do průměrné mzdy.
Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.
Na kurzarbeitu by firma mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by se mohla státní podpora vyplácet nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly rok po skončení podpory vyplácet dividendy.
Poslanci navrhují například příspěvek od státu 80 či 85 procent čistého z 1,5 či 1,8 násobku průměrné mzdy, vyšší částku pro rodiče, odvody jen z výdělku za odpracované hodiny či z poloviny příspěvku od státu, dobu bez práce nejvýš dva či tři dny. Úpravy se týkají i podpory v nezaměstnanosti a výpovědní lhůty.
Související
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
Hromadné žaloby dostaly zelenou. Sněmovna schválila jejich zavedení
Poslanecká sněmovna , kurzarbeit
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 27 minutami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 32 minutami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 41 minutami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 48 minutami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 1 hodinou
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 2 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 3 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 3 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 4 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 4 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 4 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 5 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 6 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
Ruské ministerstvo obrany přijme všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti Ruska v případě rozmístění jaderných zbraní na polském území. Na brífinku v Moskvě to v pondělí prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zdroj: Libor Novák