Téměř polovina voličů nebyla měsíc před letošními sněmovními volbami pevně rozhodnuta, komu dá hlas. Každý desátý se rozhodoval až v den voleb, vyplývá z výsledků povolebního výzkumu agentury STEM/MARK. Důležitou roli v rozhodování voličů podle něj měly televizní debaty lídrů stran a koalic, ve kterých si podle respondentů nejlépe vedl předseda Starostů Vít Rakušan.
Volby do Poslanecké sněmovny se letos konaly 8. a 9. října. Téměř polovina voličů se definitivně rozhodla koho volit až v posledním měsíci před volbami. Z toho přibližně třetina až v posledním týdnu, plyne z průzkumu.
Míra nerozhodnosti před volbami byla letos vyšší než v roce 2017, uvedl ředitel STEM/MARK Jan Tuček. "Už to, že se pět stran spojilo do dvou koalic, může působit jako ústupek voličům v jejich rozhodování, ale to se nakonec nepotvrdilo. Právě rozhodování mezi dvěma velkými koalicemi bylo velmi častým rébusem," poznamenal.
Častěji váhali se svým hlasem voliči menších subjektů, jako hnutí Přísaha, Volný blok nebo uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci. Naopak vysoký podíl rozhodnutých byl mezi voliči hnutí ANO a komunistů.
Lidé, kteří si v posledním měsíci před volbami rozmysleli svou volbu, nejčastěji hlasovali pro koalici Spolu či hnutí Přísaha. Naopak menší část z nich se přiklonila k vládnímu hnutí ANO. Zároveň se podle STEM/MARK ukázalo, že si hnutí ANO dále "kanibalizovalo" své potenciální koaliční partnery, především sociální demokracii a KSČM.
Významný vliv na rozhodování lidí u voleb měly televizní debaty. Alespoň jednu z nich vidělo šest z deseti voličů. Téměř pětina voličů v průzkumu uvedla, že právě volební debaty je utvrdily v definitivním rozhodnutí koho volit.
Z vystupování na obrazovce těžil hlavně předseda Starostů Rakušan, který byl hodnocen nejlépe ve všech věkových skupinách respondentů do 60 let. S druhým nejlepším hodnocení vyšel z průzkumu předseda ODS Petr Fiala a třetí premiér Andrej Babiš. Předseda ANO dosáhl nejlepšího hodnocení u respondentů nad 60 let. Čtvrté místo patří předsedovi SPD Tomio Okamurovi a páté šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi.
Velkým tématem letošních voleb bylo udělování preferenčních hlasů kandidátům. Na takzvané kroužkování doplatili Piráti, kteří šli do voleb spolu se Starosty. Podle výzkumu nebyly hlavní motivací voličů ke kroužkování kampaně jako Kroužkuj ženu či výzva spolku Milionu chvilek pro demokracii, ale především osobnostní profil kandidáta, který zahrnuje vzdělání, profesí, pohlaví či veřejnou známost.
Téměř polovina dotázaných, kteří u voleb kroužkovali, využila všechny čtyři preferenční hlasy. Častěji tomu bylo u voličů koalice Pirátů se Starosty a koalice Spolu. "Zatímco u voličů Spolu převažovala spíše pozitivní motivace v rámci kroužkování, tedy volba kandidáta, ke kterému mají důvěru či vztah, tak u voličů Pirátů a Starostů se projevovala často i negativní motivace, cca čtvrtina kroužkovala z nevole vůči Pirátům," uvedl vedoucí výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.
Do povolebního výzkumu se zapojilo 1302 lidí ve věku od 18 let. Respondenti byli vybráni tak, aby byl výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, regionu a socio-ekonomického postavení.
1. června 2025 13:32
Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii
Související

Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii

ANO by vyhrálo volby, do Sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí
Aktuálně se děje
včera

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
včera

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
včera

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
včera

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
včera

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
včera

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
včera

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
včera

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
včera

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
včera

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
včera

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
včera

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
včera

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
včera

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
včera

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
včera

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
včera

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák