Vláda dnes schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč měsíčně, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců. O možném růstu platů učitelů bude jednat ministryně s ministrem školství Robertem Plagou v létě.
Proti letos schválenému rozpočtu má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů zhruba o deset miliard korun. "Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi," uvedla Schillerová.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Minulý týden přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná. "Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020," upozornila již dříve předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Obdobně se vyjádřili i ekonomové, podle kterých navržený schodek státního rozpočtu neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je potřeba stabilizovat. Hrozí tak podle nich zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu.
Ministerstvo financí upozornilo, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. "Zvýšení těchto plateb nebude mít vliv na rozpočtový schodek, a nebude-li v plném rozsahu kompenzováno vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády," uvedl úřad.
Z materiálu dále vyplývá, že daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 679,6 miliardy korun z letošních očekávaných 622,1 miliardy korun. V roce 2020 byly daňové příjmy rozpočtu 718,2 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok zůstat na letošních 31,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.
Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Schválit a předložit Sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.
"V červenci vypracuje ministerstvo financí novou makroekonomickou predikci a na začátku srpna to budeme publikovat a já následně začnu jednat s jednotlivými ministry," uvedla dnes Schillerová. Upozornila, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách proto bude muset návrh podle ministryně vláda opět schválit a předložit do Parlamentu.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
před 1 hodinou
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 2 hodinami
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 3 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 4 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 5 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 6 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 6 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 7 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 7 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 8 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 9 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 11 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 12 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 12 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 13 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 15 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.
Zdroj: Libor Novák