Vláda dnes schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč měsíčně, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců. O možném růstu platů učitelů bude jednat ministryně s ministrem školství Robertem Plagou v létě.
Proti letos schválenému rozpočtu má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů zhruba o deset miliard korun. "Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi," uvedla Schillerová.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Minulý týden přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná. "Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020," upozornila již dříve předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Obdobně se vyjádřili i ekonomové, podle kterých navržený schodek státního rozpočtu neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je potřeba stabilizovat. Hrozí tak podle nich zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu.
Ministerstvo financí upozornilo, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. "Zvýšení těchto plateb nebude mít vliv na rozpočtový schodek, a nebude-li v plném rozsahu kompenzováno vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády," uvedl úřad.
Z materiálu dále vyplývá, že daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 679,6 miliardy korun z letošních očekávaných 622,1 miliardy korun. V roce 2020 byly daňové příjmy rozpočtu 718,2 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok zůstat na letošních 31,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.
Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Schválit a předložit Sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.
"V červenci vypracuje ministerstvo financí novou makroekonomickou predikci a na začátku srpna to budeme publikovat a já následně začnu jednat s jednotlivými ministry," uvedla dnes Schillerová. Upozornila, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách proto bude muset návrh podle ministryně vláda opět schválit a předložit do Parlamentu.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
před 1 hodinou
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
před 1 hodinou
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
před 1 hodinou
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
před 2 hodinami
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 3 hodinami
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 4 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 5 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 5 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 6 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 7 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 8 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.
Zdroj: Libor Novák