Senát umožní úpravu bodového systému pro řidiče a přísnější postihy

Senát umožní změny v bodovém systému pro řidiče či přísnější pokuty. Předlohu sice neschválil, ale zároveň do ní nevložil žádný z pozměňovacích návrhů. Novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích tak po uplynutí lhůty bude moci podepsat prezident Petr Pavel. 

Novela, která má platit od roku 2024, zjednoduší bodový systém a zpřísní sankce za nejzávažnější přestupky, uvedlo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě. Rovněž zavádí povinný preventivní program pro začínající řidiče, kteří se dopustí závažného porušení pravidel silničního provozu, a umožní řídit auto už od 17 let pod dohledem mentora.

"Nový bodový systém jasně rozliší přestupky vážné od těch bagatelních. Závažnější přestupky bude postihovat přísněji. Naopak za menší prohřešky řidiči nezaplatí na pokutách tolik. Cílem je citelně postihovat vědomé porušování předpisů, které ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu," uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
 
Oproti minulému volebnímu období, kdy se novela bodového systému zadrhla v Poslanecké sněmovně, obsahuje návrh zákona dvě novinky: Možnost řídit auto od 17 let pod dohledem mentora, tzv. L17 a řidičák na zkoušku po dobu 2 let od získání prvního řidičského oprávnění nehledě na věk řidiče.
 
"V prvních dvou letech bude pro řidiče platit odlišný režim. Pokud spáchají jeden ze závažných přestupků, za který dostanou zákaz řízení nebo šest bodů, musejí se podrobit dvěma konkrétním školícím nástrojům – dopravně psychologickému pohovoru a školení začínajících řidičů," vysvětlil ministr.
 
Novela zavádí nově pouze tři sazby bodů podle závažnosti, a to 6, 4 a 2 body, oproti nynějším pěti různým sazbám. U závažných přestupků se zvyšují sazby blokových pokut na místě, které už nebudou moci být jen symbolické. Ve správním řízení se zvyšují horní hranice sazeb pokut, tak aby bylo možné přihlédnout k vysoce nebezpečnému chování v silničním provozu. U závažných přestupků se prodlužuje i délka doby, po kterou řidič nesmí řídit.

Horní parlamentní komora dnes také schválila úpravy zákona o střetu zájmů, zpřísní se zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky, ale také přijímání dotací a pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísnění lex Babiš se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média.

Související

Petr Pavel

Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM

Nejdůvěryhodnějším z vrcholných českých politiků je podle šetření CVVM prezident Petr Pavel, jemuž věří 54 procent lidí. Je tak jediným politikem, na kterého mají lidé převážně pozitivní názor. Nejvíce lidé nedůvěřují premiérovi Petru Fialovi (ODS) a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). 

Více souvisejících

Senát ČR řidiči auto Ministerstvo dopravy

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy