Senátoři se zapojí do volby rad ČT a ČRo, Pavel podepsal zákon

Nově budou poslanci v případě Rady ČT vybírat 12 členů a senátoři šest, přičemž počet členů rady kvůli tomu vzroste o tři na 18. Tato nová místa má obsadit Senát do konce letošního roku. Zbývající tři členy má zvolit na místa, která by se uvolnila jako první. Do Rady ČRo bude dolní komora volit šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění.

V případě rozhlasové rady má šest míst, které bude nadále obsazovat Sněmovna, určit los. Všichni nynější členové rozhlasové rady by dokončili svá funkční období, která jsou stejně jako v případě členů televizní rady šestiletá. Nově například nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Novela upravuje podíl hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nadále k tomu bude třeba dvoutřetinová většina, pro jmenování postačí nadpoloviční většina hlasů všech členů rady ČT nebo ČRo.

Kandidáty budou moci navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově či účelově založené. Nominační právo budou mít výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Novela zrušila i současné zákonné pravidlo, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle ministerstva kultury překonané, protože šestileté funkční období členů rad končí v různých momentech. Sněmovna také srovnala nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu a přejmenovala svůj volební výbor na výbor pro mediální záležitosti.

Schválení novely Sněmovnou blokovaly po několik měsíců opoziční ANO a SPD, podle nichž je důvodem změn snaha vládní koalice o ovládnutí České televize a Českého rozhlasu. Odkladem účinnosti novely na říjen odpadlo opoziční podezření, že koalice chce volbu generálního ředitele ČT kontrolovat.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.