Školství

Související články:

Ilustrační fotografie.

Odboráři předali Fialovi požadavky k valorizaci platových tarifů učitelů

Zástupci školských odborů předali ve čtvrtek dopisem premiéru Petru Fialovi (ODS) své požadavky k rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda školských odborů František Dobšík. Na požadavku, aby do tarifů šlo 80 procent slíbeného navýšení rozpočtu na platy, se odboráři minulý pátek shodli s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN). 
Vladimír Balaš

Změní se učivo pro ZŠ? Finální návrh má být do ledna, uvedl Balaš

Návrh koncepce, podle které by se měly dělat úpravy vzdělávacího programu pro základní školy, by měl být podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) k dispozici v lednu 2023. O koncepci budou ještě debatovat odborníci, zásadní změny dokumentu oproti v listopadu představené verzi ale ministerstvo školství (MŠMT) podle své mluvčí Anety Lednové neočekává. 
Školství

Jídla ve školních jídelnách příští rok zdraží až o třetinu

 Hlavní jídla ve školních jídelnách by mohla být od 1. února 2023 o 20 procent dražší než nyní. Cena za přesnídávky a odpolední svačiny by se mohla zvýšit až o 30 procent. Růst ceny pokrmů by mělo umožnit navýšení finančních limitů na nákup potravin pro jídelny ve školách, vyplývá to z aktuálního návrhu novely vyhlášky o školním stravování. 
Ilustrační foto

Jak zefektivnit výuku ve školách? Učitelé představili své návrhy

K lepšímu naplňování cílů výuky by podle učitelů pomohlo mimo jiné méně učiva a snížení počtu žáků ve třídách. Ve výzkumu České školní inspekce (ČŠI) to uvedli učitelé českého jazyka (ČJ) a matematiky v pátých a devátých třídách základních škol (ZŠ) a v odpovídajícím ročníku víceletých gymnázií. Novinářům dnes závěry zjišťování představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI data sbírala letos v květnu a v červnu ve 3926 školách v Česku. Ve výzkumu se sešlo přes 11.000 dotazníků, které pedagogové vyplnili.
Ilustrační foto

Covid i nekvalitní materiály si vybraly dvou daň. Zlepšit výuku občanské výchovy má umělá inteligence DigiHavel

Od ledna příštího roku mohou žáci v hodinách občanské výchovy hovořit o demokracii, lidských právech nebo totalitě s umělou inteligencí inspirovanou bývalým prezidentem Václavem Havlem. Cílem projektu DigiHavel je učit moderní metodou děti přemýšlet o havlovských tématech, klást otázky a ověřovat fakta. Experimentální aplikace, jejíž vývoj pokračuje, se nyní na některých školách zkouší v pilotní verzi. ČTK o tom dnes informovali autoři aplikace z projektu Odpovědné občanství.
Ilustrační foto

Česko a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání, budou si uznávat předměty ve školách

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. Novinářům to dnes sdělili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří dnes bilaterální smlouvu podepsali. Smlouva se týká všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.
Ilustrační foto

Mělo by se na vysokých školách platit školné?

Komentář Lukáše Kovandy - Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky.
Ilustrační foto

Vláda dá půl miliardy korun na zvýšení kapacity základních škol

Na výstavbu škol přidá vláda půl miliardy korun. Jde o reakci a růst cen stavebních prací, po jednání kabinetu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zejména základní školy (ZŠ) chybějí v okolí Prahy i dalších velkých měst. Fiala uvedl, že objem peněz na výstavbu škol tak přesáhne 7,3 miliardy korun.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Přesný počet uprchlíků ve školách bude znám na konci měsíce, uvedlo ministerstvo

Přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do škol v Česku, bude podle ministerstva školství (MŠMT) známý ke konci listopadu. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová. Podle ministerstva nastoupilo do českých škol už v minulém školním roce 39.380 ukrajinských uprchlíků. Nejvíc dětí z Ukrajiny registrují základní školy.
Ilustrační foto

Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí

Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí a rektoři českých univerzit rovněž v současnosti nepočítají se zavedením on-line výuky. Po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to na tiskové konferenci řekl předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Univerzity podle něj budou dbát na nižší spotřebu plynu a elektrické energie a budou rovněž motivovat své zaměstnance a studenty, aby s energiemi šetřili.
Ministerstvo školství, ilustrační foto.

Ministerstvo bude přesný počet uprchlíků ve školách znát v listopadu

Přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do škol v Česku, se podle ministerstva školství (MŠMT) vyjasní v první polovině listopadu. V pondělí jich v evidenci škol bylo 67.319 včetně dětí, které ve skutečnosti školy nenavštěvují. O tom, kolik Ukrajinců se do výuky zapojilo, budou mít školy jasno zhruba v polovině října.
Ilustrační foto

Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit

Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd).
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Podle náměstka nenastoupilo do škol asi 10 tisíc uprchlíků, kteří se zapsali

V českých školách je v současnosti zapsáno asi 66.000 ukrajinských uprchlíků, z nichž kolem 10.000 zatím do výuky nenastoupilo. Na jednání sněmovního školského výboru to dnes řekl náměstek ministerstva školství pro vzdělávání Jan Mareš. Nejvíc Ukrajinců, a to kolem 51.000, se podle něj zapsalo do základních škol. Přesné údaje bude mít ministerstvo po konci září.
Ilustrační fotografie.

Školský výbor podpořil požadavek na navýšení rozpočtu VŠ

Rozpočet vysokých škol by se měl v příštím roce navýšit tak, aby univerzity měly dost peněz na zvládnutí současné ekonomické a energetické situace. Shodl se na tom dnes sněmovní školský výbor, který podpořil záměr ministerstva školství vyjednat pro vysoké školy víc peněz.
Ilustrační fotografie.

Vysoké školy neznají státní strategii pro energie, chystají úsporná opatření

Zástupci vysokých škol zatím nevědí, jak jim vláda pomůže se zajištěním drahých energií v nadcházející zimě. Vyplývá to z odpovědí mluvčích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE) na dotaz ČTK. VŠCHT chystá krizový scénář s redukcí výuky laboratoří, případně i povinnou práci z domova a posun začátku letního semestru.
Ilustrační fotografie.

Začal nový školní rok. Sice bez covidu, ale v nejistotě kvůli cenám energií

Po dvouměsíčních letních prázdninách dnes začal nový školní rok. Na rozdíl od předchozích dvou let se návrat do tříd obešel bez testování, roušek a dalších omezení proti šíření covidu-19, obavy ale tentokrát vyvolávají prudce rostoucí ceny energií i dalšího zboží a služeb. Případný nedostatek energií ale podle vládních politiků výuku ve školním roce neovlivní, s takzvanými uhelnými prázdninami nepočítají. Dostatek energií stát pro veřejné instituce zajistí, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS).

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy