Vysoké školy neznají státní strategii pro energie, chystají úsporná opatření

Zástupci vysokých škol zatím nevědí, jak jim vláda pomůže se zajištěním drahých energií v nadcházející zimě. Vyplývá to z odpovědí mluvčích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE) na dotaz ČTK. VŠCHT chystá krizový scénář s redukcí výuky laboratoří, případně i povinnou práci z domova a posun začátku letního semestru.

VŠE zřejmě pro ubytované na kolejích zavede příplatek za spotřebu plynu. Škola ho používá k vytápění většiny svých budov a kvůli jeho výraznému zdražení očekává, že se jí náklady na něj i při snížení spotřeby zvýší o desítky milionů korun.

Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil už minulý týden ČTK řekl, že vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím v nadcházející zimě přechod na výuku na dálku. Upozornil, že náklady na energie se jim podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.

Na VŠCHT činí navýšení za energie na letošní druhé pololetí asi 30 milionů korun a pro příští rok by mohlo jít o dalších 100 milionů, vypočetl mluvčí školy Michal Janovský. "V příštím roce bychom šli na dřeň a snažili se zachovat základní provoz výzkumných týmů a výuku v utlumené formě," uvedl. Škola má podle něj nyní zajištěné dodávky energií do konce roku. "Na období od ledna 2023 a dál dodavatele vysoutěženého zatím nemáme," dodal.

Univerzita by podle něj potřebovala vyjasnit strategii, jak chce stát energie pro vysoké školy zajistit. "Pokud by vznikl zvažovaný státní dodavatel pro veřejné subjekty, mohlo by to pomoci," řekl. "Jsme připraveni na úzkou kooperaci se státem, stejně jako za covidu bychom rádi nabídli expertní pomoc a maximální součinnost. Ale otevřeně říkáme, že bez pomoci státu nedokážeme v situaci, jaká je, dlouhodobě plnit závazky jak v pedagogice, tak ve výzkumu," upozornil. VŠCHT podle něj už v letošním druhém pololetí škrtla množství rozvojových a dalších prospěšných aktivit.

Úspory hledá i VŠE, pro kterou bude podle mluvčí Martiny Mlynářové nejznatelnější dopad vysokých cen plynu za vytápění. "Co se týká studentských kolejí, bude pravděpodobně cena plynu v plné výši promítnuta do ubytování v podobě samostatného příplatku, neboť plánované standardní zvýšení kolejného sotva pokrývá inflační nárůsty ostatních vstupů," řekla. Změna se pak podle ní oznámí studentům předem tak, aby případně mohli bez sankcí ubytování ukončit.

Smlouva s dodavatelem pro VŠE letos skončila, a protože obchodníci aktuálně nenabízejí fixní ceny, bude muset škola podle Mlynářové nakupovat plyn za ceny spotové, které jsou nyní výrazně dražší. "Finanční dopad v tuto chvíli odhadujeme na desítky milionů korun i v případě snížení spotřeby o čtvrtinu,“ řekla. Zvýšení nákladů podle cen z posledních týdnů by podle ní mohlo být pěti až desetinásobné. "Výrazný finanční dopad nebude VŠE schopna bez dodatečného příspěvku od MŠMT pokrýt ze svého rozpočtu," dodala.

VŠE chystá úsporná opatření jako snížení teploty vytápění a změny v organizaci výuky tak, aby se omezil provoz v nejvíc energeticky náročných prostorách ve večerních hodinách a o víkendech. "V krajním případě může být jednou z variant i on-line výuka. Ale to bude záležet na dalším vývoji a dohodnutém společném postupu všech fakult VŠE. Vzhledem k tomu, že situace postihuje i ostatní vysoké školy, bude se VŠE snažit postupovat ve shodně s rozhodnutími a názory České konference rektorů," uzavřela.

Související

Poslanecká sněmovna

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu. 
Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.

Více souvisejících

Vysoké školy Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy