Zástupci vysokých škol zatím nevědí, jak jim vláda pomůže se zajištěním drahých energií v nadcházející zimě. Vyplývá to z odpovědí mluvčích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE) na dotaz ČTK. VŠCHT chystá krizový scénář s redukcí výuky laboratoří, případně i povinnou práci z domova a posun začátku letního semestru.
VŠE zřejmě pro ubytované na kolejích zavede příplatek za spotřebu plynu. Škola ho používá k vytápění většiny svých budov a kvůli jeho výraznému zdražení očekává, že se jí náklady na něj i při snížení spotřeby zvýší o desítky milionů korun.
Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil už minulý týden ČTK řekl, že vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím v nadcházející zimě přechod na výuku na dálku. Upozornil, že náklady na energie se jim podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
Na VŠCHT činí navýšení za energie na letošní druhé pololetí asi 30 milionů korun a pro příští rok by mohlo jít o dalších 100 milionů, vypočetl mluvčí školy Michal Janovský. "V příštím roce bychom šli na dřeň a snažili se zachovat základní provoz výzkumných týmů a výuku v utlumené formě," uvedl. Škola má podle něj nyní zajištěné dodávky energií do konce roku. "Na období od ledna 2023 a dál dodavatele vysoutěženého zatím nemáme," dodal.
Univerzita by podle něj potřebovala vyjasnit strategii, jak chce stát energie pro vysoké školy zajistit. "Pokud by vznikl zvažovaný státní dodavatel pro veřejné subjekty, mohlo by to pomoci," řekl. "Jsme připraveni na úzkou kooperaci se státem, stejně jako za covidu bychom rádi nabídli expertní pomoc a maximální součinnost. Ale otevřeně říkáme, že bez pomoci státu nedokážeme v situaci, jaká je, dlouhodobě plnit závazky jak v pedagogice, tak ve výzkumu," upozornil. VŠCHT podle něj už v letošním druhém pololetí škrtla množství rozvojových a dalších prospěšných aktivit.
Úspory hledá i VŠE, pro kterou bude podle mluvčí Martiny Mlynářové nejznatelnější dopad vysokých cen plynu za vytápění. "Co se týká studentských kolejí, bude pravděpodobně cena plynu v plné výši promítnuta do ubytování v podobě samostatného příplatku, neboť plánované standardní zvýšení kolejného sotva pokrývá inflační nárůsty ostatních vstupů," řekla. Změna se pak podle ní oznámí studentům předem tak, aby případně mohli bez sankcí ubytování ukončit.
Smlouva s dodavatelem pro VŠE letos skončila, a protože obchodníci aktuálně nenabízejí fixní ceny, bude muset škola podle Mlynářové nakupovat plyn za ceny spotové, které jsou nyní výrazně dražší. "Finanční dopad v tuto chvíli odhadujeme na desítky milionů korun i v případě snížení spotřeby o čtvrtinu,“ řekla. Zvýšení nákladů podle cen z posledních týdnů by podle ní mohlo být pěti až desetinásobné. "Výrazný finanční dopad nebude VŠE schopna bez dodatečného příspěvku od MŠMT pokrýt ze svého rozpočtu," dodala.
VŠE chystá úsporná opatření jako snížení teploty vytápění a změny v organizaci výuky tak, aby se omezil provoz v nejvíc energeticky náročných prostorách ve večerních hodinách a o víkendech. "V krajním případě může být jednou z variant i on-line výuka. Ale to bude záležet na dalším vývoji a dohodnutém společném postupu všech fakult VŠE. Vzhledem k tomu, že situace postihuje i ostatní vysoké školy, bude se VŠE snažit postupovat ve shodně s rozhodnutími a názory České konference rektorů," uzavřela.
Související
Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci
Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
před 1 hodinou
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
před 2 hodinami
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
před 3 hodinami
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
před 4 hodinami
V Česku začalo druhé kolo senátních voleb
před 4 hodinami
NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou
před 5 hodinami
Babiš: Trump svou dohodou s Putinem zradil Evropu
před 6 hodinami
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
před 7 hodinami
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
před 8 hodinami
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
před 8 hodinami
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
před 9 hodinami
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
včera
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
včera
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
včera
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
včera
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
včera
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
včera
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
včera
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se cítí osobně zrazen americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy vyšlo najevo, že ukrajinská armáda čelí omezení přístupu k satelitnímu systému Starlink. Celá situace vyvolává vážné pochybnosti o dlouhodobé americké podpoře Kyjeva.
Zdroj: Libor Novák