Zástupci vysokých škol zatím nevědí, jak jim vláda pomůže se zajištěním drahých energií v nadcházející zimě. Vyplývá to z odpovědí mluvčích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE) na dotaz ČTK. VŠCHT chystá krizový scénář s redukcí výuky laboratoří, případně i povinnou práci z domova a posun začátku letního semestru.
VŠE zřejmě pro ubytované na kolejích zavede příplatek za spotřebu plynu. Škola ho používá k vytápění většiny svých budov a kvůli jeho výraznému zdražení očekává, že se jí náklady na něj i při snížení spotřeby zvýší o desítky milionů korun.
Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil už minulý týden ČTK řekl, že vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím v nadcházející zimě přechod na výuku na dálku. Upozornil, že náklady na energie se jim podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
Na VŠCHT činí navýšení za energie na letošní druhé pololetí asi 30 milionů korun a pro příští rok by mohlo jít o dalších 100 milionů, vypočetl mluvčí školy Michal Janovský. "V příštím roce bychom šli na dřeň a snažili se zachovat základní provoz výzkumných týmů a výuku v utlumené formě," uvedl. Škola má podle něj nyní zajištěné dodávky energií do konce roku. "Na období od ledna 2023 a dál dodavatele vysoutěženého zatím nemáme," dodal.
Univerzita by podle něj potřebovala vyjasnit strategii, jak chce stát energie pro vysoké školy zajistit. "Pokud by vznikl zvažovaný státní dodavatel pro veřejné subjekty, mohlo by to pomoci," řekl. "Jsme připraveni na úzkou kooperaci se státem, stejně jako za covidu bychom rádi nabídli expertní pomoc a maximální součinnost. Ale otevřeně říkáme, že bez pomoci státu nedokážeme v situaci, jaká je, dlouhodobě plnit závazky jak v pedagogice, tak ve výzkumu," upozornil. VŠCHT podle něj už v letošním druhém pololetí škrtla množství rozvojových a dalších prospěšných aktivit.
Úspory hledá i VŠE, pro kterou bude podle mluvčí Martiny Mlynářové nejznatelnější dopad vysokých cen plynu za vytápění. "Co se týká studentských kolejí, bude pravděpodobně cena plynu v plné výši promítnuta do ubytování v podobě samostatného příplatku, neboť plánované standardní zvýšení kolejného sotva pokrývá inflační nárůsty ostatních vstupů," řekla. Změna se pak podle ní oznámí studentům předem tak, aby případně mohli bez sankcí ubytování ukončit.
Smlouva s dodavatelem pro VŠE letos skončila, a protože obchodníci aktuálně nenabízejí fixní ceny, bude muset škola podle Mlynářové nakupovat plyn za ceny spotové, které jsou nyní výrazně dražší. "Finanční dopad v tuto chvíli odhadujeme na desítky milionů korun i v případě snížení spotřeby o čtvrtinu,“ řekla. Zvýšení nákladů podle cen z posledních týdnů by podle ní mohlo být pěti až desetinásobné. "Výrazný finanční dopad nebude VŠE schopna bez dodatečného příspěvku od MŠMT pokrýt ze svého rozpočtu," dodala.
VŠE chystá úsporná opatření jako snížení teploty vytápění a změny v organizaci výuky tak, aby se omezil provoz v nejvíc energeticky náročných prostorách ve večerních hodinách a o víkendech. "V krajním případě může být jednou z variant i on-line výuka. Ale to bude záležet na dalším vývoji a dohodnutém společném postupu všech fakult VŠE. Vzhledem k tomu, že situace postihuje i ostatní vysoké školy, bude se VŠE snažit postupovat ve shodně s rozhodnutími a názory České konference rektorů," uzavřela.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci
Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
před 58 minutami
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
před 1 hodinou
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
před 2 hodinami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 3 hodinami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 4 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 5 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 6 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 7 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 7 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 8 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 9 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 10 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 11 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.
Zdroj: Libor Novák