Zástupci vysokých škol zatím nevědí, jak jim vláda pomůže se zajištěním drahých energií v nadcházející zimě. Vyplývá to z odpovědí mluvčích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Vysoké školy ekonomické (VŠE) na dotaz ČTK. VŠCHT chystá krizový scénář s redukcí výuky laboratoří, případně i povinnou práci z domova a posun začátku letního semestru.
VŠE zřejmě pro ubytované na kolejích zavede příplatek za spotřebu plynu. Škola ho používá k vytápění většiny svých budov a kvůli jeho výraznému zdražení očekává, že se jí náklady na něj i při snížení spotřeby zvýší o desítky milionů korun.
Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil už minulý týden ČTK řekl, že vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím v nadcházející zimě přechod na výuku na dálku. Upozornil, že náklady na energie se jim podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
Na VŠCHT činí navýšení za energie na letošní druhé pololetí asi 30 milionů korun a pro příští rok by mohlo jít o dalších 100 milionů, vypočetl mluvčí školy Michal Janovský. "V příštím roce bychom šli na dřeň a snažili se zachovat základní provoz výzkumných týmů a výuku v utlumené formě," uvedl. Škola má podle něj nyní zajištěné dodávky energií do konce roku. "Na období od ledna 2023 a dál dodavatele vysoutěženého zatím nemáme," dodal.
Univerzita by podle něj potřebovala vyjasnit strategii, jak chce stát energie pro vysoké školy zajistit. "Pokud by vznikl zvažovaný státní dodavatel pro veřejné subjekty, mohlo by to pomoci," řekl. "Jsme připraveni na úzkou kooperaci se státem, stejně jako za covidu bychom rádi nabídli expertní pomoc a maximální součinnost. Ale otevřeně říkáme, že bez pomoci státu nedokážeme v situaci, jaká je, dlouhodobě plnit závazky jak v pedagogice, tak ve výzkumu," upozornil. VŠCHT podle něj už v letošním druhém pololetí škrtla množství rozvojových a dalších prospěšných aktivit.
Úspory hledá i VŠE, pro kterou bude podle mluvčí Martiny Mlynářové nejznatelnější dopad vysokých cen plynu za vytápění. "Co se týká studentských kolejí, bude pravděpodobně cena plynu v plné výši promítnuta do ubytování v podobě samostatného příplatku, neboť plánované standardní zvýšení kolejného sotva pokrývá inflační nárůsty ostatních vstupů," řekla. Změna se pak podle ní oznámí studentům předem tak, aby případně mohli bez sankcí ubytování ukončit.
Smlouva s dodavatelem pro VŠE letos skončila, a protože obchodníci aktuálně nenabízejí fixní ceny, bude muset škola podle Mlynářové nakupovat plyn za ceny spotové, které jsou nyní výrazně dražší. "Finanční dopad v tuto chvíli odhadujeme na desítky milionů korun i v případě snížení spotřeby o čtvrtinu,“ řekla. Zvýšení nákladů podle cen z posledních týdnů by podle ní mohlo být pěti až desetinásobné. "Výrazný finanční dopad nebude VŠE schopna bez dodatečného příspěvku od MŠMT pokrýt ze svého rozpočtu," dodala.
VŠE chystá úsporná opatření jako snížení teploty vytápění a změny v organizaci výuky tak, aby se omezil provoz v nejvíc energeticky náročných prostorách ve večerních hodinách a o víkendech. "V krajním případě může být jednou z variant i on-line výuka. Ale to bude záležet na dalším vývoji a dohodnutém společném postupu všech fakult VŠE. Vzhledem k tomu, že situace postihuje i ostatní vysoké školy, bude se VŠE snažit postupovat ve shodně s rozhodnutími a názory České konference rektorů," uzavřela.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci
Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák