Rozpočet vysokých škol by se měl v příštím roce navýšit tak, aby univerzity měly dost peněz na zvládnutí současné ekonomické a energetické situace. Shodl se na tom dnes sněmovní školský výbor, který podpořil záměr ministerstva školství vyjednat pro vysoké školy víc peněz.
Podle politického náměstka ministra školství Jaroslava Millera odhadly vysoké školy nárůst svých nákladů v příštím roce na pět miliard korun, a to na zaplacení drahých energií, zvýšení mezd a podporu výzkumu. Odhad zatím nezohledňuje rozhodnutí vlády o zastropování cen energií, potřebná částka tak bude možná nakonec nižší.
Kvůli drahým energiím vyčíslili podle Millera zástupci vysokých škol pro příští rok růst nákladů na elektřinu a plyn asi o 1,7 miliardy korun. Další zhruba tři miliardy korun budou podle něj univerzity potřebovat na navýšení mezd svých zaměstnanců a stipendií. Poukázal na to, že růst výdělků ve vysokém školství v uplynulých letech nedržel tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách. Vysoké školy tak podle náměstka ztrácejí konkurenceschopnost. Další peníze navíc by měly jít také na výzkum a inovace, dodal.
Miller upozornil na to, že vysoké školy v období covidu-19 v uplynulých dvou letech vyčerpaly velkou část svých rezerv. "Řada jich jede na hranici svých možností," uvedl. Zástupci resortu proto podle něj žádají od ministerstva financí pro vysoké školy víc peněz, dohodu s ním ale zatím nemají. Školský výbor ve Sněmovně dnes požadavek ministerstva podpořil hlasy všech 18 přítomných členů.
Podle návrhu, který ministerstvo financí zveřejnilo na začátku září, by se mohl rozpočet ministerstva školství v příštím roce proti letošku snížit. Zatímco vládou schválená novela rozpočtu na letošní rok pro něj počítá s 251,9 miliardy korun, příští rok by resort mohl hospodařit s 248,5 miliardy. Na vzdělávání na vysokých školách by podle ministerstva financí mohlo jít 29,6 miliardy korun, meziročně asi o miliardu víc.
Někteří členové výboru dnes poukazovali na to, že nárůst nákladů na energie nakonec možná nebude odpovídat dosavadnímu odhadu. Poukazovali na to, že vláda v pondělí stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, což by mělo původně odhadované náklady odběratelů snížit. Předseda školského výboru Ivo Vondrák (ANO) pak poznamenal, že potřebné navýšení peněz na energie na vysokých školách by se mohlo snížit asi na polovinu, tedy z 1,7 miliardy zhruba na 900 milionů korun.
O požadavku na zvýšení rozpočtu v příštím roce o pět miliard korun hovořil už v červnu předseda České konference rektorů Martin Bareš. Zdůvodnil to zejména vysokou inflací i předpokládaným růstem počtu studentů v následujících letech.
Související
Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci
Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 minutami
Češi měli poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo voleb skončilo
před 1 hodinou
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
před 2 hodinami
Ministerstvo vysvětlilo, jak je to s barvami obálek ve druhém kole senátních voleb
před 2 hodinami
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
před 3 hodinami
V Evropě se dá lyžovat už v říjnu. Alpská sezóna začíná, počasí tolik nepřeje
před 4 hodinami
Zemřel známý fejetonista Rudolf Křesťan
před 5 hodinami
Trump zablokoval část nových protiruských sankcí. Udělal to prý v zájmu USA
před 7 hodinami
Počasí o víkendu oteplení nepřinese, místy naopak zaprší
včera
Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil
včera
Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield
včera
Zelenskyj si na summitu EU rýpnul do Trumpa. Evropské státníky označil za "skutečné lídry"
včera
Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI
včera
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
včera
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
včera
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
včera
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
včera
V Česku začalo druhé kolo senátních voleb
včera
NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou
včera
Babiš: Trump svou dohodou s Putinem zradil Evropu
včera
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi Newsmax prohlásil, že není velkým fanouškem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl, že ukrajinský lídr je pro něj mnohem obtížnějším partnerem pro jednání než ruský prezident Vladimir Putin. Trump současně kritizoval rozhodnutí Kyjeva obnovit útoky na ruské ropné rafinérie.
Zdroj: Libor Novák