Rozpočet vysokých škol by se měl v příštím roce navýšit tak, aby univerzity měly dost peněz na zvládnutí současné ekonomické a energetické situace. Shodl se na tom dnes sněmovní školský výbor, který podpořil záměr ministerstva školství vyjednat pro vysoké školy víc peněz.
Podle politického náměstka ministra školství Jaroslava Millera odhadly vysoké školy nárůst svých nákladů v příštím roce na pět miliard korun, a to na zaplacení drahých energií, zvýšení mezd a podporu výzkumu. Odhad zatím nezohledňuje rozhodnutí vlády o zastropování cen energií, potřebná částka tak bude možná nakonec nižší.
Kvůli drahým energiím vyčíslili podle Millera zástupci vysokých škol pro příští rok růst nákladů na elektřinu a plyn asi o 1,7 miliardy korun. Další zhruba tři miliardy korun budou podle něj univerzity potřebovat na navýšení mezd svých zaměstnanců a stipendií. Poukázal na to, že růst výdělků ve vysokém školství v uplynulých letech nedržel tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách. Vysoké školy tak podle náměstka ztrácejí konkurenceschopnost. Další peníze navíc by měly jít také na výzkum a inovace, dodal.
Miller upozornil na to, že vysoké školy v období covidu-19 v uplynulých dvou letech vyčerpaly velkou část svých rezerv. "Řada jich jede na hranici svých možností," uvedl. Zástupci resortu proto podle něj žádají od ministerstva financí pro vysoké školy víc peněz, dohodu s ním ale zatím nemají. Školský výbor ve Sněmovně dnes požadavek ministerstva podpořil hlasy všech 18 přítomných členů.
Podle návrhu, který ministerstvo financí zveřejnilo na začátku září, by se mohl rozpočet ministerstva školství v příštím roce proti letošku snížit. Zatímco vládou schválená novela rozpočtu na letošní rok pro něj počítá s 251,9 miliardy korun, příští rok by resort mohl hospodařit s 248,5 miliardy. Na vzdělávání na vysokých školách by podle ministerstva financí mohlo jít 29,6 miliardy korun, meziročně asi o miliardu víc.
Někteří členové výboru dnes poukazovali na to, že nárůst nákladů na energie nakonec možná nebude odpovídat dosavadnímu odhadu. Poukazovali na to, že vláda v pondělí stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, což by mělo původně odhadované náklady odběratelů snížit. Předseda školského výboru Ivo Vondrák (ANO) pak poznamenal, že potřebné navýšení peněz na energie na vysokých školách by se mohlo snížit asi na polovinu, tedy z 1,7 miliardy zhruba na 900 milionů korun.
O požadavku na zvýšení rozpočtu v příštím roce o pět miliard korun hovořil už v červnu předseda České konference rektorů Martin Bareš. Zdůvodnil to zejména vysokou inflací i předpokládaným růstem počtu studentů v následujících letech.
Související

Mělo by se na vysokých školách platit školné?

Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 hodinami

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno včera

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
včera

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno včera

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
Aktualizováno včera

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
včera

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
včera

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
včera

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
včera

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
včera

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno včera

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
včera

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
včera

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno včera

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
včera

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
včera

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno včera

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
včera

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
včera

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
včera
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK