Změní se učivo pro ZŠ? Finální návrh má být do ledna, uvedl Balaš

Resort nadále počítá s dodržením harmonogramu pro úpravu vzdělávacích plánů, odpověděla dnes Lednová na dotaz ČTK. První ZŠ by se tak podle nového vzdělávacího plánu měly začít učit od září 2024.

O potřebě revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP), které určují učivo ve školách, se hovoří zhruba od roku 2016. Loni na podzim ministerstvo ustanovilo expertní panel, který měl za úkol připravit návrh koncepce pro potřebné změny. Návrh takzvaných hlavních směrů revize předali experti ministerstvu školství v červnu, přičemž původně se očekávalo schválení koncepce v létě.

Návrh modernizovaného učebního plánu nyní připravuje Národní pedagogický institut (NPI). Práce na úpravách učiva v předmětech ZŠ podle Kamila Ubra z institutu začaly na konci září, přestože koncepci revize ministerstvo dosud neschválilo. První verzi plánu, jak by se mělo vzdělávání v ZŠ upravovat, by mohl mít NPI hotovou na jaře 2023, uvedl dříve Ubr.

Podle Balaše a Lednové vzalo vedení úřadu na vědomí dokument, který byl zpracovaný expertní skupinou, na konci listopadu. Nyní se materiál dále upřesňuje a v lednu jej budou řešit odborníci. Plán podle Lednové obsahuje některá variantní nastavení, nad kterými se povede v lednu ještě odborná debata. Nejedná se ale o změnu procesu a hlavní směry by neměly dostát žádných zásadních změn, sdělila ČTK mluvčí ministerstva.

Ministerstvo tak podle Lednové nadále počítá s dodržením dříve představeného harmonogramu zavádění nových vzdělávacích plánů. "V této chvíli o změně harmonogramu nejednáme," sdělila. První ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií se podle nového plánu začnou učit od září 2024. Pro výuku v prvních a šestých třídách to bude povinné od září 2025. Ve všech ročnících by se podle nového programu mělo učit od září 2029.

Experti v návrhu koncepce úprav vzdělávání navrhli mimo jiné rozdělení učiva na takzvané jádrové a rozšiřující. Už v červnu uvedli, že k této části návrhu se sešlo nejvíc připomínek. Podle předsedy expertního panelu Jana Jiterského jich bylo asi 700 z 3600. Některé vzdělávací organizace upozorňovaly, že rozdělení učiva na základ a nadstavbu by mohlo prohloubit nerovnosti ve vzdělávání.

Rámcové vzdělávací programy nahradily v roce 2005 dřívější jednotné osnovy. Na rozdíl od nich neurčují vzdělávací plány, co se má učit v jednotlivých ročnících. Popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Dávají školám větší volnost pro tvorbu vlastních vzdělávacích plánů, které se tak od sebe mohou lišit.

Vláda slíbila úpravy učebních plánů ve svém programu. Důraz by se měl klást mimo jiné na občanské vzdělávání, finanční a mediální gramotnost.