Odboráři předali Fialovi požadavky k valorizaci platových tarifů učitelů

Zástupci školských odborů předali ve čtvrtek dopisem premiéru Petru Fialovi (ODS) své požadavky k rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda školských odborů František Dobšík. Na požadavku, aby do tarifů šlo 80 procent slíbeného navýšení rozpočtu na platy, se odboráři minulý pátek shodli s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN). 

Lídři koaličních stran ale dohodu nepotvrdili. Odboráři podle své mluvčí Jany Kašparové ponesou na úřad vlády petici potvrzující jejich žádost s asi 19.000 podpisy.

To, že dohodu ministra a odborářů lídři koalice neschválili, označil Dobšík za nedorozumění. Podle něj dříve avizovali podporu změny v odměňování učitelů ministr školství i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odboráři se proto nyní obrátili dopisem na premiéra, který se podle Dobšíka koaličního jednání neúčastnil. V dopise uvedli, že jimi navržené opatření je adekvátní současné situaci se zvyšováním cen spotřebního zboží.

Na valorizaci základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků by podle vedení odborů mělo jít 80 procent z částky, o kterou se platy v roce 2023 mají navýšit. Takový způsob rozdělení peněz by podle odborářů byl v souladu s programovým prohlášením vlády. V něm se kabinet zavázal, že bude klást důraz na udržení 20procentního podílu nadtarifních složek platu. Státní rozpočet na rok 2023 počítá s navýšením na platy pedagogů o čtyři procenta. Podle odborů se nyní růst předpokládá pouze u nenárokové složky platů, tedy peněz na odměny.

"Přidání do tarifního platu představuje jistotu, že bude alespoň částečně kompenzována inflace a zabrání se nespravedlnosti v odměňování pedagogických pracovníků. Jenom nárokové tarify zaručí, že tuto část platových prostředků nebude možno přesouvat na úhradu různých jiných výdajů," uvedli odboráři v petici.

Dosud dokument podepsalo asi 19.000 lidí. V pondělí předají odboráři petici na úřad vlády, informovala Kašparová. Petici v minulém týdnu převzal ministr Balaš, tehdy měla 13.000 podpisů. Navýšení tarifní složky platů podporují podle Kašparové také Unie školských asociací ČR CZESHA a Svaz průmyslu a dopravy.

Tabulkové platy ve školství letos rostly, ale zvyšovaly se méně, než bylo plánováno v návrhu rozpočtu na rok 2022 připraveném vládou Andreje Babiše (ANO). Platové tabulky pro pedagogy se zvýšily od 1. ledna 2022 o dvě procenta. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46.843 Kč, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy.

Vláda ve svém programu slíbila platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Zakotvení pravidla o výši učitelských výdělků předpokládá novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou dnes v prvním čtení schválili poslanci. Ministerstvo školství podle své mluvčí Anety Lednové počítá s nárůstem platů na 130 procent průměru od roku 2024.

Související

Univerzita Palackého, ilustrační fotografie.

Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá

Vysoké školy napříč Českou republikou se v rámci iniciativy Hodina pravdy zapojily do jednodenní výstražné stávky. Zatímco vláda opakovaně deklaruje podporu vzdělání a vědě, pedagogové její aktivitu vnímají opačně. EuroZprávy.cz na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci zpovídaly několik pedagogů i studentů tak, aby nabídly ucelený pohled na celkovou situaci v humanitních oborech na vysokých školách. 

Více souvisejících

učitelé Školství Odbory Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy