Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí a rektoři českých univerzit rovněž v současnosti nepočítají se zavedením on-line výuky. Po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to na tiskové konferenci řekl předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Univerzity podle něj budou dbát na nižší spotřebu plynu a elektrické energie a budou rovněž motivovat své zaměstnance a studenty, aby s energiemi šetřili.
"Na šetřících opatřeních se zamýšlí každý z rektorů na svých vysokých školách. Je to spíše o apelu, abychom zbytečně neplýtvali," uvedl předseda ČKR. "V této chvíli neplánujeme žádné opatření ve vztahu k on-line výuce," řekl.
Podle něj zatím nejsou důvodem k zavedení on-line výuky ani energetická krize, ani další vlna epidemie koronaviru. Výuka na dálku by podle Bareše přinesla úspory jen okolo deseti až 12 procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.
Univerzity tak nyní věnují pozornost hlavně tomu, aby se ve vnitřních prostorách nepřekračovaly doporučené teploty. Za důležitou označili rektoři rovněž osvětu mezi pracovníky škol a studenty k tomu, jak mohou elektřinou, plynem a vodou šetřit. Například Masarykova univerzita v Brně připravila takzvané Desatero energetických úspor. Opatření připravuje nyní i Karlova univerzita, sdělila její rektorka Milena Králíčková.
Kvůli snaze o úspory přistoupily některé univerzity rovněž k úpravě harmonogramu akademického roku. Platí to třeba pro Masarykovu univerzitu. Tam výuka začala dříve než obvykle a semestr skončí v prosinci. Díky tomu podle Bareše nebude nutné vytápět všechny prostory přes zkouškové období. Naopak Univerzita Karlova k dřívějšímu začátku semestru na svých fakultách podle Králíčkové nepřistoupila, v následujícím roce to ale nevylučuje.
Přesto rektoři počítají s tím, že se náklady na energie proti minulosti výrazně zvednou. Například Masarykova univerzita podle Bareše platila za plyn dlouhodobě deset až 12 milionů ročně, letos to je 80 milionů. Cena za elektřinu jí stoupla z obvyklých 80 milionů na 220 milionů a podobně vysoká částka je podle rektora pravděpodobná i v roce následujícím.
ČKR proto uvítala rozhodnutí vlády o zastropování cen energií pro univerzity a nákup energií přes státního obchodníka s energiemi. "Čekáme na to, až přijde státní obchodník a budeme nakupovat přes něj," řekl místopředseda ČKR pro ekonomické záležitosti a rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. To, že by univerzity dodavatele energie pro rok 2023 hledaly samy přes výběrová řízení, vyloučil.
Na vzdělávání na vysokých školách je ve schválené podobě rozpočtu pro příští rok podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové určeno 30,9 miliardy Kč, což je meziročně asi o 2,3 miliardy víc. Na výzkum a vývoj v resortu školství je vyhrazeno 20,3 miliardy Kč včetně peněz z Evropské unie. Tato částka je zhruba o půl miliardy vyšší než letos. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ve čtvrtek u příležitosti slavnostního zahájení akademického roku přislíbil zvýšení návrhu rozpočtu pro vysoké školy. O kolik by měl stoupnout, neuvedl.
Související

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor
Aktuálně se děje
včera

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let
včera

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou
včera

Tragický požár v Praze. Na Barrandově hořel byt, jeden mrtvý
včera

V Česku se stále potuluje medvěd. Zachytila ho fotopast
včera

Trump si znovu telefonoval s Putinem. Ukrajinci mají očekávat ruskou odvetu
včera

Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
včera

ANO chce dát hlas více než třetina voličů, ukázal nový průzkum
včera

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít
včera

Zdravotníci v Olomouci čelili zraněnému opilci, hrozil jim smrtí. Co se děje v posledních letech, nemá obdoby, popsal primář urgentu
včera

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí
včera

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU
včera

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje
včera

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump
včera

Tragédie nebere konce. Ze Súdánu prchly už čtyři miliony lidí, mnozí zažili závažné porušování lidských práv
včera

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem
včera

Nebezpečné počasí: Bouřky rozdělí Česko. Dnes udeří v Čechách, zítra na Moravě
včera

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně
včera

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe
včera

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci
včera
Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?
Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.
Zdroj: Jakub Jurek