Uzavírání vysokých škol v Česku kvůli drahým energiím nyní nehrozí a rektoři českých univerzit rovněž v současnosti nepočítají se zavedením on-line výuky. Po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to na tiskové konferenci řekl předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Univerzity podle něj budou dbát na nižší spotřebu plynu a elektrické energie a budou rovněž motivovat své zaměstnance a studenty, aby s energiemi šetřili.
"Na šetřících opatřeních se zamýšlí každý z rektorů na svých vysokých školách. Je to spíše o apelu, abychom zbytečně neplýtvali," uvedl předseda ČKR. "V této chvíli neplánujeme žádné opatření ve vztahu k on-line výuce," řekl.
Podle něj zatím nejsou důvodem k zavedení on-line výuky ani energetická krize, ani další vlna epidemie koronaviru. Výuka na dálku by podle Bareše přinesla úspory jen okolo deseti až 12 procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.
Univerzity tak nyní věnují pozornost hlavně tomu, aby se ve vnitřních prostorách nepřekračovaly doporučené teploty. Za důležitou označili rektoři rovněž osvětu mezi pracovníky škol a studenty k tomu, jak mohou elektřinou, plynem a vodou šetřit. Například Masarykova univerzita v Brně připravila takzvané Desatero energetických úspor. Opatření připravuje nyní i Karlova univerzita, sdělila její rektorka Milena Králíčková.
Kvůli snaze o úspory přistoupily některé univerzity rovněž k úpravě harmonogramu akademického roku. Platí to třeba pro Masarykovu univerzitu. Tam výuka začala dříve než obvykle a semestr skončí v prosinci. Díky tomu podle Bareše nebude nutné vytápět všechny prostory přes zkouškové období. Naopak Univerzita Karlova k dřívějšímu začátku semestru na svých fakultách podle Králíčkové nepřistoupila, v následujícím roce to ale nevylučuje.
Přesto rektoři počítají s tím, že se náklady na energie proti minulosti výrazně zvednou. Například Masarykova univerzita podle Bareše platila za plyn dlouhodobě deset až 12 milionů ročně, letos to je 80 milionů. Cena za elektřinu jí stoupla z obvyklých 80 milionů na 220 milionů a podobně vysoká částka je podle rektora pravděpodobná i v roce následujícím.
ČKR proto uvítala rozhodnutí vlády o zastropování cen energií pro univerzity a nákup energií přes státního obchodníka s energiemi. "Čekáme na to, až přijde státní obchodník a budeme nakupovat přes něj," řekl místopředseda ČKR pro ekonomické záležitosti a rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. To, že by univerzity dodavatele energie pro rok 2023 hledaly samy přes výběrová řízení, vyloučil.
Na vzdělávání na vysokých školách je ve schválené podobě rozpočtu pro příští rok podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové určeno 30,9 miliardy Kč, což je meziročně asi o 2,3 miliardy víc. Na výzkum a vývoj v resortu školství je vyhrazeno 20,3 miliardy Kč včetně peněz z Evropské unie. Tato částka je zhruba o půl miliardy vyšší než letos. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ve čtvrtek u příležitosti slavnostního zahájení akademického roku přislíbil zvýšení návrhu rozpočtu pro vysoké školy. O kolik by měl stoupnout, neuvedl.
23. března 2023 15:13
Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil na 28. března symbolickou stávkovou pohotovost
Související

Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil na 28. března symbolickou stávkovou pohotovost

Pavel je připraven jmenovat profesory, které odmítl Zeman
Aktuálně se děje
včera

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům
Aktualizováno včera

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 79 útoků ruských invazních sil
včera

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země
včera

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok
včera

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů
Aktualizováno včera

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí
Aktualizováno včera

Migrační situace na hranici s Českem se podle německé ministryně zlepšila
včera

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině
včera

Vláda probere nezávazný návrh žádosti o půjčku od EK ve výši min. 68,8 miliardy
včera

Více než třetina Ukrajinců říká, že jejich blízký byl ve válce zabit či raněn
včera

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn
včera

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny
včera

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce
včera

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie
včera

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu
včera

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá
Aktualizováno včera

Jste ve střetu zájmů, upozorňuje Netanjahua prokuratura kvůli justiční reformě
včera

USA zavádí další sankce proti Bělorusku, míří i na Lukašenka
Aktualizováno včera

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných
včera
OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Zdroj: ČTK