Plošné testování ve školách výrazně nepomáhá, tvrdí náměstkyně

Plošné testování na covid-19 ve školách podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Koziar Vašákové výrazně nepomáhá, když je virus již v celé populaci. Novinářům to dnes řekla na tiskové konferenci. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ve čtvrtek uvedla, že podle doporučení Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) se mají co nejrychleji testovat děti s příznaky metodou PCR. Další odborníci ale preventivní testy podporují.

Podle Vašákové by se mělo postupovat stejně jako při jiných epidemiích, tedy vyšetřovat jednotlivá ohniska podle rozhodnutí krajských hygienických stanic. Plošná opatření podle ní na místě nejsou. "Souhlasili jsme se třemi koly testování, protože školy na to víceméně byly připraveny. Nicméně samotné to testování nic nepřineslo," dodala.

Ministerstvo zdravotnictví v pondělí v tiskové zprávě informovalo, že první kolo testování antigenními samotesty z 1. listopadu odhalilo 699 pozitivních případů. Vyšetřeno bylo 121.000 žáků v okresech České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná. Podíl pozitivních vzorků tvořil 0,6 procenta, častější byl na středních školách.

Další kolo testování bylo v pondělí 8. listopadu v 31 z 77 okresů, znovu se tam zopakuje ještě 15. listopadu. S dalšími ale ministerstvo nepočítá. "Rozhodli jsme se, že v preventivním testování ve školách pokračovat nebudeme, jelikož neodhaluje ty, kteří jsou bezpříznakoví," uvedla v tiskové zprávě Svrčinová.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale resort zdravotnictví v dopise vyzval, aby se v testování pokračovalo. Poukázal na to, že hygienici už v současnosti nestíhají trasovat kontakty nakažených a označil za nepřijatelné, aby se žáci testovali metodou PCR jen na běžných odběrových místech. Ta jsou už v současné době někde přetížená a lidé na volný termín testu čekají i několik dní.

Mohu jen znovu zopakovat, co jsem říkal na MZ už několikrát. Rezignace na preventivní testování je za dané situace chybnou strategií. Řešit až ohniska nákazy ve školách nestačí, neobjeví je vždy dostatečně včas. Jako když se nepředchází požáru, jen se složitě hasí za vzniku škod. https://t.co/Hd4kYmmDnb

— Rasti Madar (@RastiMadar) November 8, 2021

Od 1. listopadu navíc skončila pro neočkované dospělé bez zdravotního důvodu možnost, aby si nechali test na covid-19 udělat zdarma. Zdravotní pojišťovny hradily čtyřikrát do měsíce antigenní a dvakrát PCR test, dál ale mají nárok jen očkovaní.

Proti se ozvali někteří odborníci, včetně bývalých poradců ministerstva. "Mohu jen znovu zopakovat, co jsem říkal na MZd už několikrát. Rezignace na preventivní testování je za dané situace chybnou strategií. Řešit až ohniska nákazy ve školách nestačí, neobjeví je vždy dostatečně včas. Jako když se nepředchází požáru, jen se složitě hasí za vzniku škod," napsal na twitteru epidemiolog Rastislav Maďar.

Podle něj by měl být alespoň do výrazného zlepšení epidemie omezený počet testů každý měsíc zdarma. "Jejich zpoplatnění povede k poklesu počtu dobrovolně testovaných a zhorší se včasný přehled o šíření viru v populaci," dodal.

Souhlasí s ním i Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Dříve vedl laboratorní skupinu ministerstva, z poradního orgánu ale odešel.

Odpůrci preventivního testování hrazeného z veřejného zdravotního pojištění namítají, že peníze budou v systému chybět na léčbu jiných nemocí. Někteří navrhovali, aby vznikl fond, ze kterého by se hradily přímo ze státního rozpočtu. Měsíčně jde o miliardy korun, testy do škol se nakupovaly mimo zdravotní pojištění.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy