Riziko nákazy ve školách záleží na dodržování opatření, tvrdí vědci

Riziko šíření nákazy covidu-19 ve školách bylo před výskytem britské mutace koronaviru ke konci loňského roku zhruba střední. Lišilo se podle toho, o jak velkou školu šlo a jak se v ní dodržovala protiepidemická opatření.

Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval think-tank Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání21. Podle jeho zástupců je potřeba, aby se děti už vrátily do škol, musí to ale provázet přísná protiepidemická opatření, jako je pravidelné testování. ČTK o tom informovala Martina Součková z oddělení marketingu UK.

Think-tank Vzdělávání 21 uvítal snahu ministerstva školství o postupný návrat žáků do škol. Připojil se tak k výzvě odborníků na vzdělávání, kteří upozornili na potřebu změnit současný stav spojený s dlouhotrvající dálkovou výukou a jejími dopady na vzdělanost, psychiku nebo ekonomiku do budoucna. Návrat žáků do lavic ale musí být podle vědců z UK bezpečný a dlouhodobě udržitelný.

Z analýzy dat dostupných ke konci minulého roku podle Vzdělávání21 plyne, že školy byly před nástupem britské mutace koronaviru v ČR středně rizikovým místem. Vzhledem k šíření nových nakažlivějších mutací viru je proto podle autorů studie zřejmé, že bez snížení celkového výskytu onemocnění v populaci by byl plošný návrat žáků do škol v podobném režimu jako loni v prosinci extrémně riskantní. Postup ministerstva školství, podle kterého by se měly nyní školy otevírat postupně jen pro některé skupiny žáků, označili za rozumný.

Návrat žáků by podle nich zároveň měla doprovázet řada systémových opatření, jako celoplošné testování, podpora pravidelného screeningu nákazy ve firmách nebo adekvátní kompenzační bonusy. Vědci doporučili kombinovat u testování ve školách antigenní a PCR testy v návaznosti na dostupné kapacity testování. Měla by se podle nich také ověřit vhodnost různých typů samoodběrových testovacích sad pro různé věkové skupiny.

Uvažovat by se podle nich mělo rovněž o alternativních možnostech prezenční výuky, jako třeba o výuce venku nebo větší podpoře individuálních konzultací pro děti z méně vzdělaných rodin. Zároveň by se měl za podobných podmínek umožnit návrat vysokoškoláků alespoň k praktické a laboratorní výuce. Při postupném návratu žáků k prezenční výuce by se podle vědců měl zohlednit nejen věk, ale také i míra dalších rizikových faktorů v rodinách. Protiepidemická opatření ve školách by se pak podle doporučení vědců měla ověřit pomocí simulačních studií a důkladným sběrem dat.

Kvůli epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol, ostatní mají výuku na dálku. Od 1. března by se podle vlády měly do lavic vrátit závěrečné ročníky středních škol a postupně pak i další. Podmínkou je zajištění testů na covid-19, které má na starosti ministerstvo vnitra.

Související

Více souvisejících

Školství Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 3 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 3 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 9 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy