V březnu by se do škol mohlo vrátit téměř půl milionu žáků a učitelů

V březnu by se do škol mělo vrátit přibližně 450.000 žáků a učitelů. Jejich návrat by měl začít 1. března se zahájením pravidelného testování na covid-19 ve školách. Konat by se měl do poloviny měsíce ve třech etapách vždy po týdnu. Jako první mají přijít na řadu závěrečné ročníky středních škol, pak středoškoláci v oborech s praktickou výukou a deváté třídy základních škol. Do konce měsíce pro ně bude potřeba zajistit zhruba 3,7 milionu antigenních testů. Vyplývá to z vládního materiálu, který má ČTK k dispozici.

Většina žáků a studentů má již řadu týdnů povinnou výuku na dálku. Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Vláda avizovala, že chce školy od 1. března postupně otevírat. Podmínkou bude testování na covid-19, jehož zajištění má na starosti ministerstvo vnitra. V úterý oslovilo šest dodavatelů testů s žádostí o nabídku.

Ministerstvo zdravotnictví pro testování ve školách doporučilo antigenní testy s výtěrem z kraje nosu. Podle návrhu ministerstva školství by se měly ve školách používat dvakrát týdně, každý by se testoval sám.

Závěrečné ročníky středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol by měly mít podle vlády od začátku března prezenční výuku v těch předmětech, ze kterých mají žáci skládat maturitní a závěrečné zkoušky. Do školy by mohly chodit každý den za dodržení režimových opatření a pravidelného testování. Návrat do škol by se v této etapě týkal 133.720 lidí, z toho 100.720 studentů a 33.000 zaměstnanců škol. Každý týden by pro ně bylo potřeba 267.440 testů.

Od 8. března by se měla obnovit praktická výuka ve středních a vyšších odborných školách. Dveře škol se tak otevřou pro 169.000 žáků a 20.000 zaměstnanců. Nově by se testovalo dalších 189.900 lidí. Spolu se závěrečnými ročníky by se jednalo o 647.240 testů týdně. Od 15. března by k nim pak mělo přibýt ještě zhruba 91.200 deváťáků, které v dubnu čekají přijímací zkoušky na střední školy. Vládní materiál k nim připočítává i odpovídající ročník víceletých gymnázií, kam chodí 11.752 dětí, a zhruba 30.000 zaměstnanců druhého stupně základních škol. Znamená to dalších 132.958 lidí, pro které by bylo potřeba 265.916 testů týdně.

Podle doporučení ministerstva zdravotnictví se mají používat testy s certifikací pro použití v EU a senzitivitou udávanou výrobcem v hodnotě nad 90 procent. Musí mít také povolení k použití pro samoodběr bez asistence zdravotníka. Náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová dnes na jednání výboru pro zdravotnictví zopakovala, že žádný test v ČR ještě tuto certifikaci nemá. O výjimku musí požádat výrobce.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v úterý ČTK řekl, že antigenní testy na covid-19, které se používají ve školách v Rakousku, jímž by se vláda chtěla inspirovat, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství studenti

Aktuálně se děje

před 27 minutami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla

Ministerstvo vnitra se stalo terčem hackerského útoku, do kterého může být zapojena cizí státní moc. Případem se zabývají policisté i pracovníci NÚKIB. Úřad teď podniká všechny potřebné kroky k posílení zabezpečení.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy