Vysoké školy by se mohly částečně otevřít nejdřív po Velikonocích

Vysoké školy se za příznivé epidemické situace začnou otevírat nejdříve po Velikonocích. Jako první by se v nich pak měla obnovit praktická výuka pro poslední ročníky studia. Univerzity proto začnou připravovat testování, které by návrat studentů mělo doprovázet. Využít by chtěly neinvazivní PCR testy, které se zpracovávají v laboratořích a jsou přesnější než antigenní testy s výsledkem na místě. Po dnešním jednání pléna České konference rektorů to ČTK řekl předseda konference Petr Sklenička.

"Dohodli jsme se, že chceme být připraveni z hlediska testů, tak abychom mohli minimálně poslední ročníky bakalářského a magisterského studia co nejdřív začít uvolňovat," uvedl Sklenička. Pokud by se situace zlepšila, dalo by se o tom podle něj uvažovat po Velikonočním pondělí, které bude 5. dubna. "Dřív nepředpokládáme, že by se začaly uvolňovat byť jen poslední ročníky," řekl.

Pokud by se jako první mohla v dubnu obnovit praktická výuka posledních ročníků, znamenalo by to návrat 40.000 posluchačů a 11.000 akademiků. Kdyby se praktická výuka uvolnila pro všechny ročníky, týkalo by se to 130.000 studentů a 16.000 zaměstnanců vysokých škol, řekl Sklenička. Z toho by podle něj vyplývala i potřeba testů na koronavirus.

Využívat by se měly PCR testy například ze slin. "U těch antigenních testů máme informace, že jsou chybové, pokud se jedná o bezpříznakové pacienty," řekl rektor. O tom, zda by se mělo testovat jednou či dvakrát týdně, podle něj zatím není rozhodnuto. Podotkl, že by šlo o velké množství testů a vysoké školy počítají s tím, že by si logistiku zajišťovaly samy.

Rektoři by podle něj rádi využili spin-off firem při univerzitách a dalších vědeckých pracovištích, které hodlají distribuovat PCR testy. Jako jednu z možností uvedl třeba testy z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) v Olomouci. Testování vysokoškoláků by tak podle Skleničky nemuselo zatěžovat strukturu současných odběrových míst. Vysoké školy by nicméně podle rektora uvítaly, kdyby jim ministerstvo následně zaplatilo náklady, které s testováním budou souviset.

ČKR podle něj dnes rovněž vyzvala vládu, aby kompenzovala zvýšené náklady a ztráty z provozu kolejí a menz. Vysoké školy usilují o to, aby se mohly přihlásit do programů COVID gastro a COVID ubytování. Náklady některých škol jdou ke stovce milionů, řekl Sklenička. Co se týče kolejí, jde podle něj u větších vysokých škol o vyšší desítky milionů.

Rektoři také chtějí vyzvat ministerstvo zdravotnictví a vládu, aby mezi prioritní skupiny pro očkování zařadily i studenty zdravotnických oborů, kteří chodí na praxi do nemocnic. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím souhlasí, řekl rektor. Dalším požadavkem pak podle něj je, aby se řešil nedostatečný počet zdravotnického personálu a vláda více podpořila rozšíření zdravotních oborů ve vysokých školách.

Související

Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.
Ilustrační fotografie.

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor

Se studenty, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, se hodlá vypořádat i samotná vysoká škola. Dvojice mladíků již čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. Ve škole jim teoreticky hrozí vyloučení. 

Více souvisejících

Vysoké školy Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 2 hodinami

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 2 hodinami

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 2 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 6 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 9 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy