Škrtání dotací na podporované zdroje elektřiny by nemělo dopadnout na občany, říká Hladík

Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky ohledně podpory, které stát učinil, však zůstanou platné. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda chce v příštích dvou letech v připravovaném konsolidačním balíčku ušetřit na dotacích 54,4 miliardy korun. Z toho ministerstvo průmyslu, které má v působnosti energetiku, plánuje ušetřit 20 miliard a základem má být změna systému proplácení poplatků za podporované zdroje energie (POZE). Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který se s Hladíkem v debatě utkal, však varuje před tisícovkami arbitráží mezi majiteli solárních elektráren a státem.

Ministerstvo průmyslu už dříve uvedlo, že na domácnost se tyto platby nepřevedou. Hladík ujistil, že závazky, které stát učinil, zůstanou dál platné. "Zároveň vláda bude hledat cestu, jak to udělat tak, aby se to nepropsalo směrem k lidem a zároveň, aby státní rozpočet ušetřil. Na tom intenzivně pan ministr průmyslu a obchodu (Jozef) Síkela (STAN) a ministr financí (Zbyněk Stanjura, ODS) pracují, aby to tak bylo," prohlásil. "Já si nemyslím, že by bylo šťastné, aby cokoli u soudu skončilo. To znamená: snahou kolegů bude určitě najít takovou cestu, aby výsledkem nebyl soudní spor," odpověděl ministr na dotaz, zda se obává soudních sporů.

Brabec naopak tuto obavu vyslovil. "Této vládě je radost dělat opozici, kdyby to nebyl v tom výsledku pro tu zemi takový průšvih," poznamenal. To, že stát vzal na sebe placení poplatků na podporované zdroje, bylo podle Brabce správně. "Pánové ministři říkají: tak lidi to platit nebudou, stát to platit nebude, no tak kdo to platit bude? To znamená: nedáme to těm podnikatelům," konstatoval. "To budou tisíce arbitráží, a stát s tím bude mít problém," dodal.

Hladík v debatě také potvrdil, že 50 miliard korun z prodeje emisních povolenek je příjmem modernizačního fondu a nemůže být příjmem státního rozpočtu. Ujistil ale, že peníze z povolenek do ČR proudí a stát o ně nepřijde. Potvrdil, že rozpočet ministerstva je tak o 50 miliard nižší. "Na straně ministerstva určitě ano," uvedl. Dodal, že vláda šetří na kompenzacích díky poklesu cen energií. "Nakonec na výdajové stránce ČR nevydá tolik finančních prostředků, jako jsme počítali ve schváleném rozpočtu," řekl. "Neznamená to zvětšení dluhu ČR jako takové," ujistil.

"Chci mu poděkovat (Hladíkovi) za to, že jasně řekl, nejenom dneska, ale jasně řekl i v těch uplynulých dnech a týdnech, že to prostě není možné, že to není možné je dostat do rozpočtu tak, jak si ministerstvo financí naplánovalo," prohlásil Brabec. Částka 50 miliard je podle něj zahrnuta v příjmech rozpočtu jen proto, aby opticky snížila deficit rozpočtu. "Protože kdyby to bylo tak, že by byla rozpuštěna třeba do těch programů typu modernizačního fondu, tak by byla i ve výdajích, ale ona ve výdajích není, ona je jenom v příjmech," řekl Brabec.

Hladík uvažuje o obnovení dotace na plynový kondenzační kotel

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvažuje o obnovení dotace na pořízení plynového kondenzačního kotle. Jak velká by měla dotace být, se teprve řeší. Dotace by měla ale rozlišovat, zda jde o běžnou domácnost, nebo o domácnost seniorů a příjemců příspěvku na živobytí. Od příštího roku chce pro seniory a nízkopříjmové zavést až stoprocentní dotaci pro výměnu starých uhelných kotlů třetí emisní třídy. Řekl to dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News, kde se střetl s bývalým ministrem Richardem Brabcem (ANO).

Pořízení plynového kondenzačního kotle je podle ministra levnější včetně revize a zapojení než kotel na uhlí. Připomněl, že vláda po vypuknutí války na Ukrajině vyškrtla z podpory plynové zdroje. "Velmi vážně uvažuji o tom, že tu drobnou podporu zpátky navrátím," řekl Hladík. Kondenzační plynový kotel podle něj vyjde podle velikosti rodinného domu i se zapojením zhruba na 50.000 korun.

Hladík to řekl v souvislosti s informací, že ministerstvo navrhuje od 1. ledna 2025 zakázat prodej kotlů na uhlí. "Znamená to, ten návrh, jedinou věc: že by se po roce 2025 už nemohly na trh uvádět kotle na uhlí," řekl. Na českém trhu už se podle jeho informací kotle na uhlí neprodávají, protože lidé o ně nemají zájem. Argumentoval také tím, že uhlí se postupně zdražuje, zatímco plyn je nyní levný.

Uhlím podle Hladíka nyní topí asi 600.000 lidí. Brabec k připravovanému zákazu prodejů kotlů na uhlí poznamenal, že nejmodernější kotle na uhlí mají srovnatelné emise jako uhlí na dřevo. Až zákaz začne platit, vyvezou výrobci kotle do Polska a odtamtud si je čeští zájemci zase budou vozit zpátky, předpověděl Brabec.

Související

Více souvisejících

dotace Energetika Petr Hladík (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

před 4 hodinami

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

před 5 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

před 5 hodinami

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

před 6 hodinami

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Černobyl

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru

Přípravy na záchrannou operaci pro dvanáctitunového keporkaka, který již téměř měsíc uvízl v mělkých a málo slaných vodách u německého ostrova Poel, vrcholí. Soukromá iniciativa financovaná dvěma bohatými mecenáři plánuje přepravit zvíře přezdívané Timmy na speciálním pontonu se vzduchovými polštáři čtyřicet kilometrů směrem do Severního moře, odkud by se keporkak mohl vrátit zpět do Atlantiku. 

včera

Cole Tomas Allen

„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu odhaluje mrazivé detaily o motivaci a plánech podezřelého jednatřicetiletého Colea Tomase Allena. Podle nejnovějších informací, které úřady získaly, si Allen vedl podrobný „manifest“, v němž jasně definoval své cíle. Dokument naznačuje, že jeho primárním záměrem bylo zasáhnout nejvyšší představitele administrativy Donalda Trumpa.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení

Evropští lídři v neděli vyjádřili své zděšení a odsoudili politické násilí v návaznosti na střelbu, ke které došlo během sobotního večera na výroční večeři Asociace zpravodajů Bílého domu ve Washingtonu. Útok, při kterém ozbrojenec pronikl bezpečnostním kontrolním stanovištěm a zahájil palbu, vyvolal v sále naprostý chaos a vynutil si evakuaci prezidenta Donalda Trumpa i všech přítomných hostů.

včera

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu (WHCA) nabírá na obrátkách. Úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche potvrdil, že podle předběžných výsledků vyšetřování byl hlavním cílem útoku „pravděpodobně“ prezident Donald Trump a další vysoce postavení členové jeho administrativy. Podezřelý se podle prokurátora pokusil proniknout bezpečnostním perimetrem, ale díky rychlému zásahu se nedostal daleko.

včera

Černobyl, ilustrační fotografie.

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

včera

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi

V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se střetli předseda Pirátů Zdeněk Hřib a lídr hnutí SPD Tomio Okamura. Předmětem jejich ostré diskuse byla energetická bezpečnost České republiky. Politici se zásadně neshodli na tom, jakým směrem by se měla česká energetika v budoucnu ubírat.

včera

Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo

Hosté a očití svědci prestižní večeře korespondentů Bílého domu popsali dramatické okamžiky, kdy se slavnostní galavečer v hotelu Washington Hilton změnil v dějiště útoku. Mezi přítomnými byla řada známých novinářů, kteří museli bleskově hledat úkryt, zatímco se sálem šířil chaos a strach. Svět se nyní ptá, jak vůbec mohlo na takové akci dojít ke střelbě. Odpověď přináší reportéři webu BBC, podle nichž se ochranka při vstupu o bezpečnost příliš nezajímala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy