Praha - Třípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení).
V rámci pravidelného monitoringu názorů české veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii se STEM zaměřil na samotnou spokojenost českých občanů s naším členstvím. Podle zářijového průzkumu jsou s naším členstvím v EU spokojeny dvě pětiny občanů (39 %). V české populaci tedy třípětinovou většinou převažuje nespokojenost.
Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do unie, ukazuje, že pozvolné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat a propadla se pod hranici 50 %.
V letošním roce se spokojenost české veřejnosti s členstvím v Evropské unii dále oslabila, pravděpodobně v souvislosti s vnitřními problémy unie a aktuálně s komplikovaným řešením přílivu migrantů do Evropy. Obavy českých občanů z uprchlíků vztah k Evropské unii, která po svých členských státech požaduje solidární řešení uprchlické krize, nepochybně nepříznivě ovlivňují.
Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, zjišťuje STEM odpovědi na zcela hypotetickou otázku, jak by dopadlo hlasování v referendu o vstupu do EU, pokud by se konalo znovu. Původně většinový souhlas české veřejnosti postupně oslaboval, až na jaře 2011 došlo k vyrovnání podílů hlasů pro a proti. Během dalšího roku snižování podílu souhlasných odpovědí ještě pokračovalo.
Po relativně stabilním období v letech 2012 až 2014 zjišťujeme v aktuálním průzkumu vůbec nejnižší hodnotu podílu hypotetických hlasů pro vstup do unie v časové řadě STEM: 38 %.
Nízký podíl zastánců našeho členství v Evropské unii koresponduje s nízkou mírou aktuální spokojenosti s naším členstvím v unii. Konkrétně to znamená, že více než polovina dotázaných (55 %) je s naším členstvím v unii nespokojena a v případném referendu by pro vstup do unie nehlasovala. Třetina občanů (33 %) zastává opačný, tedy jasně pro-unijní postoj. U desetiny lidí (12 %) zjišťujeme rozporné odpovědi.
K tématu našeho členství v Evropské unii jsme v průzkumu osloveným občanům položili ještě jednu otázku postihující více emocionální rovinu postojů. Výsledky potvrzují aktuální většinové negativní naladění české veřejnosti ve vztahu k Evropské unii. Nepříznivé pocity jasně převažují. Téměř třetina lidí má v souvislosti s naším členstvím v EU značné obavy a očekává zhoršení situace. Další téměř třetina pociťuje mírné znepokojení.
Naopak pozitivní pocity v součtu (mírný optimismus a očekávání lepší budoucnosti) představují pouze jednu třetinu. Desetina lidí je v tomto ohledu neutrální, unie je jim lhostejná, nezajímají se o ni. Zdá se, že období pozitivních očekávání, která jsme zjišťovali před deseti lety, je již za námi.
Souvislost současných postojů české veřejnosti k Evropské unii s řešením problémů okolo přílivu migrantů můžeme ilustrovat následujícím grafem, ze kterého je jasně patrné, že u lidí, kteří mají strach z uprchlíků, vyvolává Evropská unie především negativní reakce (65 % z nich cítí značné obavy nebo mírné znepokojení oproti 39 % mezi lidmi, kteří strach z uprchlíků nemají).
Názory na naše členství v Evropské unii jsou výrazně diferencovány podle věku, vzdělání respondentů, materiálního zajištění, politické orientace a stranických preferencí občanů. Proevropští jsou častěji lidé mladší (do 30 let: 47 % je spokojeno s členstvím v unii), s vysokoškolským vzděláním, lidé z domácností v příznivé materiální a finanční situaci.
Snížení míry spokojenosti s naším členstvím v Evropské unii je patrné ve všech sociodemografických skupinách obyvatel, výrazněji však oslabila spokojenost lidí středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných a osob starších 45 let.
Z hlediska politické orientace mají k EU příznivější vztah především lidé pravicově orientovaní, konkrétně příznivci TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Protievropské postoje jsou naproti tomu charakteristické pro levicově orientované občany a především voliče KSČM. Důležitým zjištěním je skutečnost, že spokojenost s členstvím v EU výrazněji oslabuje u lidí s příznivějším vztahem k unii, tedy více u pravicově a středově orientovaných než lidí levicově zaměřených.
Související
CVVM: Lidé se hlásí spíše k pravici než levici. Velkou roli hraje životní situace
Téměř polovina Čechů si myslí, že svoboda slova se v Česku zhoršila
češi , EU (Evropská unie) , průzkumy
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Letadla i vojáci. Trumpa bude před volbami hlídat armáda
před 3 hodinami
Počasí bude stále horší? Nedávné povodně byly podle vědců jen začátek
před 4 hodinami
Hizballáh má nové velení. Chystá se na specifický druh války
před 5 hodinami
Rusko chce vyvolat chaos v Evropě, varuje MI5. Kreml obratem zareagoval
před 7 hodinami
Írán za dodávku raket do Ruska zaplatí. Evropská unie plánuje sankce
před 7 hodinami
Z podnikatelů populisty: Babiš a Trump jsou v podstatě totéž
před 7 hodinami
Rusko zahájilo ofenzívu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky jsou v nebezpečí
před 8 hodinami
Jak se žije ženám pod nadvládou Talíbánu?
před 8 hodinami
Policejní pátrání u Plzně: Muž postřelil nezletilou, policie ho zadržela
před 9 hodinami
Putin nastínil svou vizi ideálního světa
před 9 hodinami
Izraelská armáda likviduje další vůdce Hizballáhu. Velitel Safá je v kritickém stavu
před 10 hodinami
Rusko decimuje ukrajinské přístavy. Útočí na jeden za druhým
před 10 hodinami
Šéf OSN přiletí do Ruska, chlubí se Moskva. Navštíví největší politickou akci v zemi
před 11 hodinami
Útok Izraelců na pracovníky mírové mise OSN připomíná jejich zranitelnost. Jak a kde působí?
před 11 hodinami
Zelenskyj v rámci turné po Evropa přijel do Vatikánu. Setkal se s papežem
před 12 hodinami
Drogové kartely, motorkářské gangy. Svět čelí novému problému, ostrovy se mění v doupě zločinu
před 13 hodinami
Počet útoků na pracovníky Úřadu práce stoupá. Část poboček se zavře
před 13 hodinami
Izraelský tank přímo zasáhl pozorovatelské stanoviště OSN
před 13 hodinami
NATO v pondělí zahájí jaderná vojenská cvičení
před 14 hodinami
Co se děje v Německu? Většina lidí chce, aby Scholz mluvil s Putinem
Téměř 60 procent Němců by uvítalo, kdyby spolkový kancléř Olaf Scholz po téměř dvou letech obnovil dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z nového průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění YouGov zveřejněného v pátek.
Zdroj: Libor Novák