Češi a EU: Veřejnost promluvila, není to dobré

V rámci pravidelného monitoringu názorů české veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii se STEM zaměřil na samotnou spokojenost českých občanů s naším členstvím. Podle zářijového průzkumu jsou s naším členstvím v EU spokojeny dvě pětiny občanů (39 %). V české populaci tedy třípětinovou většinou převažuje nespokojenost.

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do unie, ukazuje, že pozvolné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat a propadla se pod hranici 50 %.

V letošním roce se spokojenost české veřejnosti s členstvím v Evropské unii dále oslabila, pravděpodobně v souvislosti s vnitřními problémy unie a aktuálně s komplikovaným řešením přílivu migrantů do Evropy. Obavy českých občanů z uprchlíků vztah k Evropské unii, která po svých členských státech požaduje solidární řešení uprchlické krize, nepochybně nepříznivě ovlivňují.

Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, zjišťuje STEM odpovědi na zcela hypotetickou otázku, jak by dopadlo hlasování v referendu o vstupu do EU, pokud by se konalo znovu. Původně většinový souhlas české veřejnosti postupně oslaboval, až na jaře 2011 došlo k vyrovnání podílů hlasů pro a proti. Během dalšího roku snižování podílu souhlasných odpovědí ještě pokračovalo.

Po relativně stabilním období v letech 2012 až 2014 zjišťujeme v aktuálním průzkumu vůbec nejnižší hodnotu podílu hypotetických hlasů pro vstup do unie v časové řadě STEM: 38 %. 

Nízký podíl zastánců našeho členství v Evropské unii koresponduje s nízkou mírou aktuální spokojenosti s naším členstvím v unii. Konkrétně to znamená, že více než polovina dotázaných (55 %) je s naším členstvím v unii nespokojena a v případném referendu by pro vstup do unie nehlasovala. Třetina občanů (33 %) zastává opačný, tedy jasně pro-unijní postoj. U desetiny lidí (12 %) zjišťujeme rozporné odpovědi.

K tématu našeho členství v Evropské unii jsme v průzkumu osloveným občanům položili ještě jednu otázku postihující více emocionální rovinu postojů. Výsledky potvrzují aktuální většinové negativní naladění české veřejnosti ve vztahu k Evropské unii. Nepříznivé pocity jasně převažují. Téměř třetina lidí má v souvislosti s naším členstvím v EU značné obavy a očekává zhoršení situace. Další téměř třetina pociťuje mírné znepokojení.

Naopak pozitivní pocity v součtu (mírný optimismus a očekávání lepší budoucnosti) představují pouze jednu třetinu. Desetina lidí je v tomto ohledu neutrální, unie je jim lhostejná, nezajímají se o ni. Zdá se, že období pozitivních očekávání, která jsme zjišťovali před deseti lety, je již za námi.

Souvislost současných postojů české veřejnosti k Evropské unii s řešením problémů okolo přílivu migrantů můžeme ilustrovat následujícím grafem, ze kterého je jasně patrné, že u lidí, kteří mají strach z uprchlíků, vyvolává Evropská unie především negativní reakce (65 % z nich cítí značné obavy nebo mírné znepokojení oproti 39 % mezi lidmi, kteří strach z uprchlíků nemají).

Názory na naše členství v Evropské unii jsou výrazně diferencovány podle věku, vzdělání respondentů, materiálního zajištění, politické orientace a stranických preferencí občanů. Proevropští jsou častěji lidé mladší (do 30 let: 47 % je spokojeno s členstvím v unii), s vysokoškolským vzděláním, lidé z domácností v příznivé materiální a finanční situaci.

Snížení míry spokojenosti s naším členstvím v Evropské unii je patrné ve všech sociodemografických skupinách obyvatel, výrazněji však oslabila spokojenost lidí středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných a osob starších 45 let.

Z hlediska politické orientace mají k EU příznivější vztah především lidé pravicově orientovaní, konkrétně příznivci TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Protievropské postoje jsou naproti tomu charakteristické pro levicově orientované občany a především voliče KSČM. Důležitým zjištěním je skutečnost, že spokojenost s členstvím v EU výrazněji oslabuje u lidí s příznivějším vztahem k unii, tedy více u pravicově a středově orientovaných než lidí levicově zaměřených.