Důvěra v policii a armádu roste, je na nejvyšších hodnotách od vzniku Česka

Mezi domácími bezpečnostními institucemi se podle průzkumu nejvyšší důvěře stále těší armáda, které nyní věří zhruba dvě třetiny lidí, což představuje ve srovnání s únorovým průzkumem zlepšení o pět procentních bodů. Armáda si důvěru občanů získávala postupně v průběhu druhé poloviny 90. let. Ke konci roku 2000 jí důvěřovaly necelé dvě třetiny lidí a tuto míru důvěry si v podstatě, i přes občasné výkyvy, zachovala až do současnosti.O něco obtížněji než armáda se k důvěře propracovávala policie. První vzestup v době pořádání velkých mezinárodních akcí u nás (například zasedání MMF a Světové banky v roce 2000 nebo summitu NATO v roce 2002) byl jen přechodný. Trvalejší se odehrál v letech 2007 až 2010.Po loňském mírném poklesu nyní důvěřují policii tři pětiny občanů, tedy o osm procentních bodů více než v době minulého průzkumu, stejnému růstu důvěry se může těšit i činnost městské či obecní policie.Proti vnitřním bezpečnostním složkám ČR zaznamenávají stagnaci aktuální ukazatele důvěry v mezinárodní bezpečnostní instituce. Konkrétně mezinárodní kriminální policie Interpol má důvěru 74 procent obyvatel a Severoatlantická aliance (NATO) 54 procent Čechů.Nejvíce je podle výsledků průzkumu STEM důvěra v bezpečnostní instituce ovlivněna politickými postoji občanů. Výrazné je to zejména v případě Severoatlantické aliance, kterou pozitivně přijímají sympatizanti stran vládní koalice, tj. ODS a TOP 09, a zřetelně menší důvěru k ní mají příznivci ČSSD a zejména KSČM. Méně výrazné jsou tyto diference u Interpolu a ještě menší v případě domácích bezpečnostních institucí. Armádě ČR například důvěřuje nadpoloviční většina a policii polovina i mezi stoupenci KSČM.Dotazování se konalo v době, kdy náčelníkem Generálního štábu AČR byl krátce generál Petr Pavel a kdy nastupoval nový policejní prezident Martin Červíček; konalo se ještě před vypuknutím takzvané metanolové aféry.