Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Snížení americké vojenské pomoci Izraeli avizoval dne 13. října šéf diplomacie Antony Blinken spolu s šéfem Pentagonu Lloydem Austinem s tím, že „Spojené státy přehodnotí svou vojenskou pomoc v Izraeli, pokud do 30 dnů nezvýší objem pomoci, která smí do Gazy proudit“. Informoval o tom americký list New York Times.

Situace se ale podle různých dozorujících organizací nijak nezměnila, pomoc proudící do Pásma Gazy se od letošního dubna přitom snížila o polovinu. Izraelci nepřistoupili ani na jednu z amerických říjnových podmínek. 

Namísto požadovaných 350 nákladních aut s potravinami do jižní části Gazy vjelo denně asi 40 až 50 aut, v severní části Gazy šlo o pouhé jednotky vozidel.

Americká vláda podle zákona nesmí poskytovat pomoc zahraničním vojenským silám v případě, že se podle ní dopouštějí hrubého porušování lidských práv. 

Ani přes kritickou situaci v Gaze se ale přístup USA nemění. Izraelští představitelé pak uvádějí, že „nájezdy Palestinců na kamiony s pomocí a další problémy brání řádné distribuci“. 

Mluvčí ministerstva amerického zahraničí Vedant Patel uvedl, že „nemá žádné změny v politice USA, které by mohl oznámit“. „Izraelští představitelé podnikli některé kroky, které splňují kritéria stanovená v dopise z minulého měsíce, ale musí udělat více,“ podotkl. 

„Je to velmi hrozivá situace. A my potřebujeme, aby se v těchto krocích začalo jednat. Potřebujeme vidět, jak se realizují,“ upřesnil Patel. 

Na Izrael se nezlobí jen Teherán

Íránci během letošního roku na Izrael vypustili stovky raket v rámci dvou rozsáhlých útoků. Tyto akce si sice vysloužily mezinárodní odsouzení, nicméně Izraelci v regionu ani přesto nemají zastání. 

Korunní princ Saúdské Arábie Mohhamed bin Salmán ve středu obvinil Izrael z provádění „kolektivní genocidy“ v Gaze. Informovala o tom americká stanice CNN. „Království znovu odsuzuje a naprosto odmítá kolektivní genocidu páchanou Izraelem na bratrském palestinském lidu,“ prohlásil. 

Salmán dokonce nečekaně podpořil Írán, s nímž jeho země obnovila diplomatické vztahy teprve loni po čínské diplomatické intervenci. Vyzval mezinárodní společenství, aby „donutilo Izrael respektovat íránskou suverenitu a neútočit na íránská území“. Ještě v roce 2017 přitom saúdský korunní princ přirovnal nejvyššího duchovního vůdce Teheránu ajatolláha Alího Chameneího k Adolfu Hitlerovi. 

Situace se ještě zkomplikuje

Jak informovala stanice CNN, je silně možné, že nově zvolený prezident USA Donald Trump bude mít „Blízký východ ve své agendě na prvním místě“. Blízký východ se ale od jeho odchodu z funkce roku 2021 výrazně změnil, propuklo zde hned několik válek.

Americká podpora Izraeli za Trumpa zřejmě nepoleví. „Důležitou proměnnou je, že Trump je obecně rozhodně více podporující vůči izraelskému pravému křídlu a nepodporuje Palestinu, palestinský stát nebo cokoli takového,“ nastínil expert na blízkovýchodní politiku Paul Salem z Middle East Insitute pro EuroZprávy.cz.

Během své první administrativy Trump na první zahraniční cestu vyrazil do Saúdské Arábie a pokusil se zprostředkovat dohodu mezi Izraelci a Palestinci, přičemž byl tvrdým zastáncem integrace Izraele do regionu Blízkého východu. Rovněž výrazně zesílil tlak na íránský teokratický režim. 

Například izraelský premiér Benjamin Netanjahu má z návratu Trumpa radost. „Váš historický návrat do Bílého domu nabízí nový začátek pro Ameriku a mocné obnovení velkého spojenectví mezi Izraelem a Amerikou. Je to obrovské vítězství!“ gratuloval. 

Podle Mustafy Barghútího, vůdce Palestinské národní iniciativy, ale Trump pro Netanjahua není tak dobrou zprávou. „Netanjahu bude čelit mnohem tvrdšímu prezidentovi, než na jakého je zvyklý, v tom smyslu, že si nemyslím, že by Trump toleroval války takovým způsobem, jakým probíhají,“ řekl. 

Totéž si myslí bývalý izraelský diplomat Alon Pinkas. „Řekne: zabalte to, tohle nepotřebuji. Trump pravděpodobně vyzve izraelského premiéra, aby oznámil vítězství, a poté uzavře dohodu prostřednictvím zprostředkovatelů,“ míní. 

Trump sám v dubnu řekl, že Izraelci musí „dokončit, co začali a rychle s tím skoncovat“. „Trump se o palestinskou otázku nemůže zajímat,“ doplnil Pinkas.

Izraelský premiér Netanjahu před sebou zřejmě má těžké rozhodování. „Pro současnou krizi je ale důležité, že Trump Netanjahuovi jasně vysvětlil, že chce mít tyto války ukončené než se 20. ledna ujme úřadu. Řekl to veřejně a předpokládám, že i soukromě,“ podotkl Salem.

„Je tady hodně tlaku vůči Gaze a Libanonu. Chce, aby tyto věci byly z velké části vyřešené. Řekl Izraeli, ať si to vyřeší za vlastních podmínek, ale ať to vyřeší. Bidenova administrativa se o to snaží také, takže se v tomto shodnou. Arabské země to chtějí ukončit taky. Uvidíme, jak to půjde,“ shrnul.

Trump se nijak rezolutně nestaví ani proti válce Izraele s Íránem, má ale podmínky. „Je tu potenciál eskalace mezi Izraelem a Íránem. Trump by toto obecně podporoval, ale hlavně předtím, než se ujme úřadu,“ míní Salem. 

„Ale nechce probíhající války, jakmile se tak stane. To byl jeden z jeho hlavních slibů – chce být také tvořitelem dohod. Chtěl by dohodu se Saúdskou Arábií, rád by udělal dohodu s Íránem, pokud by tomu byl Írán otevřený,“ doplnil.

Rozhodující podle něj může být, co izraelský premiér udělá do 20. ledna, kdy bude Trump inaugurován. „Jinak bude jeho politika o pokračování sankcí proti Íránu. Bude to těžké, protože země Perského zálivu nyní s Íránem mají daleko lepší vztahy,“ upozornil Salem.