PŮVODNÍ ZPRÁVA | Špatná zpráva pro Netanjahua? Expert pro EZ popsal, jak se zvolení Trumpa promítne na Blízkém východě

Americká podpora Izraeli za Trumpa zřejmě nepoleví. „Důležitou proměnnou je, že Trump je obecně rozhodně více podporující vůči izraelskému pravému křídlu a nepodporuje Palestinu, palestinský stát nebo cokoli takového,“ nastínil Salem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před sebou zřejmě má těžké rozhodování. „Pro současnou krizi je ale důležité, že Trump Netanjahuovi jasně vysvětlil, že chce mít tyto války ukončené než se 20. ledna ujme úřadu. Řekl to veřejně a předpokládám, že i soukromě,“ podotkl expert.

„Je tady hodně tlaku vůči Gaze a Libanonu. Chce, aby tyto věci byly z velké části vyřešené. Řekl Izraeli, ať si to vyřeší za vlastních podmínek, ale ať to vyřeší. Bidenova administrativa se o to snaží také, takže se v tomto shodnou. Arabské země to chtějí ukončit taky. Uvidíme, jak to půjde,“ shrnul.

Proměna vedení Bílého domu se zřejmě projeví i na izraelském přístupu k USA. „Netanjahu nemůže na Trumpa tlačit tak, jako na Bidena nebo Harrisovou. Takže si myslím, že to umísťuje mnoho tlaku mezi dnešek a 20. leden. Myslím, že je tady potenciál ke klidu zbraní v Libanonu a trochu méně potenciálu ke klidu zbraní v Gaze,“ pokračoval Salem.

Trump se nijak rezolutně nestaví proti válce Izraele s Íránem, má ale podmínky. „Je tu potenciál eskalace mezi Izraelem a Íránem. Trump by toto obecně podporoval, ale hlavně předtím, než se ujme úřadu,“ míní. „Ale nechce probíhající války, jakmile se tak stane. To byl jeden z jeho hlavních slibů – chce být také tvořitelem dohod. Chtěl by dohodu se Saúdskou Arábií, rád by udělal dohodu s Íránem, pokud by tomu byl Írán otevřený,“ doplnil.

Rozhodující podle něj může být, co izraelský premiér udělá do 20. ledna. „Jinak bude jeho politika o pokračování sankcí proti Íránu. Bude to těžké, protože země Perského zálivu nyní s Íránem mají daleko lepší vztahy,“ upozornil Salem.

Nezáleží však pouze na vůli Trumpa. „Bude se snažit o nápor, ale také dohodu. Hodně to tedy bude záležet na tom, co udělá Netanjahu a Chameneí,“ přiblížil. „To budeme vědět během příštích týdnů. Také budeme vědět více o izraelské a íránské politice,“ podotkl.

Dalším důležitým faktorem je samotná podoba vládní administrativy nového amerického prezidenta. „Dále u Trumpa nevíme – a to u něj nikdy nevíme – koho s vybere do svého týmu. Kdo bude ministrem obrany, zahraničí, kdo povede zpravodajské služby. Na tom bude hodně záležet a ukáže to, jakým směrem se vydá.“

Americká blízkovýchodní politika se ale neodehrává pouze v Izraeli a Íránu. „Trump pravděpodobně stáhne jednotky ze Sýrie a bude pokračovat se stahováním vojáků z Iráku. To už bylo dohodnuté během Bidenovy administrativy, že se tak stane do konce roku 2025,“ vysvětlil Salem.

Podstatnou otázkou je Trumpův přístup vůči Rusku. „S Ruskem je zřejmé, že je více proputinovský. NATO se bojí, že on a Republikánská strana dramaticky sníží podporu Ukrajiny. Trump dokonce řekl, že válku na Ukrajině ukončí předtím, než se ujme úřadu – a pravděpodobně za podmínek uspokojivých pro Putina,“ upřesnil expert.

Rusko ale na Blízkém východě není „nijak významným konkurentem USA“. „Ano, jsou přítomní v Sýrii, ale Trump ani ostatní se o to nestarají. Rusko ani nestojí v cestě izraelským plánům v Gaze, Libanonu nebo Íránu,“ popsal.

„Moskva je více přítomná v regionu Sahelu a severní Africe – ale znovu, to není tak důležité pro Trumpa ani USA,“ dodal, z čehož vyplývá, že Rusko nebude velkým faktorem v Trumpově politice vůči Blízkému východu.