Naše děti zemřely hlady a žízní, nemáme co jíst, zoufají si matky v Pásmu Gazy. USA to vidí jinak

Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že ačkoli jsou nutné změny, byl učiněn pokrok, a proto nedojde k přerušení dodávek amerických zbraní. Tento pohled však kontrastuje s realitou na místě, kde značná část pomoci, která dorazí do Gazy, není distribuována mezi potřebné.

Civilisté prchající ze severu Gazy po týdnech intenzivních izraelských vojenských operací popisují kritický nedostatek jídla a hladovění, přičemž humanitární organizace varují před hrozbou hladomoru.

63letá Umm Muhammad Al-At'out CNN řekla: „Neviděli jsme žádnou pomoc a nikdo nám neposlal jídlo. Naše děti zemřely hlady a žízní.“ Její svědectví podporují i další, s nimiž CNN hovořila na severu Gazy, kde izraelská armáda obnovila pozemní operace začátkem října.

Muž jménem Abu Ahmed Subaih z Beit Lahiye sdělil, že s rodiči, kteří jsou v osmdesátých letech, ušel míle: „Není žádné jídlo.“ 83letá žena, která se představila jako Ghalia, řekla CNN: „Už neznáme zeleninu, maso ani ovoce. Živili jsme se konzervami, ale teď už ani ty nejsou.“

Svědectví zoufalých civilistů odpovídají varování Světové zdravotnické organizace z minulého pátku o „velké pravděpodobnosti hrozícího hladomoru v oblastech severního pásma Gazy.“

Ve středu ředitel nemocnice Kamal Adwan v Beit Lahiye, Dr. Hussam Abu Safiya, řekl CNN, že nemocnice přijala desítky případů podvýživy u dětí i dospělých.

K humanitární krizi přispělo několik faktorů, včetně pokračujících izraelských vojenských operací, evakuačních příkazů ovlivňujících stovky tisíc lidí, rozkladu pořádku vedoucího k rabování humanitárních konvojů, nedostatku řidičů kamionů a častého odmítání průchodu humanitární pomoci ze strany izraelských úřadů.

Bidenova administrativa minulý měsíc dala Izraeli 30denní lhůtu na zlepšení humanitární situace v Gaze, včetně zvýšení komerčního provozu a ukončení izolace severu. Po vypršení lhůty uvedlo ministerstvo zahraničí USA, že „neprovedlo hodnocení, že by Izraelci porušovali americké zákony,“ a že Izrael nebude čelit žádným sankcím.

Většina humanitárních organizací s tímto postojem nesouhlasí.

Osm humanitárních organizací, včetně Mercy Corps, uvedlo, že „izraelská vláda nejenže nesplnila kritéria USA, která by naznačovala podporu humanitární pomoci, ale současně podnikla kroky, které dramaticky zhoršily situaci na místě, zejména na severu Gazy.“

Podle Světového potravinového programu (WFP) klesl průměrný počet kamionů vstupujících do Gazy v druhé polovině října na pouhých 58 denně, což je nejnižší úroveň od listopadu loňského roku. Před válkou vstupovalo denně přibližně 500 komerčních a humanitárních kamionů.

Izraelská agentura COGAT, která schvaluje zásilky pomoci do Gazy, uvedla, že od začátku října dorazilo přes západní přechod Erez do severu Gazy 713 nákladních vozidel s pomocí. Většina této pomoci však zůstává na přechodových bodech.

Humanitární organizace tvrdí, že distribuce potravin a vody během izraelských útoků, evakuačních příkazů a absence bezpečných koridorů je téměř nemožná. OCHA sdělila, že plánované dodávky pro severní Gazu, kde je situace nejkritičtější, byly izraelskými úřady odmítnuty.

Joyce Msuya, úřadující náměstkyně generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti, uvedla v úterý Radě bezpečnosti OSN, že izraelské úřady „blokují humanitární pomoc do severní Gazy, kde boje pokračují a kde zůstává přibližně 75 000 lidí s omezenými zásobami vody a potravin.“

Plánovaný konvoj WFP měl v úmyslu dodat zásoby do Beit Hanoun a nemocnice v Jabalye, ale jen dva kamiony dorazily na místo kvůli „zpoždění v autorizaci pohybu a přeplněným trasám.“

Vedle nedostatku pomoci zničily 13 měsíců trvající letecké útoky zemědělství a průmysl v Gaze. Většina zemědělské půdy se nachází na severu a podél východní hranice s Izraelem, což jsou oblasti, odkud odešly stovky tisíc lidí.

Amjad Al-Shawa, vedoucí palestinské sítě nevládních organizací v Gaze (PNGO), řekl CNN, že vývařovny, které dříve denně poskytovaly teplé jídlo 300 000 lidem, nyní zavřely, stejně jako mnoho pekáren.