Ke koronaviru bychom měli přistupovat jako k chřipkové epidemii, tvrdí viroložka

Vláda by měla zrušit plošné testování ve školách i na pracovištích a přistupovat ke koronaviru podobně jako k chřipkové epidemii. Myslí si to viroložka Hana Zelená, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě. Podle ní je nyní v Česku odlišná situace než v minulosti.

Imunita obyvatelstva je na zcela jiné úrovni než v počátku pandemie, protože značná část populace se koronavirem již nakazila, někteří i opakovaně či různými variantami, další lidé jsou očkovaní. Podíl těch, kteří nepatří do žádné z těchto skupin, odhadla maximálně na deset procent. Návratu k normálnímu životu by mohla nahrávat i současná koronavirová varianta omikron. Zelená to řekla v rozhovoru s ČTK.

"Obávám se, že plošné testy na školách či na pracovištích přinesou více škody než užitku. Nehledě na to, že to bude nesmírně drahé. Bude to znamenat vysoké náklady, které by mohly být vynaloženy účelněji. Testování rozhodně nezachytí všechny, kteří jsou infikovaní, a nezabrání šíření nákazy. To je iluzorní. Je to z toho důvodu, že citlivost antigenních testů je nízká a inkubační doba této infekce je velmi krátká. Druhá věc je, že u používaných antigenních testů existuje poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků," míní Zelená. Ne zcela spolehlivé testy by tak podle ní mohly do karantény poslat zbytečně některé zaměstnance, což by mohlo ohrozit chod některých pracovišť.

Podle lékařky by se neměla uplatňovat plošná opatření, ale spíše cílená. Za vhodné by považovala osvědčené postupy využívané třeba při chřipkových epidemiích. "Během nich jsme nikdy nevyšetřovali bezpříznakové jedince, neprováděli jsme trasování," řekla Zelená. Testování podle ní má smysl třeba při nákaze v zařízeních, kde jsou vysoce rizikoví lidé, v případech, kdy na výsledku testu závisí následný léčebný postup.

Viroložka předpokládá, že v současnosti dominující varianta omikron přinese vysoký nárůst počtu nakažených, ale nebude mít fatální dopady na zdravotní systém. "Můžeme vycházet z toho, co se děje v jiných státech, kde už varianta omikron převládla dříve než u nás, jde například o Velkou Británii, Francii nebo Dánsko. Vidíme podobný vzorec. Během krátké doby došlo k prudkému nárůstu počtu případů, a to do hodnot, které v předchozích vlnách vůbec nebyly dosaženy, ale pokud se podíváme na čísla vážně nemocných, hospitalizovaných nebo zemřelých, tak tam se čísla zvedla podstatně méně než v předchozích vlnách," řekla Zelená. Dosavadní data podle ní jednoznačně ukazují, že omikron je podstatně méně virulentní a méně závažný, než byly ty předchozí virové varianty. "Smrtností a nebezpečností se dá srovnat s jinými respiračními infekcemi, například s chřipkou. Přesto jsou tady samozřejmě pořád jedinci, pro které i tato mírnější varianta může představovat výrazné riziko. Neznamená to, že je to úplně banalita a nic to nemůže způsobit," podotkla Zelená.

Právě kvůli vysoké nakažlivosti se podle ní s omikronem zřejmě setká většina lidí. "Člověk nemusí klinicky onemocnět, ale každé setkání s virem nějakým způsobem vybudí imunitní systém. Každé setkání s virem zkvalitňuje odpověď imunitního systému a připravuje člověka na další setkání s další variantou. Omikron není poslední, ty viry se budou neustále měnit, takže můžeme očekávat, že na podzim přijde nějaká další varianta, ale populace na to zase bude více připravená, protože je vysoce imunizovaná. Jsme teď v takové situaci, kdy jsem skutečně přesvědčená o tom, že můžeme ke koronaviru přistupovat jako k jiným respiračním infekcím, čili nepodceňovat ho a úplně bagatelizovat, ale ani ho nemytizovat. Prostě přistupovat k tomu racionálně. Velmi bych se přimlouvala za to, abychom se navrátili k normálnímu způsobu života," uvedla Zelená.

Očkování považuje za užitečné u lidí, kteří se virem ještě nenakazili. Jako zbytečné naopak vidí nutit k očkování ty, kteří si nákazou, a třeba i opakovaně, prošli, a mají stále pozitivní protilátky. "Rozhodně tím nikoho nenabádám k tomu, aby se záměrně nechal infikovat, ale pokud jde o imunitní stav, rozhodně na tom není hůře ten, který infekci prodělal, než očkovaný," míní Zelená. Podle ní je na místě i opatrnost při aplikaci dalších posilovacích dávek vakcíny, navíc proti wuchanské variantě viru, která už v populaci není. Mohlo by se totiž stát, že reakce imunitního systém proti jiným variantám viru už pak nebude tak silná. "Může dojít i k tomu, že kdyby v budoucnu přišla nějaká aktualizovaná vakcína proti novějším kmenům, že už by reakce na novou vakcínu potom nemusela být tak dobrá," řekla Zelená. Vhodná by byla obdobná strategie vakcinace jako u chřipky. "Vakcinace probíhá jednou za rok před sezonou a vždycky se používá aktualizovaná vakcína podle toho, které kmeny zrovna cirkulují. Pokud se člověk očkuje každoročně, vždycky dostane tu vakcínu trochu jinou a imunitní odpověď je rozmanitější," doplnila Zelená, která by takové řešení považovala za optimální a mělo by být snahou k němu směřovat.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 3 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 4 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 4 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 5 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 5 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 6 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 9 hodinami

včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici

Klidná ranní procházka se pro 70letého španělského důchodce Dominga změnila ve středu v hrůzný zážitek. Nedaleko místního hřbitova ve městě Torre Pacheco byl podle jeho výpovědi brutálně napaden skupinou nelegálních migrantů marockého původu – a to údajně bez jakéhokoliv varování či motivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy