Nová statistika pandemie: MZ očekává pokles počtu hospitalizovaných s covidem-19

Ministerstvo zdravotnictví očekává v nejbližších dnech snížení vykazovaného počtu hospitalizovaných lidí nakažených koronavirem. Audit skutečného stavu ukázal, že by se počet měl snížit zhruba na 90 osob, přitom podle posledních zveřejněných údajů je v nemocnicích asi 150 lidí s covidem-19. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Ministerstvo už o víkendu snížilo vykazovaný počet nemocných o třetinu na zhruba 3500.

Podle Duška se v nemocnicích uskutečnil audit lidí léčených kvůli koronaviru. Při něm se ukázalo, že desítky z nich jsou nadále vykazovány jako nakažení covidem-19, přestože už tuto nemoc překonali a v nemocnici zůstávají kvůli jiným chorobám. Definitivní výsledky auditu podle Duška budou známy za několik dnů.

Počet hospitalizovaných patří mezi kritéria, na jejichž základě chce ministerstvo zdravotnictví vyhodnocovat epidemiologické riziko v jednotlivých okresech.

Dušek dnes také znovu obhajoval výraznou úpravu vykazovaného počtu aktuálně nakažených. Podle něj to byla čistě administrativní záležitost, kdy hygienici nestíhali aktualizovat seznamy, dotyční lidé ale přitom již byli propuštěni z karantény. Dušek řekl, že hygienici zejména v Moravskoslezském kraji upřednostnili hledání nových nakažených, starší údaje potom aktualizovali s asi třítýdenním zpožděním. Za problém to nepovažuje.

Vojtěch chce zvýšit kapacitu testování

Kapacita testování na covid-19 by se v nemocnicích přímo zřízených ministerstvem zdravotnictví měla zvýšit na 15.000 vzorků denně. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého je nyní kapacita v těchto zařízeních zhruba 4000 vzorků denně. V úterý o tom bude jednat s řediteli těchto organizací.

"Dnes je celková kapacita našich organizací kolem 4000 vzorků denně, to nepovažuji za úplně optimální a dostatečné," řekl Vojtěch. Testovací kapacity by se podle něj měly výrazně rozšířit a organizace přímo zřízené ministerstvem zdravotnictví by měly tvořit páteřní síť pro provádění testů na koronavirus. Další místa by podle něj stát do testování zapojoval až při vyčerpání této páteřní kapacity.

Vojtěch uvedl, že dnes o rozšíření odběrových míst a posílení testovací kapacity jednal s představiteli pražských nemocnic, protože v hlavním městě je zvýšený výskyt nákazy. Na úterý plánuje podobnou schůzku s šéfy všech zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem. Ve čtvrtek by chtěl představit celkovou strategii pro testování.

Vojtěch v neděli v České televizi řekl, že část pacientů by měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří by měli posílit síť odběrových míst. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky, který dnes o podobě podzimního testování jednal na ministerstvu zdravotnictví, by sice lékaři měli mít možnost testovat pacienty, neměla by na nich ale ležet hlavní tíha systému. Testování přímo v ordinacích lékařů by podle něj bylo také neekonomické a neefektivní.

Lékaři mají podle něj mít spíše roli v "managementu" pacienta - měli by vystavovat e-neschopenky a elektronické žádanky na testování. Ty by také měly v budoucnu fungovat tak, aby se jejich prostřednictvím lékař dozvěděl o výsledku testu. Podle Šonky také z dnešního jednání vyplynulo, že by na každý okres mělo být alespoň jedno testovací místo na koronavirus. Další jednání na ministerstvu zdravotnictví se uskuteční 17. srpna.

Ministerstvo zdravotnictví zřizuje devět fakultních nemocnic a další dvě nemocnice v Praze - Nemocnici Na Homolce a Nemocnici Na Bulovce. Bulovka, jako nemocnice zaměřená dlouhodobě na infekční choroby, testovala v době největšího náporu epidemie asi 670 vzorků denně. Podle zjištění ČTK z minulého týdne fakultní nemocnice mohou za den otestovat na covid-19 většinou mezi 100 až 300 vzorky denně, ale v Olomouci až 2500 vzorků.

Celkem má v Česku povolení testovat 106 laboratoří, kromě nemocnic a zdravotních ústavů jde většinou o soukromá zařízení.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek Zdravotnictví nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy