V úterý přibylo přes 9 tisíc případů nákazy, méně než před týdnem

V úterý přibylo v Česku 9089 potvrzených případů nemoci covid-19, což bylo téměř o čtvrtinu méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných po nedělním a pondělním nárůstu opět klesl. Oproti předchozímu úterý se snížil zhruba o 30 procent na 3460 lidí, z nichž 673 bylo ve vážném stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Klesá nadále i tzv. incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy za poslední týden na každých 100.000 obyvatel. K dnešku pokleslo z úterních 363 na 338 případů.

Šíření covidu-19 v Česku zpomaluje už zhruba od konce listopadu. Tehdy se denní počty nově nakažených dostaly na skoro 28.000, což byl nejvyšší nárůst za dobu epidemie. V poslední době se snižují i počty úmrtí lidí s covidem-19. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle ministerstva 418 lidí, což je o třetinu méně než v předchozím týdnu. Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,46 milionu případů nákazy a zemřelo 35.975 lidí s covidem-19.

V minulých dnech však kromě počtu nově nakažených kleslo výrazně i množství testovaných na koronavirus. V úterý bylo provedeno asi 53.500 PCR testů a přes 15.000 antigenních, což bylo dohromady o třetinu méně než za stejný den v minulém týdnu.

Stoupá tak podíl pozitivně testovaných na počtu provedených testů. U preventivních a plošných testů, kterých je prováděno nejvíce, podíl pozitivních vzrostl z 5,08 procenta za předchozí úterý na 7,01 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 13,51 procenta na 15,25 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 28,06 na 29,19 procenta.

Už přibližně tři týdny postupně klesá množství lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. Počet hospitalizovaných bude podle vyjádření ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška v dnešním vydání deníku Právo dál klesat. Snižování ale bude postupovat jen pomalu, zvláště u pacientů na jednotkách intenzivní péče. "Potom, až nevyhnutelně nastoupí varianta (koronaviru) omikron, je velký otazník, co to udělá v nemocnicích," doplnil.

Omikron nyní podle Duška může stát až za desetinou všech nákaz. "Někdy kolem 5. až 10. ledna by mohl překonat hodnotu 25 procent, a pak začne růst velmi prudce," řekl Právu. Omikron podle něj na přelomu ledna a února vytlačí dosud dominantní variantu delta. Omikron je podle expertů nakažlivější a snadněji překoná vakcinaci, ale má zřejmě mírnější následky. "To zní samozřejmě dobře, jenomže bohužel při té velké rychlosti šíření má potenciál, nakazit v krátkém čase velkou masu lidí. A potom i ta nižší procenta (hospitalizací z počtu nakažených, pozn. red.) mohou představovat poměrně velký tlak na nemocnice," dodal.

Od konce loňského prosince se v Česku proti covidu-19 očkuje. Podáno bylo od té doby zhruba 15,3 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo přes 6,6 milionu lidí. V úterý bylo očkováno zhruba 69.000 lidí, což je asi o pětinu méně než před týdnem. Většinu očkovaných za úterek tvořili již plně naočkovaní, kteří si přišli pro posilující dávku vakcíny. Dohromady už dostalo posilující dávku skoro 2,3 milionu lidí, tedy více než třetina plně očkovaných.

Incidenční číslo v úterý pokleslo ve všech regionech. Nejvyšší je nově v Praze s 396 případy covidu-19 za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel. Nejnižší je stále v Karlovarském kraji se 195 případy nákazy.

Po pondělním a úterním růstu dnes kleslo podle tiskové zprávy ministerstva také reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření epidemie. Udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný. Z úterní hodnoty 0,69 se k dnešku snížilo na 0,67. Od začátku prosince se navzdory kolísání stále drží pod klíčovou hodnotou jedna, což znamená zpomalování šíření nákazy.

Vláda na dnešním zasedání projedná změny protiepidemických opatření. Už před vánočními svátky ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by před koncem roku měla být dostupná data z Velké Británie a Dánska ohledně dopadů nákazy variantou koronaviru omikron na nemocnice. Podle nich chce předložit variantní možnosti opatření. Podle televize CNN Prima News to bude například povinné testování zaměstnanců, kteří nemají posilující dávku očkování.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 6 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 7 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 8 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 8 hodinami

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy