V úterý přibylo přes 9 tisíc případů nákazy, méně než před týdnem

V úterý přibylo v Česku 9089 potvrzených případů nemoci covid-19, což bylo téměř o čtvrtinu méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných po nedělním a pondělním nárůstu opět klesl. Oproti předchozímu úterý se snížil zhruba o 30 procent na 3460 lidí, z nichž 673 bylo ve vážném stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Klesá nadále i tzv. incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy za poslední týden na každých 100.000 obyvatel. K dnešku pokleslo z úterních 363 na 338 případů.

Šíření covidu-19 v Česku zpomaluje už zhruba od konce listopadu. Tehdy se denní počty nově nakažených dostaly na skoro 28.000, což byl nejvyšší nárůst za dobu epidemie. V poslední době se snižují i počty úmrtí lidí s covidem-19. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle ministerstva 418 lidí, což je o třetinu méně než v předchozím týdnu. Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,46 milionu případů nákazy a zemřelo 35.975 lidí s covidem-19.

V minulých dnech však kromě počtu nově nakažených kleslo výrazně i množství testovaných na koronavirus. V úterý bylo provedeno asi 53.500 PCR testů a přes 15.000 antigenních, což bylo dohromady o třetinu méně než za stejný den v minulém týdnu.

Stoupá tak podíl pozitivně testovaných na počtu provedených testů. U preventivních a plošných testů, kterých je prováděno nejvíce, podíl pozitivních vzrostl z 5,08 procenta za předchozí úterý na 7,01 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 13,51 procenta na 15,25 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 28,06 na 29,19 procenta.

Už přibližně tři týdny postupně klesá množství lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. Počet hospitalizovaných bude podle vyjádření ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška v dnešním vydání deníku Právo dál klesat. Snižování ale bude postupovat jen pomalu, zvláště u pacientů na jednotkách intenzivní péče. "Potom, až nevyhnutelně nastoupí varianta (koronaviru) omikron, je velký otazník, co to udělá v nemocnicích," doplnil.

Omikron nyní podle Duška může stát až za desetinou všech nákaz. "Někdy kolem 5. až 10. ledna by mohl překonat hodnotu 25 procent, a pak začne růst velmi prudce," řekl Právu. Omikron podle něj na přelomu ledna a února vytlačí dosud dominantní variantu delta. Omikron je podle expertů nakažlivější a snadněji překoná vakcinaci, ale má zřejmě mírnější následky. "To zní samozřejmě dobře, jenomže bohužel při té velké rychlosti šíření má potenciál, nakazit v krátkém čase velkou masu lidí. A potom i ta nižší procenta (hospitalizací z počtu nakažených, pozn. red.) mohou představovat poměrně velký tlak na nemocnice," dodal.

Od konce loňského prosince se v Česku proti covidu-19 očkuje. Podáno bylo od té doby zhruba 15,3 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo přes 6,6 milionu lidí. V úterý bylo očkováno zhruba 69.000 lidí, což je asi o pětinu méně než před týdnem. Většinu očkovaných za úterek tvořili již plně naočkovaní, kteří si přišli pro posilující dávku vakcíny. Dohromady už dostalo posilující dávku skoro 2,3 milionu lidí, tedy více než třetina plně očkovaných.

Incidenční číslo v úterý pokleslo ve všech regionech. Nejvyšší je nově v Praze s 396 případy covidu-19 za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel. Nejnižší je stále v Karlovarském kraji se 195 případy nákazy.

Po pondělním a úterním růstu dnes kleslo podle tiskové zprávy ministerstva také reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření epidemie. Udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný. Z úterní hodnoty 0,69 se k dnešku snížilo na 0,67. Od začátku prosince se navzdory kolísání stále drží pod klíčovou hodnotou jedna, což znamená zpomalování šíření nákazy.

Vláda na dnešním zasedání projedná změny protiepidemických opatření. Už před vánočními svátky ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by před koncem roku měla být dostupná data z Velké Británie a Dánska ohledně dopadů nákazy variantou koronaviru omikron na nemocnice. Podle nich chce předložit variantní možnosti opatření. Podle televize CNN Prima News to bude například povinné testování zaměstnanců, kteří nemají posilující dávku očkování.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy