Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Britský premiér Keir Starmer potvrdil, že o situaci jednal společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Společně se poté telefonicky spojili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Starmer uvedl, že ruské požadavky jsou „zjevně nepřijatelné“ a že spojenci nyní „úzce koordinují“ své další kroky.

Podle zdroje CNN obeznámeného s průběhem jednání požadovala Moskva, aby se Ukrajina zcela stáhla ze čtyř východních regionů – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – které Rusko v roce 2022 protiprávně anektovalo. Tyto požadavky byly označeny ukrajinskou stranou za „nerealistické“ a „neakceptovatelné“.

Zásadní slabinou pátečních jednání byla i nízká míra kompetencí ruské delegace. Podle ukrajinského zdroje její členové „neměli mandát k přijetí důležitých rozhodnutí“. Rozhovorům předsedal kremelský poradce Vladimir Medinskij, zatímco prezident Vladimir Putin, který sám vyzval k obnovení jednání, se setkání neúčastnil. Ukrajinská delegace navrhla, aby se příště konala přímá schůzka mezi Zelenským a Putinem.

Medinskij oznámil dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000 osob a také závazek obou stran předložit své vlastní návrhy na příměří, po čemž by měly rozhovory pokračovat. Podle pozorovatelů se však ruská strana snaží pouze vytvořit dojem konstruktivního přístupu bez skutečné ochoty k dohodě.

Zelenského kancelář potvrdila, že téma istanbulských rozhovorů dominovalo telefonickému rozhovoru s prezidentem Trumpem. Americký prezident, který zůstává klíčovým hráčem v mezinárodních snahách o ukončení války, dosud nepřijal pozvání k přímé mediaci, nicméně vyjádřil podporu spojenecké linii vůči Rusku.

Setkání v Tiraně, kde se evropští lídři osobně sešli se Zelenským, bylo naplánováno s cílem prezentovat jednotný návrh na 30denní příměří, které by umožnilo humanitární pomoc i další diplomatické iniciativy. Tento návrh byl Ruskem odmítnut.

Západní diplomaté varují, že Moskva i nadále prosazuje válečné cíle, které jsou neslučitelné s mezinárodním právem a ukrajinskou suverenitou. Kyjev podle nich jednal v dobré víře, zatímco Moskva se i nadále snaží legalizovat územní zisky získané silou.

Přestože se Moskva snaží vydávat výsledek istanbulského setkání za pozitivní, z vyjádření ukrajinských i západních představitelů je zřejmé, že k reálnému pokroku nedošlo. Mezinárodní společenství zůstává nadále skeptické, že Kreml skutečně usiluje o mír.

Další kolo jednání zatím nebylo oficiálně oznámeno. Zelenskyj trvá na tom, že bez jasného závazku Moskvy stáhnout se z okupovaných území a respektovat hranice Ukrajiny z roku 1991 není možné o míru vůbec jednat.