Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Rozsudek padl v pátek u soudu v okrese Chautauqua ve státě New York. Porota už dříve Matara shledala vinným z pokusu o vraždu prvního stupně a z útoku se zbraní. Kromě hlavního útoku na Rushdieho byl také odsouzen k dalším sedmi letům vězení (a třem rokům podmínky po propuštění) za zranění, které způsobil Henrymu Reesemu – člověku, jenž měl se spisovatelem na pódiu vést veřejnou diskusi.

Soudce nařídil, aby oba tresty běžely souběžně, protože se týkají téhož incidentu. Podle okresního prokurátora Jasona Schmidta byl tento verdikt nevyhnutelný vzhledem k závažnosti činu a následkům, které má pro obě oběti. „Tento útok byl cílený, promyšlený a vedený nenávistí,“ prohlásil Schmidt.

K napadení došlo v srpnu 2022 během literární akce v Chautauqua Institution, kdy Sir Salman zrovna usedal k diskusi před publikem. Matar, který si zakoupil vstupenku na akci, vyběhl na pódium a začal autora bodat nožem do obličeje a krku. Útok byl tak rychlý a zuřivý, že zasáhl i Reeseho, který se pokusil Rushdieho chránit. Spisovatel byl na místě hospitalizován ve vážném stavu a musel podstoupit několik složitých operací.

Rushdie byl už více než tři desetiletí pod neustálou hrozbou atentátu poté, co v roce 1988 vydal román Satanské verše. Kniha vyvolala zuřivou reakci části muslimského světa kvůli svému zobrazení proroka Mohameda, což vedlo íránského vůdce ajatolláha Chomejního k vyhlášení fatwy – náboženského příkazu k jeho likvidaci. Přestože se Rushdie v pozdějších letech částečně vrátil k veřejnému životu, žil dlouhou dobu v utajení a pod policejní ochranou.

Před vynesením rozsudku dnes Matar pronesl prohlášení, ve kterém se pokusil obhajovat svůj čin jako „reakci na údajné zneužití svobody slova“. V soudní síni oblečený do bíle pruhovaného vězeňského oděvu a s rukama spoutanýma řekl: „Salman Rushdie si myslí, že může urážet ostatní. Je to pokrytec. Je to šikanátor.“ Jeho slova však vyvolala u přítomných jen ticho a odmítavé reakce.

Sir Salman Rushdie se jednání soudu nezúčastnil. Podle svých právních zástupců se rozhodl proces nekomentovat a soustředit se na zotavení. I přestože už se po útoku několikrát veřejně objevil, přiznal, že ho jeho nové zdravotní postižení hluboce zasáhlo. V loňských rozhovorech hovořil o své částečné invaliditě, ale zároveň o odhodlání psát dál.

Případ znovu rozvířil mezinárodní debatu o svobodě projevu, náboženské intoleranci a hranicích kritiky v umění. Zatímco většina západních politiků vyjádřila s Rushdiem solidaritu a označila útok za barbarský akt fanatismu, v některých konzervativních kruzích na Blízkém východě byla reakce spíše zdrženlivá.

Soudní líčení s Hadiem Matarem tak uzavírá jeden z nejvýraznějších případů útoku na veřejně známou kulturní osobnost v posledních letech. Odsouzený muž neprojevil žádné známky lítosti a během celého procesu zůstával nepřístupný výzvám k sebereflexi. Soud konstatoval, že nešlo o spontánní čin, ale o útok motivovaný ideologickou nenávistí, naplánovaný s cílem zabít.

Rozsudek 25 let vězení – byť formálně zahrnuje i souběžné tresty – znamená, že Matar stráví většinu svého dospělého života za mřížemi. Pro Rushdieho a jeho blízké je to alespoň částečná spravedlnost, i když samotný útok zanechal nesmazatelné stopy jak na těle, tak na duši.