"15krát mě bodnul. Nejhorší byla rána do oka." Salman Rushdie popsal u soudu hrůzu z brutálního útoku

Rushdie se stal hlavním svědkem v procesu s 27letým Hadi Matárem, který čelí obvinění z napadení a pokusu o vraždu. Obžalovaný vinu odmítá a proces probíhá nedaleko místa, kde se útok odehrál – v prestižní Chautauqua Institution ve státě New York.

Rushdie byl v minulosti dlouhá léta nucen žít v úkrytu kvůli hrozbám smrti spojeným s jeho románem Satanské verše, vydaným v roce 1988. Kniha byla mnohými muslimy považována za rouhačskou, což vedlo k tomu, že íránský duchovní vůdce vydal fatvu, tedy náboženský dekret, vyzývající k autorově popravě.

Při své výpovědi Rushdie vylíčil okamžiky bezprostředně před útokem. Na pódiu právě usedl, aby zahájil svou přednášku o Spojených státech jako bezpečném útočišti pro exilové spisovatele. Vzápětí si všiml osoby, která se k němu rychle blížila z pravé strany.

„Měl na sobě tmavé oblečení a roušku. Nejvíc mě upoutaly jeho oči – byly tmavé a zdály se velmi divoké,“ popsal útočníka.

První ránu cítil na pravé čelisti a krku, nejprve si myslel, že dostal pěstí. Pak ale uviděl krev na svém oblečení. „V té chvíli mě začal bít, bodat a řezat,“ řekl Rushdie s tím, že útok trval jen pár sekund.

Útočník ho zasáhl celkem 15krát – do oka, tváře, krku, hrudníku, trupu a stehna. Jeho levá ruka byla rovněž poraněna, když se snažil bránit. Nejhorší bolest podle něj způsobila rána do oka, které kvůli tomu úplně ztratil.

Rushdie si při své výpovědi sundal brýle s tmavým sklem, které zakrývaly jeho pravé oko, aby porotě ukázal rozsah zranění. „Jak vidíte, tohle z něj zbylo. Nemám v něm žádný zrak,“ řekl.

Zatímco Rushdie vypovídal v tmavém obleku, obžalovaný Matár většinu času držel hlavu skloněnou a jejich pohledy se nesetkaly. Rushdieho manželka, Lady Rushdie, přihlížela v druhé řadě soudní síně se slzami v očích.

Spisovatel popsal, že krátce po útoku si uvědomil vážnost situace: „Bylo mi jasné, že umírám – to byla moje hlavní myšlenka.“ Přirovnal svůj stav k tomu, jako by ležel „v jezírku krve“.

Přítomní diváci a organizátoři konference zasáhli a pomohli útočníka zneškodnit, čímž Rushdiemu pravděpodobně zachránili život. „Díky nim jsem přežil,“ řekl autor.

Následně byl spisovatel letecky přepraven do traumacentra, kde podstoupil několik operací a strávil 17 dní v nemocnici.

Rushdieho u soudu křížově vyslýchala Matárova obhájkyně Lynn Schafferová. Ptala se ho, zda si vzhledem k traumatu může být jistý svou pamětí. Spisovatel odpověděl, že i když může trauma ovlivnit vzpomínky, o jednom nemá pochyb: „Viděl jsem rány na svém těle. Nemusel mi to nikdo říkat.“

Dále uvedl, že nikdy předtím s obžalovaným neměl žádný kontakt a že během útoku od něj neslyšel žádná slova.

V dalších dnech by měli před soudem vypovídat další svědci, včetně chirurgů, kteří Rushdieho operovali, a policistů, kteří na útok reagovali. Proces tak slibuje další odhalení související s tímto šokujícím činem, který znovu připomněl, jak nebezpečné může být vyjadřování myšlenek ve světě, kde stále existují extremistické hrozby.