Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Zelenskyj sdělil, že během rozhovoru jednal s Trumpem, britským premiérem, francouzským prezidentem, německým kancléřem a polským prezidentem na okraji evropského summitu v Tiraně. Zdůraznil přitom, že tlak na Rusko musí být i nadále udržován. „Naše pozice je jasná – pokud Rusové odmítnou plné a bezpodmínečné příměří a ukončení vražd, musí následovat tvrdé sankce,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti. „Děkuji všem, kdo Ukrajině pomáhají. Je důležité, aby svět zůstal jednotný.“

Vedle apelu na diplomatický a ekonomický tlak se ale rýsují i konkrétní výsledky jednání. Ukrajinská delegace oznámila, že se s Ruskem dohodla na rozsáhlé výměně válečných zajatců – 1 000 osob na každé straně. Podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova je výměna již naplánovaná a má proběhnout v blízké době, přesné datum však nebylo zveřejněno. „Diskutujeme i další možnosti výměn,“ uvedl Umerov ve veřejnoprávní televizi Suspilne.

Jednání v Istanbulu se podle všeho netýkala pouze výměny zajatců. Umerov potvrdil, že mezi tématy byla i možnost přímého jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a prezidentem Zelenským, což by byl zásadní posun v dosavadním diplomatickém procesu.

Ruská strana následně prostřednictvím svého hlavního vyjednavače Vladimira Medinského potvrdila dosaženou dohodu o výměně zajatců a dodala, že obě země mají nyní v plánu vypracovat písemně své návrhy na možné příměří. „Jednání s ukrajinskou stranou právě skončila. Jsme s výsledkem spokojeni a připraveni pokračovat v kontaktu,“ sdělil Medinskij v oficiálním prohlášení.

Podle ruského vyjednavače je součástí dohody také to, že Ukrajina požádala o přímé rozhovory mezi hlavami států a že každá strana předloží písemně svou vizi budoucího příměří. „Po předložení těchto vizí budeme moci, jak bylo rovněž dohodnuto, pokračovat v dalších jednáních,“ dodal Medinskij.

Od začátku ruské invaze v únoru 2022 došlo již k několika kolům výměn zajatců, ale žádná z nich nedosahovala takto rozsáhlého rozsahu. Symbolická hodnota výměny 1 000 osob na každé straně může být interpretována jako projev dobré vůle a snaha o budování důvěry před případnými přímými rozhovory nejvyšších představitelů obou zemí.

Zprávy o výměně zajatců a přípravě návrhů příměří přicházejí v době, kdy Ukrajina čelí zesíleným ruským útokům na energetickou infrastrukturu, zatímco západní partneři Kyjeva diskutují o dlouhodobé vojenské i ekonomické podpoře. Role prezidenta Trumpa v telefonickém hovoru naznačuje, že i Spojené státy, navzdory turbulentní domácí scéně, nadále zůstávají aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice.

Není však zatím jasné, zda dohodnuté kroky skutečně povedou k trvalému příměří, nebo zda se jedná pouze o dočasné gesto dobré vůle. Obě strany zatím pokračují v obranných i ofenzivních operacích na východní frontě, a přestože diplomatické kanály zůstávají otevřené, mírové urovnání je stále v nedohlednu.

Zelenskyj nicméně zůstává optimistický. „Ukrajina chce mír. Skutečný mír. Ale ne za každou cenu – pouze za cenu svobody, spravedlnosti a bezpečnosti pro naši zemi i celou Evropu,“ uvedl ve svém pátečním prohlášení.